Řekněte věřitelům Ne, velí Tsipras. O Řecku rozhodne nedělní referendum

Řecký premiér Alexis Tsipras v projevu vyzval obyvatelstvo, aby v nedělním referendu řeklo rozhodné 'Ne' záchranným programům. Věřitelům přitom předtím napsal, že je připraven s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrhy. O nové dohodě před nedělním hlasováním odmítá jednat šéfka nejsilnější ekonomiky v Evropě Angela Merkelová i ministři financí eurozóny.  Evropská centrální banka mezitím ponechala program nouzového financování pro řecké banky na dosavadní úrovni. Ta podle zdrojů Reuters činí zhruba 89 miliard eur.

Od referenda si Tsipras slibuje, že dodá váhu jeho krokům. Rozhodnutí národa chápe jako silnější než rozhodnutí vlády. Hlasování se podle něj netýká setrvání Řecka v eurozóně či v Evropské unii, "Lidé se bojí, že pokud zvolíme 'Ne', tak země vystoupí z Evropské unie. V neděli budeme rozhodovat o tom, jestli přijmeme konkrétní dohodu," pronesl řecký premiér v projevu, který vysílalo několik řeckých i zahraničních stanic.

Řeky vyzval, aby v referendu podmínky věřitelů odmítli. "Ne neznamená jen heslo, jde o rozhodující krok pro lepší dohodu, kterou chceme podepsat okamžitě po referendu." Již samotné vyhlášení referenda podle Tsiprase přimělo evropské partnery k zlepšení nabídky ohledně řeckého dluhu.

  • "Je třeba zastavit cestu, která dovedla zemi na pokraj bankrotu. Platy, důchody a platy občanů se neztratí na oltáři účelovosti a vyděračství. Vyzývám vás, abyste podpořili naši snahu a nepřijali memoranda, která škodí Evropě. Otevřeme novou, světlou stránku demokracie. Je to naše odpovědnost vůči našim rodičům, dětem i nám samotným. Je to náš dluh vůči historii."

Ve své řeči také ujistil, že chce s partnery dále jednat. "Řecká vláda zůstává u vyjednávacího stolu a bude tam i v pondělí po referendu," prohlásil. Zároveň odsoudil eurozónu za to, že o několik dní neprodloužila dosavadní záchranný program, který skončil o úterní půlnoci, aby nenastaly potíže s pohybem peněz. "Osobně jsem nečekal, že nám demokratická Evropa nedá čas a prostor," prohlásil premiér s tím, že "převaha extrémních konzervativních kruhů vyústila v udušení bank".

Premiér také řekl, že věřitelé i domácí opozice vydírají řecké voliče, aby je přinutili hlasovat v referendu "ano", s tím, že je jinak čekají nepřekonatelné obtíže. "Poplašné sirény vás žádají, abyste řekli 'ano' všemu, a stali se tak spoluviníky pokračování memoranda". Tsipras ale řecké obyvatele ubezpečil, že omezení výběrů v bankách je jen dočasné a že o své mzdy a důchody nepřijdou. "Jsem si plně vědom potíží a osobně se zavazuji, že učiním vše, co je v mých silách, aby byly dočasné," slíbil.

Žádné jednání před referendem

O budoucnosti Řecka, které je ode oficiálně v platební neschopnosti, se tak nejspíše rozhodne až po referendu. Ministři financí eurozóny se na mimořádné konferenci shodli, že s dalšími jednáními s Řeckou vládou počkají, jak hlasování dopadne. "Euroskupina je zajedno v rozhodnutí počkat před dalšími jednáními na výsledek řeckého referenda," napsal na Twitteru slovenský ministr financí Peter Kažimír.

  • Šéfka MMF Lagardeová doufá, že referendum vnese do situace více světla a jistoty. Nyní je totiž podle ní stav jednání dost nejasný.

Euroskupina měla diskutovat o novém návrhu Řecka, jehož vláda v úterý požádala eurozónu o nový záchranný program na dva roky a o zmírnění dluhu. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem před začátkem debaty uvedl, že vidí jen malou šanci na pokrok. Řecký ministr financí Janis Varufakis však po telekonferenci uvedl, že euroskupina má za to, že nejnovější řecké návrhy týkající se dohody o záchranném programu se ubírají "správným směrem".

Janis Varufakis
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Na výsledky nedělního hlasování chce počkat i německá kancléřka Angela Merkelová. "Spolková vláda vyčká na referendum. Před ním nemůžeme jednat o žádném jiném pomocném programu a ani by to nešlo bez mandátu německého spolkového sněmu," vysvětlila. Sarkasticky se k situaci vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble: "V první řadě si Řecko musí ujasnit, co vlastně chce." Německo přitom může přijít o vše, co Řecku půjčilo, v krajním případě až o 84 miliard eur.

Jeden krok k dohodě a dva kroky zpátky

Ostrá slova Alexise Tsiprase poněkud kontrastují s jeho včerejším vzkazem věřitelům, že je připravený s mírnými úpravami přistoupit na jejich návrh. "Řecký premiér taktizuje, dobře věda, že Angela Merkelová a další vůdčí osobnosti eurozóny mu svým chováním v posledních týdnech a dnech daly najevo, že udělají všechno pro to, aby mohly Řecko i nadále vydržovat, když jim za to Tsipras nabídne minimální krytí, že Řecko něco dělá," soudí politolog Petr Robejšek.

Domnívá se, že většina hlasujících bude nedělní plebiscit chápat jako rozhodnutí o setrvání či opuštění měnové unie, navzdory Tsiprasovým slovům. "Řekové budou chápat referendum jako 'Ano' nebo 'Ne' vůči jejich členství v eurozóně, které většina lidí, aniž by měli ekonomické vzdělání, velmi dobře chápe jako možnost dalšího vydržování. Je velmi nepravděpodobné, že by referendum svojí většinou bylo zodpovězeno 'Ne'."

Jiný pohled na situaci v Řecku má ekonomka Ilona Švihlíková. "Na referendu je potřeba trvat, neustoupit a samozřejmě respektovat výsledek. Řekové mají primární právo rozhodovat o tom, jakým způsobem pokračovat dál. Nota bene potom, co si prožili, po těch sedmi letech utrpení," soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 9 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.