Rogers: Snížení ratingu hrozí i Británii a zemím eurozóny

Londýn - V příštích měsících se hrozba snížení ratingu ponese i nad Velkou Británií a některými zeměmi eurozóny. Myslí si to uznávaný americký investor Jim Rogers, který tak v rozhovoru na finanční televizi Reuters Insider a také v televizi CNBC reagoval na zprávu o snížení ratingu Spojených států, k němuž sáhla agentura Standard & Poor's. Dodal, že Amerika měla o nejvyšší rating přijít už dávno. Rogers si vydobyl uznání především jako investor na komoditních trzích.

Rogers míní, že vyspělé evropské země se dočkají snížení ratingu především v důsledku dalšího zhoršení dluhové krize. Politici podle něj začnou volat po dalším uvolnění měnové politiky, aby podpořili hospodářský růst. Úrokové sazby jsou ale nízko, takže nezbude, než opět sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky.

Jim Rogers

„Byla by to bláznivá představa myslet si, že Spojeným státům se rating sníží, a Velké Británii ne. Existuje spousta zemí, například Belgie, Španělsko, vlastně řada zemí v Evropě, kterým by se měl rating snížit tak, jako se snížil Spojeným státům.“

Jim Rogers
Zdroj: ČT24/raymondpronk.com

Podle Rogerse Standard & Poor's dlouho váhala se snížením ratingu Spojených států. Washington si podle něj nezaslouží ani rating AA plus, který mu agentura teď přiznává. Spojené státy prý dluhy jen těžko splatí: „Můžou je pořád obnovovat a dál hrát divadlo. Amerika už ale zkrachovala.“

Rogers: Vhodnou investicí mohou být komodity

I nadále Rogers počítá s růstem cen komodit, neboť věří, že investoři se opět vrátí k reálným aktivům. Těm prý dají přednost právě ze strachu z dalšího kvantitativního uvolňování, což je jinými slovy tištění nekrytých peněz. S ním zpravidla později přichází vysoká inflace. Kvantitativní uvolňování Rogers očekává na obou stranách Atlantiku, tedy jak od americké centrální banky (Fed), tak od centrálních bank v Evropě.

Sídlo ratingové agentury Standard & Poor's
Zdroj: ČT24

Investoři mají i po snížení ratingu o americké dluhopisy zájem

Podle deníku The Wall Street Journal pokles úvěrového ratingu Spojených států neovlivnil zájem o americké dluhopisy. Obligace trhy i nadále považují za bezpečný přístav. Při dnešním obchodování požadované výnosy, které vyjadřují míru obav investorů z nesplácení dluhopisů, dokonce klesly. Může za to nejistá situace na trzích a obavy z nepříznivého vývoje celosvětové ekonomiky, kdy investoři opouštějí riziková aktiva. 

The Wall Street Journal

„Vývoj ceny (dluhopisů) zvýraznil dilema globálních investorů od čínské centrální banky přes penzijní fondy po japonské ženy v domácnosti: Není mnoho alternativních aktiv typu bezpečného přístavu, která by se dokázala vyrovnat hloubce a likviditě trhu s americkými dluhopisy, kde celkový nesplacený dluh činí více než 9,3 bilionu dolarů.“

Makléř
Zdroj: ČTK/AP Photo/Michael Probst

Navíc investory snížení ratingu ze špičkového stupně AAA na AA+ nepřekvapilo, jelikož tuto možnost agentura Standard & Poor's avizovala několik týdnů. Naopak trhy v současnosti mnohem více znepokojuje zdraví americké ekonomiky a evropská dluhová krize. „Zájem o americké dluhopisy roste, protože stále představují kvalitní instrument, který je pro investory útočištěm i přes to, co říká S&P,“ vysvětlil Thomas Roth ze společnosti Mitsubishi UFJ Securities.

Pětileté americké dluhopisy dnes zaznamenaly největší pokles požadovaných výnosů, a to o 0,1 procentního bodu. Na druhou stranu výnosy třicetiletých dluhopisů spíše stagnovaly, protože se investoři přesouvali k obligacím s kratší dobou splatnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 15 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...