Rezignuji, neuspěju-li v čerpání eurofondů, zopakoval Dobeš

Praha - Až o 40 miliard korun může podle informací Otázek Václava Moravce přijít český státní rozpočet v příštích dvou letech právě kvůli chybnému čerpání z evropských fondů. Ministr financí Miroslav Kalousek v diskusním pořadu Václava Moravce řekl, že tuto informaci v žádném případě nelze vyloučit, zejména kvůli množství programů a kvůli tomu, jakým způsobem s nimi někteří správci v minulosti operovali. Právě kvůli čerpání peněz z eurofondů čelí kritice ministr školství Josef Dobeš. Ten v dnešních OVM již podruhé řekl, že kdyby ministerstvo školství nevyčerpalo peníze z fondů EU, rezignuje. Česká republika by mohla za období 2007 až 2013 vyčerpat až 789 miliard korun z evropských fondů.

Právě kvůli problémům kolem čerpání z evropských fondů chtějí opoziční sociální demokraté svolat mimořádnou schůzi. Ministr Kalousek jejich návrh nepodpoří, je to podle něj otázka kontrolního výboru, pro mimořádnou schůzi nevidí žádný důvod. Navíc se v OVM pozastavil nad tím, jak může šéf ČSSD Bohuslav Sobotka kritizovat situaci kolem eurofondů, když on sám byl u toho, když se programy evropských fondů domlouvaly. Podle Kalouska jde totiž o administrativní problém, s nímž se potýkáme dodnes. 

Miroslav Kalousek

„My máme 24 programů a 77 priorit, zatímco země mnohem větší certifikovaly 5, 7, 9 programů a 15 priorit a pak je to pochopitelně mnohem průhlednější, jasnější a jde to do těch tvrdých priorit.“


Podnikatel Zbyněk Frolík vidí podobně jako Kalousek základ problému v obrovském množství operačních programů a také v tom, že si není jist, zda ministerstvo financí jako orgán, který tyto programy nakonec schvaluje, je schopno odhalit případné chyby, kvůli nimž se nakonec peníze z unie do Česka nedostanou. Kontrola peněz týkajících se evropských fondů je podle Frolíka příliš komplikovaná, což kritizuje i samotný Brusel.


Již podruhé říkám, rezignuji, nevyčerpám-li peníze z eurofondů

Problémů kolem čerpání peněz z evropských fondů se dotkl i ministr školství Josef Dobeš, který v dnešních OVM zopakoval, že kdyby ministerstvo školství nevyčerpalo peníze z fondů EU, rezignuje. Poprvé tuto variantu připustil 4. ledna v Interview ČT24. Odstoupit chtěl ministr již v případě státních maturit. Jejich krach se nekonal, a tak v křesle zůstal.

Kvůli chybám bude ministerstvu zřejmě pozastaveno čerpání v programu s rozpočtem 53 miliard korun. Dobeš minulý týden slíbil nápravu do tří měsíců. Problémy s čerpáním evropských dotací už stály v minulosti křeslo někdejší ministryni školství Danu Kuchtovou.

Dobeš o evropských fondech

„Kdyby nastala situace, že nevyčerpáme v těch dvou operačních programech evropské peníze, rezignuji,“ uvedl Dobeš. „Já už jsem také několikrát řekl, že ta židlička mi nepřirostla k zadku, a mám to úplně stejně. Je to věc, kterou nesu, nesu reformy, a kdybych v těch základních parametrech selhal, a já si je nastavuji, nemám problém rezignovat,“ dodal.


Vitula nepřipouštěl kontrolu své práce, tvrdí Dobeš

V souvislosti s hrozícím pozastavením čerpání dotací čelí Dobeš i negativním reakcím na svou personální politiku. Za rok a půl se na postu šéfa pro čerpání evropských peněz vystřídalo už pět manažerů. Právě někdejšího šéfa sekce pro EU Jana Vitulu (TOP 09) Dobeš viní z problémů při čerpání. Ten v OVM upozornil, že Evropská komise po auditu, který proběhl v říjnu, poslala takzvaný flash report, což je první informace o tom, že audit nedopadne dobře, a přestala proplácet prostředky v říjnu. To ovšem Dobeš odmítá a dodává, že jeho úřad potíže stihne vyřešit. Dobeš chce navíc požádat ministerstvo pro místní rozvoj o nezávislou prověrku na 200 projektech, aby se předešlo případným dalším chybám.

Ministr tvrdí, že Vitulu odvolal proto, že za dva a půl roku poslal k certifikaci jen necelé procento projektů ze 400, od té doby, za poslední rok, poslalo ministerstvo k certifikaci 12 procent projektů z celkových 600. Druhým důvodem je, že podle Dobeše Vitula zdržoval audit evropských peněz, který se měl uskutečnit ještě za ministryně Kopicové a nekonal se, protože podle Dobeše Vitula to neumožnil. „Byl to stát ve státě, byl to kandidát na ministra, který nepřipouštěl jakoukoli kontrolu své práce… Byl to stát ve státě, kde si mohli dovolit úplně všechno, kde se nečerpalo, kde se mlžilo a nedalo se kontrolovat,“ řekl Dobeš v OVM. 

Nahrávám video
Reportáž Ivana Lukáše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 12 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...