Po sečtení více než devadesáti procent hlasů se v referendu proti podmínkám věřitelů vyslovilo přes 61 procent Řeků. Průzkumy mezi voliči přitom mluvily o těsnějším výsledku. Hlasovací místnosti se uzavřely v 18:00 hod. Řecký premiér Alexis Tsipras věří, že získal silnější mandát pro vyjednávání, aby se podařilo Řecko vyvést ze začarovaného kruhu úsporných opatření. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na úterní večer summit zemí eurozóny.
Řecký premiér Alexis Tsipras výsledek přivítal. Věří, že mu dá silný mandát, aby vyjednal s věřiteli lepší podmínky pro splátky řeckého dluhu. První reakce z eurozóny ale říkají, že se Tsipras mýlí.
-
"Mandát, který jste mi dali, není mandát proti Evropě, ale mandát najít udržitelné řešení s Evropou, které nás vyvede ze začarovaného kruhu úsporných opatření," uvedl řecký premiér Alexis Tsipras.
-
"S tímto velkorysým 'ne', které nám Řekové dali, a s ignorováním strachu, který vytvořily zavřené banky a média, se od zítřka pokusíme spolupracovat s našimi partnery, jednoho po druhém budeme zvát, abychom zjistili, jestli najdeme společnou řeč. Budeme se snažit být pozitivní," řekl řecký ministr financí Janis Varufakis s tím, že lid v referendu řekl: "Ne pěti rokům pokrytectví, ne dalším škrtům, ano skutečnému vyjednávání."
-
"Řecký lid dokázal, že se nenechá vydírat, terorizovat a vyhrožovat si. Demokracie zvítězila," napsal na svém twitterovém účtu řecký ministr obrany a šéf koaličních Nezávislých Řeků Panos Kammenos.
-
"Kolik vlastně v minulosti zabralo času, když se jednalo o záchranných plánech? Co se týče Irska, tam to bylo osm dní, co se týče Kypru, tak téměř rok. Pokud radikální levicová Syriza posledních šest měsíců nebyla schopná najít společnou řeč s eurozónou, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí, tak bude zajímavé, jak to chtějí udělat do 48 hodin, zvlášť po referendu, které Brusel označil za referendum o odstoupení od eura," uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Řecký ministr financí Janis Varufakis se ještě na večer dohodl na setkání s šéfy řeckých bank. Vládní vyjednávač ale upozornil, že o zavedení paralelní měny se v Řecku nejedná. Předseda Evropského parlamentu přitom prohlásil, že když Řekové zvolí možnost odmítavý přístup, budou nuceni zavést jinou měnu. Euro už pro ně nebude dostupné jako platidlo. Řecké banky jsou teď několik dnů zavřené a vládní činitelé už dříve avizovali, že banky se neotevřou dřív, dokud nebude dohoda s věřiteli. Řecká centrální banka chce každopádně Evropskou centrální banku (ECB) požádat o zvýšení objemu nouzového financování z programu ELA. Bez něj se řecké banky neobejdou.
Volební účast byla méně než dvoutřetinová
Průběh vlastního hlasování byl poměrně klidný, zájem voličů byl však podle odhadů slabší než při lednových volbách, kdy k volebním urnám dorazily dvě třetiny oprávněných voličů. Ministerstvo vnitra uvedlo, že se hlasování zúčastnilo přes 60 procent oprávněných voličů. Řecká média odhadovala až 65 procent. Řekové byli ohledně referenda značně rozděleni: poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné v pátek totiž naznačovaly, že počet voličů odmítajících návrhy věřitelů je zhruba stejný jako počet stoupenců dohody.
Mezi hlasujícími pak často panovala i nerozhodnost. „Ti, kdo se rozhodovali na poslední chvíli, budou klíčoví pro výsledek referenda,“ uvedl řecký zpravodaj ČT David Miřejovský. Měli jít za plentu označit svůj hlas, ale vlastně stále nevěděli. „Jeden mladík řekl: 'Já tu stojím už patnáct minut a mám pocit, jako kdybych se rozhodoval mezi oběšením a utopením.' Podle něj obě dvě možnosti jsou pro budoucnost Řecka prostě špatné,“ zmínil zpravodaj.
Sedm agentur, které prováděly průzkum, se po uzavření volebních místností shodlo, že se většina hlasujících vyslovila proti dohodě s mezinárodními věřiteli. Oproti průběžným výsledkům sčítání ale byly šance obou táborů mnohem vyrovnanější.
S odvoláním na nejmenované zdroje list Le Journal du dimanche uvedl, že francouzský prezident Hollande podle svého nejbližšího okolí poznamenal, že bude dál naléhat, aby Řecko setrvalo v eurozóně, ať již hlasování dopadne jakkoli. S Merkelovou má záhy po zveřejnění výsledků jednat o tom, jak pokračovat v řešení řecké krize. Elysejský palác informoval, že se sejdou v Paříži až v pondělí večer. „Dozvíme se, jakým způsobem přistoupí evropské velmoci k výsledkům referenda. To bude klíčové,“ zmínil zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Ačkoliv ministři financí zemí eurozóny prý nemají v plánu na pondělí svolat mimořádnou schůzku k Řecku, Hollande a Merkelová požadují, aby se v úterý summit eurozóny konal. Je prý nutné respektovat, že Řekové věřitele odmítli. Předseda Evropské rady Donald Tusk úterní termín summitu potvrdil.
Referendum je podle Tsiprase vítězství demokracie, neskončí ale Grexitem?
Řecký premiér Alexis Tsipras už dříve referendum nazval vítězstvím demokracie. „Je možné ignorovat vůli jedné vlády, vůli lidu ale ignorovat nelze. Jsem si jist, že otevíráme novou cestu pro všechny evropské národy,“ řekl. Ministr financí Janis Varufakis prohlásil, že pokud by lidi návrhy věřitelů podpořili, podá demisi. Prý ale nevěří tomu, že se taková většina najde.
Spekuluje se ale, že v případě řeckého 'ne' věřitelé nebudou mít náladu Řekům ustupovat o nic více než v minulosti. V této souvislosti se podle řeckého listu Ta Nea hovoří o takzvaném „Gremainu“, kdy Řecko setrvá v eurozóně, ale jeho zdroje zcela vyschnou, protože věřitelé už Aténám nic nepošlou. Pokud tedy Řecko dobrovolně nepřijme vlastní měnu, propadne chaotickému finančnímu kolapsu.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy zavísí další dění na tom, jak se zachová ECB. „Nyní vlastně drží při životě řecké banky. Jestliže se rozhodne na základě toho, že voliči v referendu řeknou ne, dále neposkytovat záchrannou nouzovou likviditu, tak dřív nebo později musí dojít ke kolapsu řeckého bankovního systému. Bude se to muset řešit tak, že si Řecko začne tisknout svoji vlastní měnu, což de facto znamená odchod z eurozóny,“ uvedl. Varianta Grexitu ale podle něj není nijak právně ošetřena. Myslí si, že situace by se tak mohla vyhrotit do bodu, kdy Řecko bude muset odejít i z Evropské unie, podat si opět přihlášku a mít status jako Česká republika, tedy země, která je členem Evropské unie, ale má svoji vlastní měnu.
Podle komentátora zahraniční redakce ČT Zdeňka Velíška je problém, že se měna euro rodila jako tmel Evropské unie, ale nikdo nepomýšlel na to, že by tento tmel měl ztrácet svoji pojivou sílu. „Euro se rodilo jako měnová unie a zapomnělo se, že už v Maastrichtu se řeklo, že to bude měnová a hospodářská unie. Tmelem mělo být také hlídání hospodářské úrovně zemí zároveň s fiskálními povinnostmi a právy, které se měly trochu unifikovat. K tomu nedošlo,“ dodal Velíšek.
