Ropovod z Litvínova Projektem společného zájmu EU

Brusel - Prodloužení trasy ropovodu z Litvínova do německé rafinérie ve Spergau se stalo takzvaným Projektem společného zájmu Evropské unie. Oznámila to dnes Evropská komise. Díky tomu by se mohl projekt schválit rychleji a měl by mít také snadnější přístup k financím. Celkem takto označila komise skoro 250 projektů v EU. V Česku se to kromě ropovodu týká i přípojek plynovodů do Rakouska a rozvoje částí vnitrostátní elektrické sítě.

Označení Projekt společného zájmu má přinést především zkrácení schvalovacích procedur. Projekty totiž mohou trvat nejdéle 3,5 roku. Většinou přitom takové stavby vznikají i více než deset let. K projektu se navíc budou moci vyjadřovat občané a občanská sdružení. 

Snadnější by mělo být také financování. A to například prostřednictvím projektových dluhopisů, ale také přímo půjčkami. Na starosti to bude mít Evropská investiční banka (EIB), která může třeba podpořit záruku za dluhopisy, tedy jejich vyšší rating, ale také nižší úrokové sazby. 

Výhody takzvaného Projektu společného zájmu Evropské unie

  • zrychlené postupy plánování a udělování povolení (závazná lhůta v délce tří a půl let)
  • jako kontaktní místo pro postupy udělování povolení bude fungovat jediný příslušný vnitrostátní orgán
  • nižší správní náklady pro navrhovatele projektů i orgány díky větší racionalizaci postupu pro posuzování vlivů na životní prostředí za dodržování požadavků práva unie
  • větší transparentnost a větší účast veřejnosti
  • možnost získat finanční podporu v rámci nástroje pro propojení Evropy… Zajištění nezbytného financování ze soukromých a veřejných zdrojů, přičemž finanční prostředky by mohly být k dispozici již v roce 2014

Zdroj: europa.eu

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

V ČR se kromě ropovodu do Spergau označení týká třeba také plánů na 100 kilometrů plynovodu označovaného jako Stork II. mezi Libhoští, Hatí a Kedzierzynem v Polsku, spojením potrubí plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku,a 110 kilometrů zamýšleného plynovodu mezi jižními Čechami a rakouským Oberkappel. A kromě toho také toto označení poenese stavba vnitřních linek, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně. 

Na seznamu Evropské komise je za Projekt společného zájmu EU označeno celkem 248 projektů. A to především ty, které jsou podle komise v zájmu budování jednotného energetického trhu a umožňují větší zapojení obnovitelných zdrojů. Představený seznam musí do tří měsíců potvrdit či odmítnout Evropský parlament a členské země, změny v něm ale dělat nesmí. 

Úplný seznam Projektů společného zájmu najdete ZDE.

Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger:

„Musíme zajistit, aby se naše omezené prostředky používaly rozumným způsobem a peníze z EU šly tam, kde dokážou přinést evropským spotřebitelům největší prospěch.“

Na podporu projektů bude z fondu pro propojení Evropy Connecting Europe Facility (CEF) vyčleněno pro roky 2014 až 2020 přes 5,8 miliardy eur (více než 150 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...