Reforma nás nezachrání, spoléhejme sami na sebe

Praha – Důchodová reforma nebude stačit, shodují se ekonomové se zástupci penzijních fondů. Lidé by si kromě zapojení do tří pilířů důchodového systému měli spořit na penzi i jinak. Dramatickému poklesu penzí vyplácených ze státní kasy se totiž Česko v budoucnu podle ekonomů nevyhne a ani renty z individuálních penzijních účtů nebudou nijak závratné.

„Propad příjmů seniorů je v budoucích desetiletích neodvratný, pokud v ČR nedojde k nějakému zázračnému objevu ropy či něčeho podobného,“ říká natvrdo ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Ani reforma totiž nedokáže čelit dramatickému stárnutí populace a manko na  důchodovém účtu pouze dorovná. „Druhý pilíř v jeho omezené podobě pouze trochu zvýší dlouhodobou odolnost celkového penzijního systému na demografické výkyvy,“ upřesnil Münich.

Ke slovu se tak dříve či později vrátí úpravy hlavních parametrů systému státních penzí, tedy například zvyšování věku pro odchod do důchodu nebo zvyšování odvodů na sociální pojištění. Na řadu může přijít ovšem také snižování penzí vyplácených z prvního pilíře. Pokud by Česko neprovedlo žádnou reformu a nepřilévalo na důchody peníze z jiných zdrojů než jen sociálního pojištění, čekal by Čechy podle propočtů ekonoma Ondřeje Schneidera propad výše penzí ze současných 45 procent průměrné mzdy až na 25 procent v roce 2050. Stávající reforma tento propad pouze zbrzdí.

Petr Brousil, mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny

„Životní úroveň důchodců spoléhajících na první (státní) pilíř důchodového systému bude klesat. Je to trend, který lze pouze brzdit. Domníváme se, že průměrný důchod poklesne až na úroveň prosté sazby sociálního pojištění. Jinými slovy, co se na penze vybere, to se také hned vyplatí. ČR tedy pomalu, ale jistě směřuje v prvním pilíři k rovným, tj. velmi nízkým průměrným důchodům.“

Někdy se objevují názory, že by státní pilíř mohla zachránit migrace. Ani to ale podle Münicha není reálné. „Imigrantů by muselo být příliš mnoho a také jednou budou staří a budou chtít důchod. A ti, co by tu byli jen nakrátko, věc nijak neřeší,“ upozornil.

Ve druhém a třetím pilíři si Češi nenaspoří dost

Reforma má podle představ vlády snížit závislost Čechů na státem vyplácených důchodech. Rozložení peněz mezi státní kasu a soukromé účty by ale podle ekonomů nemusela stačit. Podle propočtů společnosti Next Finance přinese druhý pilíř seniorům přilepšení jen v řádu stokorun měsíčně. A v rámci třetího pilíře si zase Češi šetří málo - jen zhruba 500 korun měsíčně.

Ekonomové proto doporučují spořit si na penzi ještě bokem – mimo tři pilíře důchodového systému. „Jsem toho názoru, že člověk by se měl postarat především sám o sebe a na stát příliš nespoléhat,“ uvedl analytik společnosti Next Finance Martin Prokop. Totéž doporučuje i Münich. „Pokud jim to příjmy dovolí, tak jistě. Pokud nedovolí, tak to je horší,“ podotkl. 

Mládí a stáří
Zdroj: ČT24

Akcie pro třicátníky, dluhopisy pro šedesátníky

Při rozdělení peněz mezi různé druhy spoření by jejich část podle ekonomů vždy měla směřovat do méně rizikových aktiv. Ta sice nemusí ochránit peníze proti inflaci, avšak riziko, že o naspořené prostředky přijde dotyčný úplně, je minimální. Při volbě konkrétní investiční strategie pak hraje klíčovou roli věk.

„Pokud je člověku třicet a nemá ještě zajištěné bydlení, měl by investovat do nemovitosti,“ radí analytik společnosti Citfin Jiří Šimek. „Obecně by neměly chybět akcie, ať už přímo jejich nákup, či prostřednictvím nějakého podílového fondu s rozumnými poplatky, a část peněz by se měla konzervativně uložit do dluhopisů, na spořicích účtech či kapitálovém životním pojištění,“ dodává.

Podobně to vidí i další ekonomové. „Někdy se používá pravidlo 'kolik vám je let, tolik procent portfolia v dluhopisech'. Mladý člověk tedy může investovat většinu portfolia do akciových fondů. V předdůchodovém věku už je třeba být konzervativnější, ale neznamená to nutně investovat vše do dluhopisů,“ doporučil analytik společnosti Partners Aleš Tůma.

Zajištění na penzi nemusí být jen o penězích

Chceme-li se zabezpečit na penzi, nemusíme ale myslet nutně jen na peníze. Tvrdí to alespoň Münich, podle kterého je možností více. „Dobře vychované a vzdělané děti jsou také dobrou pojistkou. Péče o vlastní zdraví a investice do vlastní kariéry, profese s nižším podílem fyzické zátěže prodlužuje pracovní a výdělkové možnosti,“ popsal další možné cesty, kterými mohou lidé jít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...