Rok 2009 - v českém hospodářství vládne nejistota

Praha – Rok 2009 si většina ekonomů nezapamatuje jako příznivé období. Podnikatelé si z něho odnesli spíše nové vrásky na čele než finanční prosperitu. Také politická reprezentace prodělala těžkou zkoušku hospodářských kompromisů a bojů o budoucí bilanci státu, občané se přitom dále vyrovnávají s důsledky globální krize – ekonomického symbolu doznívajícího roku. Celých 12 měsíců se v českém hospodářství pevně usadila značná nejistota, v tuzemsku možná citelněji než v jiných zemích. Kromě divokých změn v prognózách se totiž obměnila také vláda. Předvídání vývoje v příštím roce se přitom podle mnohých znalců podobá spíše věšteckému úsilí.

Leden – neohroženost pod záštitou NERVu

Začátek letošního roku již světové bankovnictví i průmysl zastihl naplno v zajetí krizových dopadů. Česká ekonomika prozatím vykazovala relativní bezpečí, avšak s předtuchou nevyhnutelného zásahu. „Rok 2009 bude rokem složitého ekonomického vývoje. Nicméně černé prorokování není na místě,“ prorokoval prezident Václav Klaus. Tehdejší koaliční premiér Mirek Topolánek svůj optimismus opíral o nižší rozpočtový schodek z minulého roku a nově vytvořenou ekonomickou vládní radu, do které vkládal důvěru v efektivní návrhy, které pomohou přečkat nejhorší krizové momenty. NERV se usnesl mimo jiné na zrychlení odpisů nebo slevách na sociálním pojištění.

10 minut
Reportáž Libuše Bautzové
Zdroj: ČT24

Opoziční ČSSD vytáhla proti odvážným krokům vládních expertů s vlastním protikrizovým plánem, obsahujícím například novomanželské půjčky nebo zvýšení platů ve veřejné sféře a starobních důchodů. Ministr financí Miroslav Kalousek očekával růst 1,4 procenta. Původně plánovaný rozpočet se schodkem 38 miliard korun nakonec představoval pouhou pětinu ze schváleného návrhu o 11 měsíců později. Firmy se potýkají s nižšími zakázkami i nepříjemně ztuhlým uvěrovým trhem.

Únor – agent ČNB začíná úřadovat

Začátkem února centrální banka prorokovala pokles národní ekonomiky zhruba o 0,3 procenta. Rozhodla se proto ke snížení hlavní úrokové sazby na 1,75 procenta. Cíl? Motivovat banky k vyšší úvěrové aktivitě. Úlevy se dočkali podnikatelé a malé firmy. Hlavní roli opět sehrál NERV, když 25. února prosadil zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů splatné v průběhu roku 2009.

Březen – konec vlády jedné koalice

Ve třetím měsíci roku 2009 Topolánkova vláda v několika posledních dnech své existence stačila schválit 3 důležité novely. Jednalo se o zkrácení doby odpisování některého hmotného majetku, umožnění zaměstnavatelům využít slevu na pojistném a pomoc pracovníků firem, které se ocitnou v insolvenci. Vládnímu kabinetu však od pádu nepomohlo ani překvapivě příznivé hodnocení za vedení Rady EU a zahraniční renomé ministra Kalouska. Sněmovna vyslovila nedůvěru vládnímu sboru 24. března.

Prozatím neznámý ministerský sbor měl před sebou nepříznivý pokles 3,4 procenta národní ekonomiky během 1. čtvrtletí. Šlo o nejvyšší čtvrtletní meziroční pokles v novodobé historii země a globální krize se začíná naplno projevovat i u nás. „Já jsem očekával, že přijde recese; takže jsem byl jeden z těch realistů, ale neočekával jsem; jak silně se to projeví všude na světě včetně ČR. Bylo to tak trochu překvapení,“ vyjádřil se profesor michiganské univerzity Jan Švejnar.

Duben – změna u kormidla

Šéf statistického úřadu Jan Fischer, nenápadný, avšak poctivý účastník dosavadních jednání vlády, se stává 9. dubna premiérem. Spolu s ním přichází úřednický sbor ministrů. Do čela resortu financí se dostává Eduard Janota, ekonom s dlouholetou zkušeností v sestavování rozpočtů. Ministerstvo koncem dubna zveřejnilo novou makroekonomickou predikci, tentokrát už počítá s poklesem HDP o 2,3 procenta, v příštím roce čeká mírné zotavení.

Také Evropská komise přichází s novou prognózou. Českou ekonomiku letos kvůli hospodářské krizi čeká pokles o 2,7 procenta. Ve sněmovně se projednává opoziční protikrizový balíček. Zahrnuje mj. progresivní zdanění příjmů osob, ale také zrychlené odpisy či šrotovné.

Květen – nástup šrotovného

Političtí rivalové jsou nuceni nad „společným projektem Fischerovy vlády“ tvořit kompromisní balíček. Výrazně se v té době angažuje opozice, která úspěšně navrhuje šrotovné. Zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, jak se souboru opatření říká, měl nabýt účinnosti od července, prezident Václav Klaus ho ale vetoval. Odložil však jeho uzákonění pouze do zářiového přehlasování Poslaneckou sněmovnou.

Centrální banka v květnu opět reaguje na nevoli finančních institucí a banka opět snižuje hlavní úrokovou sazbu, tentokrát na 1,5 %. Dále klesá zaměstnanost – v meziročním srovnání ubylo 62 tisíc pracovních míst. Přibývání nezaměstnaných očekávají i relativní optimisté.

Červen – první výsledky nových opatření

Zaměstnanci i zaměstnavatelé většinou novinky akceptují. Za nejvíce prospěšné opatření se považují slevy na sociálním pojištění, které byly, stejně jako insolvenční zákon, schvalovány mimo Klausem vetovaný zákon o podpoře růstu. Velké vývozní firmy však považují dosud schválené změny za málo významné. Místo toho těží z dřívějších loňských reforem. „Já myslím, že to, co udělal směrem k České exportní bance a EGAPu, tedy navýšení rámců, jak pro pojištění, tak pro projektové financování, to je to, co potřebujeme my,“ uvedl generální ředitel ČKD Group Jan Musil.

Červenec - prubířský kámen Janotova balíčku

V polovině roku se k ekonomické krizi nečekaně přidává i krize politická. Původně zamýšlený termín mimořádných voleb v říjnu se přes měsíční odklad nakonec odsouvá až na červen 2010. Poslanci přehlasují prezidentské veto a zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability je po vleklém jednání schválen. Ekonomové poprvé začínají otevřeně mluvit o možném oživení. „Je evidentní to, že od třetího čtvrtletí se situace zestabilizovala a očekáváme na konci roku i příští rok mírné oživení,“ prorokoval ekonom KB Kamil Janáček.

Srpen - začíná bitva o rozpočet

Ministerstvo financí v srpnu předpokládalo, že ekonomika letos klesne o 4,3 procenta a příští rok o tři desetiny procenta poroste. Ve světle těchto nových okolností připravuje ministr financí Janota nový rozpočet na rok 2010. Vláda stanovuje ideální deficit v rámci možností - 163 miliard korun. Skrz první návrh ministr nesnižuje rodinné příspěvky, nezvyšuje důchody ani přídavky na děti a dávky v nezaměstnanosti. Nejodvážnějším opatřením je zavedení 10procentní sazby DPH.

ČNB mezitím opět snižuje sazby, tentokrát na 1,25. U komerčních bank však stále nenachází odezvu. Míra nezaměstnanosti nadále roste a 3. čtvrtletí skončila na úrovni 7,3 procenta. Z prognóz vyplývá, že poroste nejen ve 4. čtvrtletí, ale i příští rok. „Ekonomika v příštím roce bude nadále stagnovat a může se to projevit hlavně v tom; že vzroste nezaměstnanost,“ komentoval ředitel Rulet Hermes Július Kudla.

Září, říjen - ticho před rozpočtovou bouří

NERV předkládá svou závěrečnou zprávu. Obsahuje politická a ekonomická opatření, která by byla z jejich pohledu pro český stát v současnosti nejlepší. Mezinárodní měnový fond mezitím zhoršuje odhad poklesu české ekonomiky na letošní rok na 4,3 procenta. Česká národní banka v polovině prosince ještě jednou snižuje sazby, a to na 1 procento. Většina českých institucí vydává podobná prohlášení, ve kterých pro rok 2010 očekávají mírný růst. „Ekonomicky se zdá, že se zvedáme ode dna, politicky to tak bohužel nevypadá. Poslední diskuze o rozpočtu tomu nasvědčují,“ dodal zástupce evropské pobočky Microsoft Jan Mülhfeit.

Listopad, prosinec - nabobtnání Janotova balíčku

V Poslanecké sněmovně se začíná svádět boj o rozpočet na rok 2010, který vyvrcholí přijetím řady pozměňovacích návrhů k Janotově verzi. K rozpočtu na rok 2010 se proto přidá nálepka zřejmě až s 200miliardovým deficitem. „Bylo pár exekutivních opatření, která zafungovala, a pak byla ta opatření, která vyžadovala legislativní změnu, a tam se nestalo nic jiného, než že když to začalo fungovat, tak se to zrušilo,“ shrnul ekonom Miroslav Zámečník. „Jsem překvapen tím, jak politická a technokratická reprezentace, které máme ve vládě, nebyly schopny najít řešení, jak čelit velkým problémům a velkým výzvám,“ dodává Švejnar.

  • Členové NERVu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110880.jpg
  • Česká národní banka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/751/75015.jpg
  • Topolánek předává demisi autor: Krumphanzl Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/760/75961.jpg
  • Úřednická vláda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/879/87878.jpg
  • Názory malých a středních firem na šrotovné autor: ČT24, zdroj: Hospodářská komora ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/977/97700.jpg
  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/858/85772.jpg
  • Porada ministra financí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1296/129516.jpg
  • Hospodaření státu autor: ČTK, zdroj: Ministerstvo financí http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1274/127331.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 7 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 7 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...