Říman: Nejdříve by náš balíček mohli pocítit nejmenší podnikatelé

Praha - Kabinet Mirka Topolánka kývl na protikrizový plán, který připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Balíčkem opatření chtějí ministři hlavně podpořit zaměstnanost a rozhýbat zamrzlý bankovní trh. A dále pak nezadlužit budoucí generace víc, než je nezbytně nutné. Opozice je navrhovanými opatřeními zklamaná. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana se ale jedná o dostatečnou a efektivní pomoc.

Německo už do boje s krizí investovalo v přepočtu přes dva biliony korun (80 miliard euro). Slováci vynaloží 37,5 miliardy jen na projekty veřejně-soukromého partnerství a skoro 4 miliardy na udržení zaměstnanosti. Česká republika hodlá protikrizový plán financovat 40,5 miliardami korun, navíc na konci roku byla ještě učiněna opatření v hodnotě zhruba třiceti miliard.

Podle Martina Římana budou finance vložené na obnovu krizí postiženého Česka stačit. Například v Německu šla drtivá většina financí do sanace finančního sektoru, čili bank. Tomu se Česká republika podle Římana naštěstí vyhnula. „Když srovnáme německý balíček, co se týče podpory ekonomiky mimo finanční sektor, a náš balíček, tak jsou velmi srovnatelné, co se týče poměru k HDP,“ dodal Říman pro Události, komentáře.

Odbory jsou balíčkem zklamané

Nad vládním materiálem ale vyjádřily spíše zklamání odbory. Jejich zástupci si především postěžovali, že seznam konkrétních opatření obdrželi příliš pozdě, a expertní skupiny je proto nestihly projednat.

„Jsme nespokojeni zejména proto, že jsou tam některé věci, se kterými nemůžeme souhlasit. Ale jsou tam také věci, se kterými souhlasíme a které podporujeme a myslíme, že jsou tam oprávněně,“ prohlásil Josef Středula, předseda odborového svazu KOVO. Mezi nimi pak Středula jmenoval například novelu zákona o insolvenci. „Bohužel neobsahuje dostatečnou ochranu zaměstnanců při insolvenci, a proto spolu s tripartitou doporučujeme některé věci dopracovat,“ dodal.

Odborářům se zásadně nelíbí otázka sociálního pojištění, které by přineslo další snížení až v hodnotě 18 miliard korun - to je podle Středuly zbytečné, jelikož by prostředky mohly být vynaloženy na krizová řešení.

Topolánkův kabinet vybíral ze zhruba dvou set návrhů NERVu 

Vládní kabinet měl na začátku k dispozici až dvě stovky návrhů od Národní ekonomické rady vlády. Z nich pak vybral zhruba jedenáct vítězů. „Klíč byl velmi jednoduchý, hledali jsme ta opatření, která budou co nejplošnější a která budou co nejadresnější a co nejrychleji pomohou,“ upřesnil Říman vládní výběr.

Za výraznou a okamžitou pomoc až pětiset tisícům nejmenších podnikatelů, kteří zaměstnávají do pěti osob, považuje Říman odpuštění placení záloh na daně z příjmu. Firmy do 5 zaměstnanců a živnostníci podle něj ušetří v cash flow až 22 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 15 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 15 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 16 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 21 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026
Načítání...