Moskva - Ruská vláda plánuje v příštích pěti letech privatizací státního majetku získat do státní pokladny zhruba 50 miliard dolarů (950 miliard korun). Plány vlády vysvětlil ruský ministr financí Alexej Kudrin, který zároveň zdůraznil, že kabinet nebude brát ohledy na námitky šéfů privatizovaných podniků. Ruskou postsovětskou republiku, potažmo její ekonomiku, však podle jednoho z jejích architektů, Anatolije Čubajse, ohrožuje spíše než cokoliv jiného vzestup fašistického modelu. Fašismus by pak mohl mít zásadní vliv na rozpolcenost, či dokonce rozpad ruské země. Podle Čubajse nemá Rusko bez reformy žádnou budoucnost.
ruský ministr financí Alexej Kudrin
„Budeme mít privatizační program na přibližně pět let s hodnotou kolem deseti miliard dolarů ročně.“
Plánovanou privatizaci lze označit za největší prodej ruského státního majetku od devadesátých let. Rusko mělo podle dříve ohlášeného plánu získat prodejem státních aktiv během tří let zhruba 29 miliard dolarů. Součástí původního plánu je 10 podniků, včetně největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Podle Kudrina byly nyní na seznam přidány další firmy, ale odmítl upřesnit, které to jsou. Bagatelizoval rovněž protesty šéfů některých společností určených k privatizaci, například ředitele státního provozovatele ropovodů Trasněfť Nikolaje Tokareva.
Cílem privatizace je financování rozpočtového deficitu a udržení vysokých sociálních výdajů. Podle šéfa ruských financí je privatizace rovněž klíčovým krokem k modernizaci ruské ekonomiky a k zajištění toho, aby Rusko v budoucnosti dohnalo rychlý hospodářský růst rozvíjejících se zemích.
Rusko ohrožuje rozmach fašismu
Anatolij Čubajs, jedna z klíčových osob ruských ekonomických reforem, ale zdůrazňuje, že dlouhodobou stabilitu politického, respektive ekonomického systému v zemi ohrožuje rozmáhající se fašismus. „Komunismus a fašismus jsou dvě největší hrozby pro Rusko - a to jak v dalších, tak minulých 20 letech.“
Bývalý místopředseda vlády Čubajs tak opakuje varování ruského reformátora Jegora Gajdara, který několikrát vysvětloval paralelu mezi postsovětským Ruskem a osudem německé Výmarské republiky, kterou zničil vzestup Adolfa Hitlera v roce 1933. Gajdar skoncoval se sovětskou centrálně plánovanou ekonomikou, jako ministr hospodářství a premiér zavedl řadu bolestivých reforem a rozjel v Rusku první vlnu privatizace. V roce 1992 uvolnil ceny, což vyvolalo velkou vlnu odporu.
Anatolij Čubajs, bývalý místopředseda vlády
„Nebezpečí fašismu zatím ještě neukázalo svou plnou sílu a považuji jej za hrozbu, která může Rusko roztrhat na kousky.“
Podle Čubajse Rusko vstupuje do dekády, ve které bude mít nebezpečí fašismu zásadní vliv na politiku. Reformátor v této souvislosti zdůrazňuje význam masového přílivu imigrantů a její důsledky. Ultrapravicoví zástupci totiž Rusko opakovaně varují před raketovým vzestupem muslimské populace na 20 milionů lidí, což představuje 14 procent ruského obyvatelstva čítajícího 142 milionů lidí.
