Rozhodnutí ECB o nákupu dluhopisů oslabilo euro na 11leté minimum

Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla oživit hospodářství eurozóny rozsáhlými nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky bude pumpovat celkem 60 miliard eur (1,7 bilionu Kč) měsíčně, a to od letošního března minimálně do září příštího roku. Rozhodla o tom na klíčovém zasedání týkajícím se dalšího směřování své měnové politiky. Tuto metodu nazývanou „kvantitativní uvolňování“ v minulosti používala i americká centrální banka (Fed). Jejím základem je tisknutí nových peněz, za které banka nakupuje vládní obligace. Na rozhodnutí ECB už zareagovalo euro propadem o více než procento vůči americkému dolaru na 1,13675 USD.

Ohlášená částka zahrnuje nejen vládní dluhopisy, ale i dluhopisy soukromých společností. ECB tak rozšiřuje některé programy nákupu aktiv zahájené už v loňském roce. „V rámci tohoto rozšířeného programu dosáhnou celkové měsíční nákupy cenných papírů veřejného i soukromého sektoru 60 miliard eur,“ uvedl prezident ECB Mario Draghi. Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.

Do září příštího roku by měla banka v rámci svého nového programu napumpovat do ekonomiky více než bilion eur (téměř 28 bilionů Kč). V médiích se přitom dříve objevily informace o návrhu, který by omezoval celkový objem nákupů jen na 500 miliard eur (14 bilionů korun). Pozdější informace hovořily o tom, že ECB plánuje utratit 50 miliard eur měsíčně, přičemž nákupy by měly trvat alespoň po dobu jednoho roku (celkový objem nákupů by tak dosáhl nejméně 600 miliard eur).

Dopad rozhodnutí ECB: Euro oslabilo, ceny akcií vzrostly

Euro po rozhodnutí ECB výrazně oslabilo, zatímco ceny evropských akcií prudce vzrostly. Kurz eura a dolaru se podle hlavního analytika Conseq Investment Management Martina Lobotky propadl pod 1,15 poprvé od roku 2003. „Očekávám však, že hned, jak si trh sedne, bude to pro euro pozitivní ve smyslu lepších vyhlídek evropské ekonomiky,“ dodal Lobotka. K poklesu kurzu přispívá i napětí před nedělními parlamentními volbami v Řecku. V průzkumech zatím vede opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA), jež se staví proti úsporným opatřením vynuceným mezinárodními věřiteli.

Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny, k dopadům rozhodnutí ECB:

„Určitý odraz v ekonomice to mít bude, může to lehce posunout inflaci vzhůru skrze slabší euro, dramaticky to ale směřování eurozóny nezmění. Očekávám, že eurozóna poroste v tomto roce velice pomalu, okolo jednoho procenta, a inflace zůstane extrémně nízká okolo 0,5 procenta v roce 2015,“ uvedl s tím, že profitovat ze slabšího eura by mohly zejména exportně zaměřené země, například Německo, Španělsko nebo Irsko.

Inflace v eurozóně 2004 – 2014
Zdroj: ČT24/Eurostat

Koruna reaguje oslabováním vůči dolaru

Na českou korunu, která v uplynulých týdnech zažila výrazné výkyvy k oběma světovým měnám, by rozhodnutí ECB nemělo mít větší vliv. K euru koruna k 17:00 proti středečnímu závěru posílila o desetník na 27,83 Kč/EUR. V případě koruny vůči dolaru tuzemská měna oslabuje s tím, jak vůči dolaru oslabuje euro, po 17:00 se obchodovala za 24,39 Kč/USD.

„Pro korunu by to mohl být lehce pozitivní impulz. Před únorovým zasedáním ČNB by si ale na výraznější zisky pomýšlet neměla,“ připomněl před zasedáním ECB ekonom ERA Jan Bureš s tím, že pro tuzemskou měnu bude zásadní rozhodování České národní banky. Ta v současnosti drží kurz koruny vůči euru nad 27 CZK a prosincové údaje o nízké inflaci posílily obavy, že banka provede další intervenci a hranici posune výše. Guvernér Miroslav Singer nicméně na svém blogu napsal, že ČNB v současné době nehodlá svůj kurzový závazek měnit.

Úroková sazba zůstane na 0,05 procentech

ECB už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila svou základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 %. Stejnou výši podle dnešního rozhodnutí ponechá i nadále. Depozitní sazba, za kterou si banky ukládají své peníze v ECB, je dokonce záporná (minus 0,2 procenta), takže banky musejí za uložené peníze platit. Centrální banka rovněž nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.

Těmito opatřeními se měnová autorita eurozóny snažila komerční banky přimět k tomu, aby nedržely peníze v rezervách a točily je v ekonomice. Například tím, že budou poskytovat podnikům a spotřebitelům více půjček.

Stimulační opatření ale dosud nepřinesla požadované výsledky. Eurozóna v prosinci spadla po pěti letech do deflace, když spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta (hlavně díky levné ropě). Viceprezident ECB Vítor Constancio už v listopadu upozornil, že banka by mohla na začátku roku podpořit ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů. Pro tento krok se na dnešním jednání definitivně rozhodla.

Mario Draghi
Zdroj: Michael Probst/AP/ČTK

S krokem ECB nesouhlasí Němci

Proti kvantitativnímu uvolňování v eurozóně se dlouhodobě staví vlivná německá centrální banka Bundesbank. Obává se, že nakupováním vládních dluhopisů by ECB ve výsledku mohla financovat nezodpovědné státy. Zároveň by ztratila ze zřetele svůj původní cíl, kterým je udržování cenové stability. Odborníci upozorňují, že sama ECB všechny ekonomické problémy v eurozóně vyřešit nemůže. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zdůraznila, že kroky ECB nezbavují evropské vlády povinnosti reformovat své ekonomiky.

Nakupováním dluhopisů dříve podporovala ekonomiku americká centrální banka. Program ukončila po šesti letech loni na podzim. Od začátku finanční krize napumpoval Fed do hospodářství ve třech vlnách kvantitativního uvolňování celkem 3,7 bilionu dolarů nových peněz (bezmála 90 bilionů korun). Tato částka odpovídá zhruba ročnímu německému HDP. Aktiva banky se kvůli nákupům bondů zvýšila na více než čtyři biliony dolarů (čtěte víc).

Celková aktiva americké centrální banky
Zdroj: ČT24/nytimes.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 08:32

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
včera v 07:00

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
včera v 06:00

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...