Říman v Moskvě podepsal dohodu o monitorování dodávek, Topolánek s ní letí do Kyjeva

Moskva - Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a ruský vicepremiér Igor Sečin dnes v Moskvě podepsali dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, který umožní monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Český premiér Mirek Topolánek se s ujednáním ještě dnes vydá do Kyjeva. Písemnou dohodou o monitorování tranzitu Moskva podmiňovala obnovení dodávek plynu do Evropy.

Premiér Topolánek, který s ukrajinským vedením jednal v Kyjevě již v pátek, na úvod dnešního setkání s Putinem řekl, že přináší ústní dohodu s Ukrajinci o monitorovací misi. Moskva ovšem opakovaně dávala najevo, že si přeje písemné ujednání. Topolánek dodal, že region neopustí, dokud plyn opět nepoteče.

„Naše pozice ohledně tranzitu je taková - uděláme to (obnovení dodávek) okamžitě po rozmístění mezinárodních pozorovatelů,“ prohlásil Putin po schůzce se svým českým protějškem.

Nahrávám video

Jednání obou premiérů se protáhlo, původně se čekalo šedesátiminutové setkání, nakonec ovšem Putin s Topolánkem rokovali zhruba čtyři hodiny. „Jednání na Ukrajině mě vedou k optimismu, že podpis dokumentu (ukrajinskými představiteli) nebude problém,“ prohlásil šéf českého kabinetu.

Moskva tento týden přerušila dodávky plynu do Ukrajiny, a tím i tranzitní zásobování dalších evropských zemí poté, co obvinila Ukrajince, že neoprávněně odebírají plyn, který není pro ně. Vyhrotil se tak
rusko-ukrajinský spor o platby za ruský plyn určený Ukrajině. Od
monitorovací mise si Moskva slibuje, že zajistí, aby tranzitní dodávky
plynu Ukrajina nekrátila.

Ruská strana odmítala s Ukrajinou dále jednat bez písemné dohody. „Bohužel už nevěříme v dobré úmysly ukrajinské strany. Budeme jednat jedině až po podpisu patřičných dohod,“ prohlásil ruský prezident Dimitrij Medvěděv. Topolánek, který v Kyjevě a v Moskvě jednal jako zástupce země předsedající v tomto pololetí Evropské unii, ruské zástupce ujistil, že se mu již podařilo získat souhlas Ukrajiny s recipročním rusko-ukrajinským zastoupením v mezinárodním monitorovacím týmu.

Nejhorší situace je na Balkáně

Zdaleka nejhůř jsou na tom zatím země Balkánu. Například Srbsko nemá žádné vlastní zásoby plynu. Bez tepla a horké vody tam byly od čtvrtka desetitisíce domovů. Pomohlo Maďarsko a Německo, které Srbům poslaly přes 5 milionů kubických metrů plynu.

 Plyn ale stále chybí továrnám. Ty dostaly z nově získaného plynu jen minimum. „Společnost, pro kterou pracuji, stále nemá topení. Dotýká se to asi 400 lidí,“ uvedl Aleksandar Bozic.

Největší srbská farmaceutická firma Hemofarm musela výrobní pásy zastavit úplně. „Vždycky máme zásobu léků a ostatních produktů pro nemocnice na měsíc dopředu. Pokud ta situace s plynem nebude trvat příliš dlouho, Srbsko nebude mít s dodávkami zdravotnických potřeb žádné problémy,“ uklidňuje technický ředitel Hemofarmu Dejan Ivanovic.

Stoprocentně závislá je na dodávkách z Ruska třeba i Bosna a Hercegovina, kde desetitisíce lidí stále zůstávají bez tepla. Některé továrny, třeba největší ocelárna v zemi Arcelor Mittal Zenyca nebo jediná hliníkárna Borax, musely omezit výrobu. Stejně je na Rusku závislá i Makedonie. Tamější největší vývozce oceli už bez plynu také nemůže fungovat.

Objevují se první žaloby, Slovensko uvažuje o spuštění druhého bloku Jaslovských Bohunic

Objevila se už i první žaloba. Maďarská energetická společnost Emfesz jí podala na ukrajinský Naftogaz. Kvůli přerušeným dodávkám chce odškodné ve výši skoro 600 milionů korun. A odborníci očekávají, že podobné žaloby můžou od firem, kterým nedostatek plynu způsobil ztráty, přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 5 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.