Atény - Řecká vláda už dál sama nezvládne financovat fungování předluženého státu. Začne proto čerpat mezinárodní pomoc, na které se v březnu předběžně dohodla s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem. Země si teď v Aténách dojednává s misí MMF, Evropské unie a Evropské centrální banky podmínky čerpání pomoci v objemu až 45 miliard eur.
„Je nevyhnutelné, abychom požádali o aktivaci tohoto mechanismu,“ řekl řecký premiér Jorgos Papandreu, který rozhodnutí sděloval v televizním přenosu z nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastellorizo. Rozhodnutí je podle premiéra vzkazem spekulantům, aby si nezahrávali s eurem. Analytici ale nabádají k opatrnosti a otevřeně říkají, že to není dobrý výsledek ani pro Řecko, ani pro eurozónu.
„Bylo to nutné, protože Řecko už si nemůže dovolit financovat dluh za současné tržní sazby,“ řekla šéfka výzkumu ve společnosti Forex.com Jane Foleyová. „Přiznáním Řecka, že potřebuje pomoc, to ale teď nekončí. Řecko se může znovu postavit na vlastní nohy jedině tak, že začne žít podle toho, na co má,“ dodala.
Německo se bránit nebude
Německo, k němuž se k jako největšímu členovi eurozóny upírají zraky všech ostatních, do poslední chvíle tvrdilo, že o žádné žádosti Řecka nic neví. Berlín ale ujistil, že bude solidární, a naznačil tak, že případnou finanční pomoc Řecku blokovat nebude.
George Papandreou, řecký premiér:
„Je v našem národním zájmu požádat partnery v Evropské unii, abychom aktivovali podpůrný mechanismus, na kterém jsme se společně dohodli.“
„Ten problém si musí vyřešit řecká vláda a občané,“ zdůraznil mluvčí německého ministerstva financí Michael Offer. V případě nutnosti Německo podle něj ničemu bránit nebude. „Německo může reagovat okamžitě. V tuto chvíli ale finanční potřeby Řecka nejsou akutní, peníze na financování deficitu mají i na květen,“ dodal mluvčí.
Ochotu pomoci Řecku už vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Pro mě je důležité, aby byla jednání o řeckých škrtech i půjčce se všemi podrobnostmi co nejdříve dotažena do konce. Není to totiž jenom řecký problém, ale problém celé eurozóny a stability měny,“ podotkla.
Podmínky pomoci zůstávají mlhavé
Podle Evropské komise budou ještě muset o aktivaci finanční pomoci pro Řecko rozhodnout ministři hospodářství a financí eurozóny po konzultacích s Evropskou centrální bankou. Stát by se tak mělo v příštích dnech.
Zatím tak není jasné, za jakých podmínek země eurozóny Řecku vlastně půjčí. Původně se počítalo s tím, že by Řecko za půjčku platilo zhruba pětiprocentní úrok. Problémy Řeků se ale mezitím ještě více vystupňovaly. Mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj uvedl, že konkrétní úroková sazba bude počítána podle mechanismu, který ministři financí eurozóny odsouhlasili na začátku dubna. Vzhledem k nejasnosti o konkrétním datu uvolnění pomoci ji ale zatím není možné přesně stanovit.
Česko Řecku nepomůže, na jeho problémy ale možná doplatí
Česká republika se do pomoci Řecku zapojovat nebude. „Stále platí naše stanovisko, že jde primárně o záležitost zemí eurozóny a případně Mezinárodního měnového fondu,“ zopakoval dnes mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Nasměrování peněz je podle něj věcí MMF, v němž má Česko hlasovací sílu 0,39 procenta.
I když se problémy Řecka Česka přímo nedotýkají, mohla by si je naše země do budoucna pěkně odskákat. Hrozí totiž, že si eurozóna uvědomí, jakou chybou bylo přijetí slabšího partnera do měnové unie. „Jádro eurozóny si uvědomí, že přijetí Řecka bylo chybou, a tak výrazně zpřísní kritéria pro vstup dalších zemí do eurozóny,“ varoval analytik Jan Jedlička.
Nejnovější statistiky Evropské unie ve čtvrtek ukázaly, že deficit řeckých veřejných financí je ještě větší, než se očekávalo. Vyšplhal se až na 13,6 procenta hrubého domácího produktu. Obyčejní Řekové se ale přesto mezinárodní půjčky obávají. Podle průzkumů si většina z nich myslí, že to bude mít na zemi negativní dopad. Proti plánovaným škrtům ve státní sféře vyšly ve čtvrtek do aténských ulic demonstrovat desítky tisíc státních zaměstnanců.
