Praha - Před naplněnou posluchárnou Vysoké školy ekonomické vystoupili experti na mezinárodní ekonomickou scénu – Petr Robejšek a Tomáš Sedláček. Tématem diskuse pro oba oponenty byla budoucnost evropské integrace. Při diskusích se střetly dva protipóly: nevybíravá kritika evropské byrokracie a naopak obrana procesu integrace evropských států.
Podle Petra Robejška nevznikla současná situace v EU náhodně, ale je výsledkem politiků unie. Formování eurozóny totiž nebyla věnována patřičná pozornost, kterou by si budování tak riskantního podniku zasloužilo. To vyústilo v situaci, že politici mají pouze verbální, a ne celkovou kontrolu nad děním v eurozóně a potažmo i v celé Evropské unii.
Vztahy mezi státy podle Robejška nelze označit za prohlubující, ale spíš za odtažité. Velké státy v rámci EU podle experta na mezinárodní vztahy totiž nadále mají hlavní slovo. „Česká společnost ví, že velká mocnost mnohdy nemá nejlepší nápady, přesto platí pravidlo, že velcí nadále vládnou,“ řekl při svém vystoupení Robejšek.
Tomáš Sedláček názorům Robejška oponoval, silnější evropská integrace je prý nejlepší cestou, jak ven z této krize, a tento proces je nejrychlejší za celou existenci EU. Lidé jsou nespokojení z toho důvodu, že buď se jim nelíbí, že je integrace příliš rychlá, nebo zas že je příliš pomalá. Vždycky tedy bude s děním a procesy v EU někdo nespokojen.
Cílem EU je sloužit, a ne být cílem
Evropská unie podle Robejška omezuje nezávislost svých členů, ale zároveň s tím jim neposkytuje to, k čemu byla určena – službu. Téměř nikdo z Bruselu se totiž neptá, co vlastně Evropská unie svým členům přináší.
K vyřešení problémů eurozóny vystříleli tamní politici už téměř vše - to jediné, co ještě zbývá, je větší integrace. Robejšek však vidí vyřešení problému v hlubokém prozkoumání krize.
„Krize není řešitelná ekonomikou ani politikou. Spočívá v tom, že člověk není schopen ovládat velké komplexní celky, které vytvořil. Musíme akceptovat naši omezenost. Vraťme rozhodování menším celkům a rozmělněme řízení unie,“ řekl poradce pro strategické otázky Robejšek.
Pokud nedojde k dezintegraci Evropy:
- Finanční vyrovnávání slabým státům povede k pomalému úpadku celého kontinentu.
- Společná měna v eurozóně působí jako odstředivka. Pokud by byla nadále držena, vedlo by to k nacionalistickým náladám.
- Pravděpodobně nebude možné zvýšit konkurenceschopnost jižního křídla Evropy. V době, kdy mají velcí hráči problémy – například Čína či USA, kteří dění v Evropě přímo či nepřímo ovlivňují.
„Pokud z eurozóny neodejdou slabé státy, přijde nekontrolovatelný rozpad celého spolku. Aby měla Evropa v roce 2020 stejnou životní a ekonomickou úroveň jako nyní, je titánský úkol,“ řekl na VŠE Robejšek.
Podle Sedláčka by rozpadem EU pravá krize teprve začala. Pokud však Evropa tuto krizi přežije, přežije už všechno. Pokud naopak ne, tak se to už nikdy nedá „dohromady“. Budoucnost Evropy vidí člen NERV v hlubší integraci.
Pohled obou expertů na Nobelovu cenu míru pro EU:
Robejšek: Je to zaříkadlo - snad to pomůže.
Sedláček: Hlavním cílem EU je Evropa bez válek, bez ohrožení svých obyvatel a odstraňování obchodních bariér – bylo splněno, ocenění je tedy adekvátní.
