Berlín – Řecká vláda má podle interních výpočtů Evropské komise dostatek peněz do 8. dubna. Informoval o tom německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung s odvoláním na zdroje z diplomatických kruhů. Aténám prý hrozí, že se po Velikonocích dostanou do platební neschopnosti. O řeckém dluhu bude už dnes jednat v Berlíně premiér Alexis Tsipras s kancléřkou Angelou Merkelovou.
Finanční situace Řecka se má podle Evropské komise změnit na „kritickou“ bezprostředně po Velikonocích, ve čtvrtek 9. dubna. V tento den totiž budou muset Atény splatit Mezinárodnímu měnovému fondu 467 milionů eur (téměř 13 miliard korun). V polovině dubna pak vyprší splatnost krátkodobých vládních dluhopisů za 2,4 miliardy eur (66 miliard korun).
Řecký premiér Alexis Tsipras tak má něco přes dva týdny na to, aby se dohodl s věřiteli na podobě reforem. Teprve poté bude moci Řecko získat zbývajících 7,2 miliardy eur (200 miliard korun) z mezinárodního záchranného programu. Na jeho čtyřměsíčním prodloužení do konce června se zadlužená země dohodla s eurozónou v polovině února.
„Chci vás ujistit, že nemáme absolutně žádný problém platit naše ekonomické závazky. Naše obligace vůči občanům a institucím jsou plně zaručeny,“ nechal se přitom šéf řecké vlády slyšet ještě v pátek.
O hospodářských problémech Řecka bude dnes s německou kancléřkou Angelou Merkelovou jednat Tsipras přímo v Berlíně. Na oficiální návštěvu zavítá do německé metropole vůbec poprvé. Vztahy obou zemí se od lednového nástupu Tsiprasovy vlády výrazně zhoršily. Berlín Atény obviňuje z toho, že ustupují od úsporných opatření, jimiž mezinárodní věřitelé podmínili svou finanční pomoc.
Teď nicméně kancléřka připouští určité změny v rámci reformních plánů. „Řecká vláda má možnost nahradit některé reformy, které nebyly v prosinci projednané s novými návrhy hospodářských změn. Musí mít ale stejný účinek v rámci dohody. Potom rozhodnou Evropské instituce,“ prohlásila Merkelová.
„Smysl dnešní schůzky spočívá hlavně v uklidnění vzájemných vztahů mezi Německem a Řeckem, které jsou velmi vyhrocené,“ poznamenal zpravodaj Českého rozhlasu v Berlíně Pavel Polák.
K odchodu z eurozóny nebylo nikdy blíž, tvrdí ekonom
„Řecká vláda příliš nepostupuje v souladu s tím, co si vytkla před pár týdny ohledně svých reforem. Už i v těch nejvyšších patrech německé politiky a eurozóny zaznívají stále častěji hlasy, že Řecko by eurozónu mělo opustit. Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny nebyla nikdy tak vysoká jako dnes,“ poukázal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Angela Merkelová je nicméně podle Kovandy nakloněna tomu, aby Řecko v eurozóně zůstalo. „Ale bude chtít slyšet velmi jasné, velmi konkrétní argumenty a tvrdé návrhy reformních opatření,“ dodal ekonom.
„Řecko nemá podle mého soudu zatím připravený nějaký plán B. Nevím, co si představují, že se bude dít, pakliže by skutečně museli z eurozóny vystoupit. Tím by kromě jiného také nedostáli svému klíčovému volebnímu slibu, že zmírní úsporná opatření, ale zůstanou v eurozóně. S tímto získala strana Syriza mandát od voličů,“ shrnul Kovanda.
Řečtí voliči vládní levicové straně Syriza i nadále důvěřují. Pokud by se nyní konaly volby, partaj by získala 47,8 procenta hlasů (tedy víc než v lednových volbách, kdy si připsala 36,3 procenta hlasů). Ukázal to průzkum společnosti Metron Analysis pro deník Parapolitika. Převážná většina Řeků (94 procent) dává rovněž přednost euru před návratem k drachmě.
Řecko se na pokraji bankrotu už jednou ocitlo, a to v květnu 2010, kdy muselo požádat Brusel a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Od té doby se s věřiteli dohodlo na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur. Výměnou za půjčky ale muselo zavést masivní škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Německé firmy dávaly v Řecku úplatky, píše Bild
Právě v den, kdy do Německa přijede řecký premiér, se objevily informace, že německé firmy zaplatily na úplatcích při zbrojních zakázkách v Řecku desítky milionů eur. S odvoláním na materiály řeckého ministerstva obrany to napsal nejčtenější německý deník Bild, podle nějž chtějí Atény tyto společnosti postavit před soud a požadují odškodné ve výši poskytnutých úplatků.
Řecký ministr obrany Panos Kammenos si už minulý týden v rozhovoru s Bildem postěžoval, že německé úřady neposkytují Aténám dostatečnou podporu při stíhání podezřelých. „Proč musí zkorumpované německé firmy platit milionové pokuty pouze v Německu, ale ne u nás v Řecku?“ ptal se Kammenos.
Podle Bildu se měla korupce týkat řeckého nákupu 20 vrtulníků německo-francouzské společnosti Eurocopter, při němž bylo na úplatcích zaplaceno 41 milionů eur (1,1 miliardy korun). Druhým případem je nákup ponorek od německých firem Reheinmetall a STN Atlas, kdy úplatky činily 62 milionů eur (1,7 miliardy korun). Řecké ministerstvo obrany prý prověřuje ještě dalších čtrnáct zbrojních zakázek, u nichž se objevilo podezření na korupci. Celková výše úplatků mohla podle Bildu dosáhnout několika set milionů eur.
