Brusel – Ministři financí členských zemí Evropské unie dnes začali jednat o doplňcích a opravách v rozpočtu Evropské unie za rok 2014. Pakliže se nedhodnou, čekají je komplikace s rozpočtem na rok příští. Europoslanci totiž odmítají řešit budoucnost, dokud nebudou smeteny ze stolu všechny současné rozpočtové nedostatky. A navíc je tlačí čas. Pokud totiž nebude schválen rozpočtový návrh komise do pondělí, bude muset být vypracován nový. Dohodu se zatím uzavřít nepodařilo.
Postup členských zemí dnes před novináři ostře kritizoval předseda rozpočtového výboru europarlamentu Jean Arthuis (ALDE) z Francie. „Jsme těsně před koncem jedenadvacetidenní lhůty a Rada ignoruje nutnost přijmout rozpočet. Místo toho je plně zaujata vlastními hádkami. Ztratili jsme den,“ řekl po jednání novinářům.
Evropská komise ještě pod vedením Josého Manuela Barrosa představila první podobu rozpočtu na rok 2015 už v létě. V říjnové verzi pak přišli se sníženou hodnotou závazků (145,2 miliardy eur) a stejnou hodnotou plateb (142,1 miliardy eur). Pokud Evropský parlament neschválí návrh do pondělí, bude muset komise připravit nový. Parlament nicméně navrhuje obě položky zvýšit. Podobu rozpočtu musí nicméně schválit do konce roku, bez toho by se Evropská unie následně řídila obdobou rozpočtového provizoria. Během něj by byla k dispozici každý měsíc jedna dvanáctina rozpočtu z roku 2014, případně jedna dvanáctina z návrhu pro rok 2015.
Rozpočet 2015
Návrh Evropské komise: závazky 145,15 --- platby 142,14
Návrh Evropského parlamentu: závazky 146,38 --- platby 146,42
Návrh Rady: závazky 145,08 --- platby 140
Údaje jsou v miliardách eur.
Prostředky na závazky představují platby budoucích účtů, dlouhodobých projektů financovaných EU.
Prostředky na platby představují skutečné částky na zaplacení předcházejících závazků, dokončených projektů financovaných EU.
Proti verzi komise se postavila většina ministrů zemědělství jednotlivých států, protože snížení závazků se týkalo hlavně jejich resortu. Státy osmadvacítky žádají v návrhu komise škrtnout v platbách 2,1 miliardy eur, parlament naopak podpořil částečné zvýšení obou položek. Tento rozpor dnes řeší takzvaný smírčí výbor, jenž má za úkol sblížit stanoviska zemí a poslanců.
Na dodatcích k letošnímu rozpočtu se nemohou shodnout ani unijní země mezi sebou. Zásadní je dodatek, který se týká neproplacených požadavků především v souvislosti s kohezními fondy, které fungují jako nástroj soudržnosti v oblasti infrastruktury a životního prostředí. Částka poslední roky vzrůstá, před čtyřmi roky účty činily pět miliard eur, letos už 23,4 miliardy a do konce roku možná až 28 miliard eur. Na zvýšení plateb o necelých pět miliard eur by se z valné většiny měly podílet peníze z pohotovostní rezervy. Nesouhlasí s tím čistí plátci do rozpočtu, zatímco kohezní země na proplacení dlužných částek trvají. V Bruselu o této věci mluvil i ministr financí Andrej Babiš, podle kterého bude komise do konce roku ČR dlužit přes 2,5 miliardy eur.
Druhý důležitý nesoulad nastal v rekordně vysokých nedoplatcích do rozpočtu EU, mezi hříšníky se řadí i Velká Británie s mezerou 2,1 miliardy eur. Na posledním unijním summitu ho veřejně odmítl britský premiér David Cameron. Na nedoplatcích má mít vinu především přehodnocení statistických podkladů o výkonu ekonomik států. Dojde kvůli tomu ke změně pravidel. V případě výjimečně vysoké částky by dotyčné země měly na splátky čas místo do prvního prosincového dne tohoto roku až do září roku následujícího.
