Řecko: Vláda chce snížit minimální mzdu, odbory hrozí stávkou

Atény – Řecká vláda chce snížit minimální mzdu ve výši 750 eur, zatím však neuvedla o kolik. Jde o další snahu státu omezit náklady na pracovní sílu a zvýšit konkurenceschopnost na trhu práce. Vláda se pokouší rozhýbat ochromenou ekonomiku, ale také se snaží ukázat Evropě, že pro záchranu země dělá všechno. Řecký ministr pro rozvoj Michalis Chrysochidis zároveň oznámil, že se rozpočtový deficit za 2011 snížil oproti předchozímu roku o procento na 9,6 % HDP. Cílem však bylo snížit deficit na 9 procent.

Řecké odbory se však opět ozvaly, podle nich vláda svoje sliby neplní. „Tihle politici, kteří chtějí zasahovat do rozhodování podnikatelů a soukromníků, jsou ti samí lidé, kteří kdysi tleskali společné dohodě o minimální mzdě jako výrazu svobodné vůle,“ uvedl odborový předák Yannis Panagopoulos.

Zaměstnanci soukromých firem museli od propuknutí krize podstoupit snižování platů, a to hlavně kvůli vládním škrtům. Premiér Lukas Papadimos tvrdí, že s menšími náklady firmy lépe ustojí současnou situaci a nebudou nuceny propouštět. „Jestliže neučiníme nezbytná opatření, je samozřejmé, že nemůžeme očekávat, že další země EU a mezinárodní organizace budou dál financovat zemi, která se nepřizpůsobí realitě a problémy neřeší,“ prohlásil Papadimos.

2 minuty
Řecko chce snížit minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Svůj postoj vyjádřila jasně i řecká obchodní federace, když minulý týden pozvala odbory ke společnému stolu. S vládou ale její odborový předák vyjednávat odmítá. „Nebudeme ani s vládou ani se zaměstnavateli diskutovat o jakémkoli zásahu do kolektivní pracovní smlouvy ani ničeho, co se týká minimální mzdy, snižování nebo škrtání bonusů. Jsme otevřeni jakémukoli jinému serióznímu návrhu, který se netýká těchto záležitostí,“ dodal Panagopoulos.

Ke zmírnění deficitu státního rozpočtu proti předloňskému roku podle Chrysochidise pomohlo vyšší využití fondů strukturálního rozvoje Evropské unie. „Dobrou zprávou je, že čerpání fondů Evropské unie překonalo naše očekávání,“ řekl Chrysochidis, který se účastní fóra Řecka a Spojených arabských emirátů, na kterém vláda doufá, že se jí podaří přilákat investice ze SAE.

Řecko je stále pod tlakem ECB, Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise, které požadují hlubší reformy a škrty. Tamní vláda je ani po posledních úsporných opatřeních nedokázala přesvědčit, že bude schopná splatit svůj obří dluh. Další inspekce se chystá do Atén na šestnáctého ledna. Ratingová agentura Fitch varovala, že finanční problémy Řecka by mohly dále zhoršit krizi v eurozóně, pokud se zemi nepodaří uzavřít dohodu o snížení dluhu s věřiteli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025
Načítání...