Praha – Hranice pro důslednou kontrolu původu majetku a příjmů by podle prezidenta Miloše Zemana neměla být příliš malá. V takovém případě prý bude zákon znehodnocen a sloužit k „otravování“ lidí, kteří například vlastní auto a dům či větší byt. Rozumná míra je podle Zemana kolem 20 milionů korun. Rozhodovat ve věci tzv. institutu pro prokazování původu majetku a příjmů by dle názoru prezidenta měly finanční úřady, nikoliv soudy. Prezidentovi se také nelíbí, že nenalezl zmíněný zákon v programovém prohlášení vlády.
Rozumná hranice prokazování majetku je podle Zemana 20 milionů
Prezident v OVM varoval před nízkým limitem prokazování majetku (zdroj: ČT24)
Právě kompetence v kontrole a zdanění nedoloženého majetku jsou jedním z témat, které při přípravě zákona řeší ministerstvo financí. „V zásadě bych preferoval finanční úřady. Myslím, že budou přeci jenom poněkud rychlejší. Víme všichni, jak dlouho u nás trvají soudní řízení,“ uvedl Zeman v Otázkách Václava Moravce. Hlava státu má mimo jiné právě kvůli důležitému zákonu namířeno na jednání vlády 16. července.
Smyslem zákona o majetkovém přiznání je podle prezidenta dopadení „velkých ryb“, nikoliv zbytečný bič na lidi s obvyklým majetkem. Proto se kloní k zmíněné hranici od 20 milionů korun. „Řada lidí má auto, k tomu vlastní domek nebo byt, někdo má k tomu chatku. Nejedná se čistě o peníze, ale veškerý majetek. Jinými slovy nemá cenu diskreditovat toto opatření tím, že stanovíte příliš nízkou hranici. Nebuzerujme lidi, kteří mají majetek kolem 10 milionů korun,“ tvrdí prezident.
Podle ministra financí Andreje Babiše by účinné potírání daňových úniků mohlo přinést do státní kasy až 100 miliard korun ze šedé ekonomiky. Zeman má ale tento odhad za příliš malý vzhledem ke kumulativnímu oběhu peněz. „Jde o to brát ten součet daňových úniků nikoliv za rok, ale za celou dobu. Nikdo peníze v kamnech nepálí, ale peníze neustále obíhají,“ tvrdí. Podle něj by navíc měl být nedoložený majetek důsledně zabaven, nikoliv trestný čin řešit pouze odnětím svobody.
GALERIE
autor: Michal Krumphanzl, zdroj: ČTK
Za majetková přiznání se staví většina Čechů
Majetkové přiznání má i mezi českou veřejností velkou podporu. Podle sociologického šetření agentury TNS Aisa by s ním souhlasily čtyři pětiny občanů České republiky. Souhlasně se k tomu přitom staví lidé s nižším vzděláním a méně ekonomicky aktivní. Častěji mezi ně patří voliči ANO, ČSSD a KSČM než příznivci pravicových stran. Míra souhlasu také roste s věkem. Na celkovém souhlasu pak mají podíl více ženy.
Hranici, při jejímž překročení by bylo nutné prokazovat majetek, by 50 procent těch, kteří by obecně s majetkovým zákonem souhlasili, stanovilo na 5 milionů korun. 28 procent se přiklání k 10 milionům korun. Tyto nižší hranice volí častěji lidé starší 30 let nebo lidé se základním vzděláním, dále pak příznivci KSČM a ČSSD. Naopak lidé mladí, vysokoškolsky vzdělaní a podnikatelé by zvolili spíš vyšší hranici. Optimální hranice pro většinu z nich by se pohybovala spíše na úrovni 15 milionů. Dalo by se tak říct, že optimální hranice, se kterou by souhlasila většina občanů ČR je kolem 10 milionů korun.
- Socioložka Eva Králová: „Starší lidé a lidé se základním vzděláním si myslí, že by stačila nejnižší hranice pěti milionu korun. Proti tomu se ale vymezují celé dvě třetiny vysokoškoláků, mladších a podnikatelů. Většina české společnosti by se shodla na hranici deseti až patnácti milionů korun.“
GALERIE
zdroj: TNS Aisa
Pokud jde o instituce, které by měly případně rozhodovat o majetku, u kterého se nepodařilo vlastníkovi prokázat jeho původ, pak se polovina dotázaných přiklání k zabavení neprokázaného majetku prostřednictvím soudu. Necelá třetina pak vidí cestu v dodatečném zdanění pod dohledem daňového/finančního úřadu. Jen asi desetina by zvolila jinou instituci, část z nich vidí i prostor pro založení nové instituce. Z hlediska dalšího členění není v sociodemografických podskupinách významnějšího rozdílu. Co se týče politických preferencí, jsou pak pro možnost zabavení majetku soudem nejčastěji voliči KSČM, ODS a Úsvitu.
Průzkum Trendy Česka 2014 pro Českou televizi provedla společnost TNS Aisa ve dnech 17. 5. až 23. 5. 2014 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů starších 18 let.