Porážka italského premiéra Mattea Renziho v referendu otřásla zemí a znovu – a ještě hlasitěji – se ozývají úvahy o zdraví italského hospodářství a zejména bankovního sektoru. Zátěžový moment nepřišel ve vhodnou chvíli, třetí největší ekonomika eurozóny není v dobré kondici.
Problémem jsou mimo jiné zadlužené finanční ústavy, které právě teď potřebují důvěru investorů. Bankéři nechtějí italské referendum přirovnávat k brexitu, varují však před nestabilitou jak velkých bank, tak i malých kampeliček.
Velmi konkrétní představu o tom, co bankovní krize může způsobit, již v minulosti získali například i lidé v romantickém koutě severní Itálie nazvaném Santo Stefano.
Pád kampeliček
V roce 2014 se místní kampelička Veneto Banca dostala do potíží a všechny vklady byly zmrazeny. Aby zabránila šíření krize, vykoupila vláda tuto kampeličku i další družstevní záložny z regionu. Dosadila vlastní management, ale škodám se už nedalo zabránit. Poškozeni byli lidé v celém kraji. Mnozí přišli o své celoživotní úspory.
- Italský bankovní sektor je po poslední hospodářské recesi ve vleklé krizi. Italské banky jsou zatíženy nesplácenými úvěry v objemu 356 miliard eur (9,6 bilionu korun).
Paul Bortolli tam měl osobní i firemní finance. Nyní říká, že přišel o 1,3 milionu eur. Na otázku, kolik lidí to zasáhlo z jeho vesnice, odpovídá: „Příliš mnoho. Moc. Celkem 72 milionů eur vyletělo komínem“.
Další miliardy eur zmizely v síti několika kampeliček ve střední Itálii. Rizikové finanční operce prováděla Banca Etruria. Finanční ústav, který řídila také rodina Maria Eleny Boschiové, reformní ministryně v Renziho vládě a klíčové tváře jeho referenda.
A co velké banky?
Pády záložen ale nemusejí představovat největší problém. Rizikové mohou být především větší bankovní domy, které neprokážou v turbulentních časech dostatečnou kondici. Analytici s obavami hledí k Monte dei Paschi di Siena, která nutně potřebuje miliardové investice. Banka již dříve neprošla evropskými zátěžovými testy, v nichž byla označena za nejslabší evropskou banku.
Korespondent agentury Reuters Crispian Balmer k tomu říká, že za touto bankou je v řadě dalších sedm bank ve velkých potížích. Obává se tedy možného dominového efektu.
Italská ekonomika je v katastrofálním stavu, po Řecku je (v eurozóně) druhá nejhorší, uvedl v pořadu Horizont ČT prorektor Vysoké školy obchodní v Praze Pavel Neset. Zmínil slabé makroekonomické ukazatele, například vládní dluh. Hlavním problémem jsou ovšem již delší dobu právě italské banky.
Podle Neseta bude nyní záležet na třech hlavních faktorech. Jednak jak dopadnou jednání banky Monte dei Paschi di Siena s investory. Dále se 13. prosince očekává důležitá debata s investory jedné z největších italských bank, která je známá i v Česku, UniCredit Bank. Třetím sledovaným faktorem pak bude, zda některá z velkých ratingových agentur nesníží hodnocení italských vládních dluhopisů. To by znamenalo rostoucí náklady na údržbu italského dluhu a další tlak na veřejné finance, doplnil prorektor.
