Atény – Řecká vláda chce snížit minimální mzdu ve výši 750 eur, zatím však neuvedla o kolik. Jde o další snahu státu omezit náklady na pracovní sílu a zvýšit konkurenceschopnost na trhu práce. Vláda se pokouší rozhýbat ochromenou ekonomiku, ale také se snaží ukázat Evropě, že pro záchranu země dělá všechno. Řecký ministr pro rozvoj Michalis Chrysochidis zároveň oznámil, že se rozpočtový deficit za 2011 snížil oproti předchozímu roku o procento na 9,6 % HDP. Cílem však bylo snížit deficit na 9 procent.
Řecké odbory se však opět ozvaly, podle nich vláda svoje sliby neplní. „Tihle politici, kteří chtějí zasahovat do rozhodování podnikatelů a soukromníků, jsou ti samí lidé, kteří kdysi tleskali společné dohodě o minimální mzdě jako výrazu svobodné vůle,“ uvedl odborový předák Yannis Panagopoulos.
Zaměstnanci soukromých firem museli od propuknutí krize podstoupit snižování platů, a to hlavně kvůli vládním škrtům. Premiér Lukas Papadimos tvrdí, že s menšími náklady firmy lépe ustojí současnou situaci a nebudou nuceny propouštět. „Jestliže neučiníme nezbytná opatření, je samozřejmé, že nemůžeme očekávat, že další země EU a mezinárodní organizace budou dál financovat zemi, která se nepřizpůsobí realitě a problémy neřeší,“ prohlásil Papadimos.
Svůj postoj vyjádřila jasně i řecká obchodní federace, když minulý týden pozvala odbory ke společnému stolu. S vládou ale její odborový předák vyjednávat odmítá. „Nebudeme ani s vládou ani se zaměstnavateli diskutovat o jakémkoli zásahu do kolektivní pracovní smlouvy ani ničeho, co se týká minimální mzdy, snižování nebo škrtání bonusů. Jsme otevřeni jakémukoli jinému serióznímu návrhu, který se netýká těchto záležitostí,“ dodal Panagopoulos.
Ke zmírnění deficitu státního rozpočtu proti předloňskému roku podle Chrysochidise pomohlo vyšší využití fondů strukturálního rozvoje Evropské unie. „Dobrou zprávou je, že čerpání fondů Evropské unie překonalo naše očekávání,“ řekl Chrysochidis, který se účastní fóra Řecka a Spojených arabských emirátů, na kterém vláda doufá, že se jí podaří přilákat investice ze SAE.
Řecko je stále pod tlakem ECB, Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise, které požadují hlubší reformy a škrty. Tamní vláda je ani po posledních úsporných opatřeních nedokázala přesvědčit, že bude schopná splatit svůj obří dluh. Další inspekce se chystá do Atén na šestnáctého ledna. Ratingová agentura Fitch varovala, že finanční problémy Řecka by mohly dále zhoršit krizi v eurozóně, pokud se zemi nepodaří uzavřít dohodu o snížení dluhu s věřiteli.
