Atény - V Aténách se dnes opět stávkovalo proti úsporným opatřením vlády. Práci zastavily jen některé odborové svazy – zdravotníci a zaměstnanci energetiky, do příští stávky (plánované kolem Velikonoc) se už mají zapojit všichni pracovníci státního sektoru. Pomoc pro Řecko byla i tématem včerejší schůzky ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Ti konkrétním závěrům nedospěli. Rozhodnout by se tak mělo až na summitu koncem března. Dopředu ale představitelé členských států odmítají celounijní pomoc. Případná injekce pro Řecko by měla mít bilaterální podobu.
Podle odborářů jsou vládní opatření, která mají zemi sužovanou dluhy zachránit před státním bankrotem, nespravedlivá a antisociální. Opatření prý jen zatěžují chudé, aniž by řešila ekonomické problémy. Odbory tvrdí, že lidé budou vycházet do ulic tak dlouho, dokud se jim plánované kroky kabinetu nepodaří zvrátit. Vláda ale stávkující upozorňuje, že nemůže jejich požadavky splnit.
Další 24hodinovou stávku plánuje Řecký odborový svaz státních zaměstnanců ADEDY uspořádat kolem Velikonoc. Po čtvrteční celodenní akci, která ochromila zemi, to bude ze strany odborů již čtvrtá celostátní stávka od začátku roku.
Generální tajemník svazu ADEDY Ilias Iliiopulos:
"Všechna tato opatření nás nutí rozhodnout o dalších velkých stávkách buď před Velikonoci, nebo po nich."
Tentokrát nepřišli do práce energetici a zdravotníci
Proti plánům na snížení mezd a důchodů dnes stávkovali zaměstnanci největší řecké elektrárenské společnosti PPC. V protestu hodlají protestovat i zítra. Právě zaměstnanci v energetice přitom patří k těm privilegovaným skupinám státního sektoru, kterým se v posledních třiceti letech podařilo zvýšit si platy o speciální přídavky. Energetičtí odboráři zbrojí proti snižování svých benefitů, které už vláda odhlasovala. Odboráři vyhrožují vládě, že postupně budou vyřazovat mimo provoz jednotky výroby elektrické energie.
Jen pro naléhavé případy dnes zůstaly otevřeny taky státní nemocnic. Lékaři mimo jiné žádají, aby stát začal platit jejich přesčasy, které jim dluží od listopadu. Uvádí se, že řecký státní zdravotní systém je před zhroucením. Ve čtvrtek mají stávkovat taxikáři a majitelé čerpacích stanic.
Lidé se obávají, že v dalších týdnech nebo měsících Evropská unie přinutí Řecko k dalším škrtům. Většina Řeků přitom souhlasí se škrty ve státním sektoru, který je tím hlavním problémem a dodnes se žádná vláda neodvážila omezit veřejný sektor, který už dnes má kolem 750 tisíc zaměstnanců. Na druhou stranu se ale snížila koupěschopnost obyvatel, což dále může vést k nezaměstnanosti a k novým nepokojům.
Osud Řecka vzbuzuje obavy napříč Evropskou unií. Ke dnu v očích investorů táhnou celou skupinu eurozóny. Poprvé v historii eurozóny se rodí záchranný plán. Jeho konkrétnější podobu se snažili načrtnout mistři financí členských zemí. Z jednání ale žádný konkrétní závěr nevzešel. Ministři se pouze dohodli, že případná pomoc Řecku může přijít jen od jednotlivých států eurozóny, protože společnou akci totiž zakazují unijní smlouvy.
„Je stále ještě hodně otevřených věcí – kdo se bude účastnit, jaká bude cenová struktura, splatnost půjček, spouštěcí mechanismus a celkové podmínky – to všechno se musí ještě doladit,“ uvedl po jednání řecký ministr financí Giorgos Papaconstantinou. Detaily záchranného plánu tak budou řešit až šéfové států a vlád na společném unijním summitu koncem března.
