Bukurešť - Ještě před dvěma lety se o Rumunsku mluvilo jako o balkánském tygrovi. Ovšem také tamní ekonomiku po letech růstu loni tvrdě zasáhla ekonomická krize a následně se propadla o osm procent. Zemí navíc otřásala krize vládní, která naštěstí na konci roku 2009 schválením nové většinové vlády skončila. Předpovědi ekonomů nyní mluví o tom, že i ekonomika by se měla odrazit ode dna.
Rumunsko: Země velkých kontrastů nejen z ekonomického pohledu
Zprávy před dvěma lety mluvily o tom, že nejnovější členské země Evropské unie Bulharsko a Rumunsko lákají sedm měsíců po vstupu zahraniční investory. Na Balkáně jim nabízejí levnou pracovní sílu a zatím i méně konkurenční prostředí. Od té chvíle sem daně a privatizační kampaň přitáhly desítky miliard dolarů zahraničních investic.
Není to navíc tak dávno, co vláda lákala k návratu statisíce pracovních emigrantů, protože „doma“ chyběla pracovní síla. V té době vesele utráceli lidé i stát, který se stihl v zahraničí zadlužit 85 miliardami eur. První signály krize se objevily už v první polovině roku 2008, nikdo na ně ale příliš nedal.
7 minut
Reportáž Lenky Dolanské
Půjčka od MMF
V loňském roce propukla krize naplno. Rumunsko si od MMF muselo půjčit 20 miliard dolarů, aby zachránilo svůj bankovní systém. Na řadu přišly drastické škrty - propouštění, snížení mezd, vyšší daně. Vyvrcholením byla i největší demonstrace za posledních dvacet let.
„Oproti předchozím třem letům, kdy od roku 2006 do roku 2008 rumunská ekonomika dynamicky rostla, se veškeré ukazatele makroekonomické propadly, pojďme hovořit v průměru o 30 procentech,“ uvedl Michal Holub, vedoucí bukurešťské kanceláře Czechtrade.
Přichází stabilizace ekonomické situace
Nyní se však situace pomalu stabilizuje, jak dokazuje i Mircea Borza z Obchodní rady Rumunska v ČR: „Pro letošní rok je tu několik důvodů, proč být optimisty. Agentura Moody's v posledních dnech upravila prognózu růstu rumunské ekonomiky na 2,3 procenta. Já jsem víc realista, myslím, že to bude něco kolem jednoho a půl procenta.“
Rumunsko ale nyní pociťuje dopady globální recese víc než kdo jiný. Výrazně se propadlo hlavně stavebnictví, které v posledních letech táhlo ekonomiku. Ta loni klesla o víc než 8 procent. I přesto se české firmy o rumunský trh pokoušejí a zájem o Rumunsko stoupá hlavně v posledních čtyřech až pěti letech.
Mircea Borza z Obchodní rady Rumunska v ČR
„Krize s sebou přinesla nejen negativa, ale i pozitiva. Na jedné straně vzrostla nezaměstnanost a ubylo zahraničních investic, na druhou stranu ale stoupla produktivita práce; půjčka od MMF také donutila centrální banku zvednout rezervy, které jsou nejvyšší v historii. Výsledkem je, že rumunská měna je teď na nejsilnějších hodnotách za poslední rok.“
Řada českých podniků začala svou expanzi na rumunský trh v 60. a 70. letech minulého století. Svou pozici ale po roce 89 neměly vůbec jistou.
Mezi největší rizika rumunského trhu patří oslabování domácí měny, časté změny daňových zákonů, vysoké úroky a nestabilní politická scéna. K minusům podnikání na rumunském trhu patří i nedostatečná infrastruktura, byť s jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě. K plusům naopak rovná 16procentní daň. Od loňského května ale platí pro podnikatele i tzv. minimální daň.
České firmy pomalu expandují i do Rumunska
České firmy můžou v Rumunsku uspět se strojírenskými subdodávkami, ale šanci mají i stavební a lesní technika, potravinářský průmysl, energetika, životní prostředí. Privatizace otevírá možnosti v energetice, dopravní technice a v petrochemii. Podniky, které lze privatizovat, jsou v portfoliu státní agentury AVAS.
Zájemce by podle rumunského obchodního rady neměly odradit negativní zkušenosti některých českých firem. Ty, ač byly prohlášeny za vítěze tendru, nakonec neuspěly.