Řecko vypíše kvůli další injekci od eurozóny referendum

Atény - Řekové budou moct v referendu rozhodnout, jestli chtějí, aby vláda přijala nový záchranný balík od evropských institucí. Summit zemí platících evropskou jednotnou měnou minulý čtvrtek schválil pomoc ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,25 bilionu korun). Podle posledního průzkumu však až 60 procent Řeků tento scénář odmítá.

„Věříme občanům, důvěřujeme v jejich úsudek, máme důvěru v jejich rozhodnutí,“ řekl premiér Jorgos Papandreu před poslanci jeho vládního Panhelénského socialistického hnutí. „Obyvatelé budou vyzváni, aby k nové dohodě o finanční pomoci řekli jasné ano, nebo jasné ne,“ dodal.

První referendum od roku 1974

Řecký ministerský předseda neuvedl datum možného hlasování a ani žádné jiné podrobnosti. Pokud se referendum uskuteční, bude vůbec prvním od roku 1974, kdy Řekové po zhroucení vojenského režimu odmítli monarchii a vyslovili se pro republiku.

Řecký ministr vnitra Charis Kastanidis podle serveru týdeníku To Vima upřesnil, že referendum by se mělo konat počátkem ledna, a to ještě předtím, než bude přijetí nového balíku pomoci předloženo k ratifikaci v parlamentu. Výsledek všelidového hlasování bude závazný, pokud se referenda zúčastní nejméně 40 procent voličů. Když v době referenda bude parlament pomoc již projednávat, pak bude nutná účast 50 procent voličů.

Papandreu hazarduje

Agentura Reuters poznamenala, že Papandreu hazarduje s obtížně uzavřenou dohodou, k níž se eurozóna měsíce propracovávala. Eurozóna se po dohodě s bankami minulý týden na summitu mimo jiné rozhodla o odpisu asi 50 procent řeckých dluhů.

Atény se tak zbaví závazků za zhruba 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč). Celkové zadlužení, které teď činí zhruba 160 procent hrubého domácího produktu a neustále se zvyšuje, by se mělo do roku 2020 snížit asi na 120 procent HDP.

Řecko získalo první pomoc od mezinárodního společenství již loni v květnu. Tehdy šlo o kombinaci úvěrů ve výši 110 miliard eur (asi 2,75 bilionu korun) od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a jednotlivých zemí eurozóny s výjimkou Slovenska.

MMF
Zdroj: Jim Lo Scalzo/ISIFA/EPA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 1 hhodinou

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 13 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 16 hhodinami

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 23 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
včera v 00:02
Načítání...