Washington – Řešení několikatýdenní krize ohledně navýšení stropu pro státní dluh USA ze současných 14,29 bilionu dolarů je na dosah. V noci na dnešek dosáhl Bílý dům dohody s republikány na zvýšení dluhového stropu o 2,4 bilionu dolarů a škrtech ve federálním rozpočtu. Nejvíce od 90. let bude muset utáhnout opasky například americká armáda. Nyní však bude záležet na tom, zda úmluva najde podporu v Kongresu. Bez ní se země po 2. srpnu ocitne bez peněz.
„Chci oznámit, že šéfové obou stran dosáhli dohody, která sníží deficit a odvrátí bankrot,“ informoval ve svém televizním projevu prezident Obama. Dodal, že dohoda má dvě části. První podle něj obsahuje úspory jednoho bilionu dolarů během příštích deseti let. Druhá pak zřizuje v Kongresu komisi, která bude hledat možnosti dalších úspor. Své návrhy představí v listopadu, pak o nich rozhodnou zákonodárci. Celkem by úspory měly představovat nejméně 2,5 bilionu dolarů.
Kongres zřejmě o navýšení stropu pro státní dluh začne jednat dnes. Přestože k dohodě z obou stran lze očekávat výhrady, díky podpoře všech špiček Kongresu je pravděpodobné, že projde. Podporu jí již vyjádřil republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner i předák demokratické většiny v Senátu Harry Reid.
Barack Obama:
"Chci vyzvat zákonodárce z obou stran, aby udělali správnou věc a v následujících několika dnech podpořili tuto dohodu svými hlasy,„ uvedl prezident. “Je to dohoda, kterou bych si vybral? Není. Je ale důležité, že nám umožní vyhnout se bankrotu a ukončit krizi, kterou Washington připravil zbytku země. Zajistí také, že nebudeme čelit stejné krizi znovu za šest, osm nebo dvanáct měsíců."
Dohoda ale zatím nemá jistou podporu u všech demokratů. „Možná to nebudeme všichni schopni podpořit. Anebo to nikdo z nás nebude schopný podpořit,“ uvedla šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová. Přinejmenším část demokratických zákonodárců má pocit, že prezident Barack Obama ve svých ústupcích republikánům zašel příliš daleko.
Kdo je vítěz - demokraté, nebo republikáni?
Šéf sněmovny Boehner označil dohodu za velké vítězství republikánů. Plán totiž podle něj neobsahuje nové daně, které původně Obama prosazoval a republikáni kategoricky odmítali. Šéf Bílého domu také ve svém projevu naznačil, že dohoda není blízká jeho srdci, ale že více v tuto chvíli nešlo dělat. Republikáni kontrolují sněmovnu, demokraté zároveň v Senátu nemají dostatečnou většinu na to, aby mohli blokovat jejich obstrukce.
Bílý dům nicméně v prohlášení pro tisk označil dohodu za svou výhru. Vyzdvihl například to, že se strop pro státní dluh zvýší nejméně o 2,1 bilionu dolarů. Až do roku 2013 jej nebude nutné zvyšovat, a zmizí tak „oblak nejistoty“ v americké ekonomice. Většina škrtů pak začne vstupovat do praxe v roce 2013, aby neohrozila oživení americké ekonomiky.
Bílý dům zveřejnil i podrobnosti o chystaných škrtech. Celkem 900 miliard dolarů úspor během deseti let by například měly podle dohody přinést škrty v nemandatorních výdajích. Počítá se i se škrty ve výdajích na obranu, podle Bílého domu prvními od 90. let. Půjde o 350 miliard dolarů. Úspory ale například čekají i zdravotní program Medicare pro seniory.
Ztrátu prestižního ratingu USA zatím nezažehnaly
Přestože se republikáni a demokraté dohodli na zvýšení stropu, hrozba, že by Spojené státy mohly přijít o svůj exkluzivní rating, zatím zažehnána není. Například agentura Moody's uvedla, že prestižní rating USA sice zatím pravděpodobně potvrdí, výhled nicméně zanechá negativní. V delším časovém horizontu tak zůstane hrozba, která by otřásla nejen Spojenými státy, ale i celým světem, protože by ztratil kotvu bezrizikového aktiva, ve hře dál. „Škrtat se po první dva roky nebude, což vás nutí přemýšlet, zda ke škrtům vůbec dojde,“ upozornil profesor ekonomie marylandské univerzity Peter Morici.
Jan Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky:
„Ta částka (dluh) je poměrně astronomická i relativně k výkonu ekonomiky. Dluh dosáhl úrovně 100 procent HDP, což se v řadě evropských zemí bere jako velmi riziková úroveň.“
Trhy nicméně dohodu o navýšení dluhového stropu přivítaly kladně. Tokijská burza zaznamenala růst. Klíčový index Nikkei se na chvíli dokonce dostal nad psychologicky významnou hranici 10 tisíc bodů. Z hlubokých ztrát se na počátku dnešního obchodování snažily oklepat i evropské trhy, nakonec ale nad americkým optimismem převážily obavy z dalšího vývoje v eurozóně a ke konci obchodního dne evropské cenné papíry zisky smazaly. Americké trhy zase srazily údaje velmi slabém růstu aktivity v tamním průmyslu. Index Dow Jones kolem 16:00 SELČ ztrácel asi 0,8 procenta. Přitom jen půl hodiny předtím, když se začalo v New Yorku obchodovat, index vykazoval více než procentní nárůst.
Dohoda zamíchala také s komoditními trhy. Zdražovat začala ropa, protože navýšení dluhového stropu podle očekávání podpoří ekonomiku Spojených států a povede k vyšší poptávce po této komoditě. Kolem 6:15 SELČ se cena severomořské ropy Brent zvýšila o 1,50 dolaru na 118,24 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI zdražila o 1,45 dolaru na 97,15 dolaru za barel.
Zároveň začalo oslabovat zlato a stříbro. Právě k drahým kovům se investoři uchylují v dobách nejistoty. Minulý týden politický pat ve Washingtonu přinesl na Wall Streetu nejhorší výsledky v letošním roce. Podle odhadů ztratily firmy na burze na tržní kapitalizaci během týdne 600 miliard dolarů.
Američtí politici o navýšení stropu pro státní dluh jednali několik týdnů. Republikáni svůj souhlas s dalším zadlužováním země podmínili dohodou o rozsáhlých rozpočtových úsporách. Obě strany pak dlouho nebyly schopny najít společnou řeč. K řešení se začaly blížit až krátce před hrozícím bankrotem země, která by bez navýšení dluhu po 2. srpnu neměla peníze na úhradu všech svých účtů.
