Řekové se zatím vyhnou bankrotu, dostanou dalších 130 miliard eur

Brusel - Řekové mohou začít dostávat peníze z druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Ten odsouhlasili ministři financí eurozóny v reakci na to, že se k výměně řeckých dluhopisů přihlásilo dost soukromých věřitelů. Seškrtání značné části řeckého dluhu privátní sférou bylo jednou z klíčových podmínek záchranného balíku - 86 procent soukromých věřitelů stačí k tomu, aby země odvrátila hrozbu bezprostředního bankrotu. Na dluhopisech budou věřitelé část peněz tratit. Řecká vláda chce ale využitím legislativní doložky donutit ke stejnému kroku i zbývajících 14 procent z nich. Všichni by pak Řecku prominuli víc než polovinu dluhu. Zpravodaj ČRo Pavel Novák nadšení brzdí s odůvodněním, že ministři pouze řekli, že Řekové splnili podmínky.

Podle prohlášení šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera jsou podmínky pro uvolnění peněz z balíku splněny. Atény mohou z balíku pomoci od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v první fázi získat 35,5 miliardy eur. Řecko potřebuje splatit část svých dluhů 20. března. 

V řeckých vládních kruzích zavládl optimismus, levice však tuto dohodu kritizuje, protože výměna dluhopisů podle ní způsobí krach řeckých penzijních fondů. Řečtí ekonomové považují tento odpis státního dluhu za historický počin, který dává Řecku možnost překonat obrovské ekonomické problémy, a zároveň zdůrazňují, že je to poprvé, co byl odepsán tak velký státní dluh, aniž by došlo k neřízenému bankrotu.

Evangelos Venizelos, řecký ministr financí:

„Tahle obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro.“

Řekové už dříve oznámili, že investoři držící až 95,7 procent dluhů nacházejících se v privátních rukou vymění dluhopisy za nové s novými podmínkami. Výměnou za to investoři získají až 30 miliard eur a 5,5 miliardy eur úroků.

Obří výměna řeckých dluhů byla hlavní zprávou světových médií. Jejich analytici ovšem nadšením nehýří: „Nezapomeňme, že Řecko je pátým rokem v recesi a nezaměstnanost je kolem 20 procent,“ tvrdí analytik tiskové agentury AP.

Fitch zařadil řecký rating dočasně do platební neschopnosti 

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes podle očekávání umístila řecký úvěrový rating dočasně do kategorie „omezené platební neschopnosti“. Jako poslední ze tří velkých agentur tím reagovala na dohodu Řecka se soukromými věřiteli, která předpokládá seškrtání jeho dluhu o zhruba 105 miliard eur (2,6 bilionu Kč). 

Fitch před dvěma týdny snížil úvěrovou známku Řecka na C z dosavadního stupně CCC a dodal, že kvůli výměně dosavadních řeckých dluhopisů za nové o zhruba poloviční nominální hodnotě brzy přeřadí řecký rating do kategorie „restricted default“. K témuž kroku již v minulých dnech přistoupily konkurenční agentury Standard & Poor's a Moody's. 

Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank

„Je mnohem realističtější scénář, že Řecko nějakou formou zbrankrotuje dřív nebo později.“

Fitch dnes sdělil, že jakmile bude výměna dluhopisů dokončena a nové cenné papíry vydány věřitelům, udělí Řecku nový rating. Ten by se měl pohybovat v dolní části spekulativního pásma. 

ISDA: Výměna řeckých dluhopisů je „úvěrová událost“ 

Okolnosti výměny řeckých dluhopisů zakládají „úvěrovou událost“, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek CDS proti jejich nesplacení. Sdělilo to dnes večer Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Výměnou dluhopisů se sníží dluh Řecka u soukromých věřitelů, kteří na nominální hodnotě nových obligací ztratí 53,5 procenta a celkově přijdou až o 74 procent investic. ISDA uvedla, že její výbor „se jednomyslně usnesl, že u Řecké republiky nastala ˙událost úvěrové restrukturalizace˙“. Rozhodl tak proto, že Atény uplatní legislativní doložku, která umožní vnutit výměnu dluhopisů i těm věřitelům, kteří své dluhopisy do výměnné transakce nepřihlásili.  Znamená to, že vlastníci pojistek CDS budou moci uplatnit nároky na náhradu ztrát.

2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem. 

12. března 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku. 

22. července 2011 - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur. Do pomoci se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor, proti čemuž se dlouhodobě stavěla Evropská centrální banka. 

27. října 2011 - Summit eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Navrhnuto, že soukromému sektoru budou nabídnuta úvěrová zvýhodnění až 30 miliard eur, čímž velikost úvěru dosáhne asi 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), místo v červenci dohodnutých 109 miliard eur. 

21. února 2011 - Ministři financí eurozóny rozhodli, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. Dnes ministři financí eurozóny oznámili, že Řekové mohou dostat peníze z druhého balíku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...