Řecko tajně dováželo miliardy eurobankovek ze zahraničí

Atény - Obavy Řeků z toho, že se země bude nucena vzdát evropské měny a vrátit se k drachmě, vedly v posledních třech letech k vlně hromadného vybírání úspor v bankách. Řecká centrální banka byla nucena reagovat, aby zabránila panice v případě nedostatku hotovosti. Od počátku dluhové krize proto dovezla do země miliardy eurobankovek. Situace se ale postupně zlepšuje a Řekové postupně peníze opět ukládají.

Řecký list To Vima s odvoláním na zdroje z centrální banky napsal, že výše hotovosti v oběhu se v červnu 2012 zvýšila na 48 miliard eur (1,2 bilionu korun) z dvaceti miliard eur před krizí.

List upozornil, že v rozvinutých zemích je běžné, že výše hotovosti v oběhu odpovídá zhruba šesti až osmi procentům HDP. Zmíněných 48 miliard přitom odpovídá zhruba čtvrtině hrubého domácího produktu.

Bank of Greece tiskne pouze bankovky v hodnotě deset eur

Kvůli vybírání hotovosti musela centrální banka Bank of Greece tajně dovézt bankovky ze zahraničí, aby se vyhnula nedostatku hotovosti. Ta by zřejmě dále prohloubila obavy o finanční situaci země a způsobila masivní výběr vkladů z bank.

Vklady u řeckých bank se od vypuknutí dluhové krize koncem roku 2009 snížily zhruba o třetinu. Po volbách loni v červnu se ale situace mírně zlepšila a klienti začali peníze zase ukládat. Podle posledních oficiálních údajů se v lednu vklady firem a domácností zvýšily o 10,4 miliardy eur na 160,9 miliardy eur.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a MMF. Výměnou za pomoc provádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku. „Řecko velmi rychle chudne. Životní standard průměrného obyvatele se od roku 2009 snížil o 50 procent,“ upozornil profesor ekonomie Savas Robolis.

Řeky v současné době nejvíc trápí rostoucí nezaměstnanost

Řecký kabinet se nyní veřejnost snaží uklidnit tvrzením, že země má nejhorší období za sebou, když se jí podařilo odvrátit bankrot a odchod z eurozóny. Podle čerstvých odhadů však dále poroste nezaměstnanost - brzy dosáhne rekordních 30 procent.

Protesty v Aténách
Zdroj: ČT24/ISIFA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
před 5 hhodinami

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 22 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
včera v 08:30

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
včera v 08:00

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026
Načítání...