Paříž – Své finanční závazky dokážeme plnit, i když už nedostaneme z mezinárodního záchranného programu žádné další peníze, prohlásil dnes řecký premiér Alexis Tsipras po jednání se zástupci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Mezinárodní věřitelé totiž Aténám uzavřeli kohoutek finanční pomoci, dokud nebude ukončena revize reforem, které jim předložila Tsiprasova vláda. Ekonomové ale varují, že Řecko by se mohlo bez peněz od věřitelů v příštích týdnech dostat do platební neschopnosti.
„Není důvod k obavám,“ uvedl dnes Tsipras, jehož citovala agentura Reuters. „I bez včasného vyplacení tranše (záchranného programu) splní Řecko své závazky,“ doplnil a dodal, že OECD pomůže jeho vládě při realizaci reforem.
„Nemůžeme již předstírat, že veřejný dluh této země je udržitelný, když se pohybuje kolem 178 procent (hrubého domácího produktu),“ řekl dnes také Tsipras. „Pro Řecko je životně důležitá restrukturalizace dluhu,“ citovala jej agentura Reuters. Mezinárodní věřitelé dali již dříve najevo, že další odpis řeckého dluhu nepřichází v úvahu, naznačili však možnost prodloužení splatnosti řeckých půjček. Také přitom zdůraznili, že by o takovémto kroku uvažovali pouze v případě schválení řeckých reforem.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za úvěrovou pomoc ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.
Věřitelé jsou v Aténách
Dnes do Řecka dorazili zástupci mezinárodních věřitelů, aby po několika měsících zahájili novou inspekční návštěvu a zkontrolovali vývoj a plány dalších reforem. Právě reformy jsou podmínkou pro pokračování úvěrové pomoci Řecku.
„Řekové si jsou vědomi toho, že se musí jednat a pokud se vládě podaří připravit zákony, které budou útočit na dosavadní škody, které byly způsobeny obyvatelstvu, to znamená růst nezaměstnanosti nebo odpojení od elektřiny, případně potravinové lístky, tak lze očekávat, že Řekové budou stále více přístupní určitým kompromisům mezi eurozónou a Řeckem,“ řekl politolog a publicista Thomas Kulidakis. Zároveň ale dodal, že je potřeba si uvědomit, že se nyní jedná pouze o koupený čas, protože za čtyři měsíce je potřeba představit konkrétní reformy.
ECB zvedla strop nouzové pomoci pro řecké banky
Evropská centrální banka (ECB) se dnes dohodla na dalším mírném zvýšení částky, kterou může v rámci programu nouzového financování poskytnout řeckým bankám. Řecké bankovní domy tak budou mít k dispozici 69,4 miliardy eur (1,9 bilionu korun), o zhruba 600 milionů eur více než dosud. S odvoláním na zdroj obeznámený s výsledkem jednání ECB to uvedla agentura Reuters.
Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. Využití mechanismu ale vyžaduje souhlas ze strany ECB.
Informace o nejnovějším zvýšení stropu dostupných finančních prostředků pro komerční banky v zadluženém Řecku se objevila v den, kdy řecký ministr financí Janis Varufakis kritizoval úlohu ECB v nynější dluhové krizi Řecka. ECB podle jeho názoru sleduje vůči řecké vládě politiku, která jí ubírá kyslík. Německý člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann se dnes ale ohradil proti názorům, že ECB zadluženému Řecku dost nepomáhá. Podle něj je nyní na vládách a parlamentech, aby rozhodly, zda chtějí dál rozšiřovat riziko spojené s Řeckem a krýt jeho finanční potřeby.
