Řecko se statečně pere s deficity, pomoc od eurozóny by přesto nemuselo dostat

Atény/Berlín – Deficit řeckého státního rozpočtu se za první čtvrtletí letošního roku meziročně snížil o 40 procent na 4,3 miliardy eur (108 miliard korun). Řecká vláda tak zatím letos plní rozpočtové cíle dohodnuté s Evropskou unií. Oznámil to dnes řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Řecko nicméně bude zřejmě potřebovat pomoc od ostatních členů eurozóny a měnového fondu, neboť mu i přes snahu země bojovat se špatným stavem veřejných financí neustále narůstají úroky, za které si může půjčit další peníze na finančních trzích. Nyní ovšem hrozí, že by se k penězům z Evropy nemuselo dostat. Německá centrální banka totiž údajně začíná pochybovat o evropském plánu pomoci.

Suma deficitu, jejíž výši dnes řecký ministr zveřejnil se týká pouze rozpočtu ústřední vlády bez fondu sociálního zabezpečení a hospodaření místních samospráv, nejde tedy o celou bilanci veřejných financí, která je směrodatná pro EU.

Přesto Řecko vidí za tímto výsledkem důvod k radosti. Deficit se v prvních třech měsících roku snížil i bez oznámených výdajových škrtů a zvýšených daní, uvedl Papakonstantinu. „Dokazuje to, že vláda bezpečně směřuje ke splnění letošního cíle 8,7 procenta HDP,“ dodal. V prvních dvou měsících roku deficit klesl meziročně dokonce o 77 procent, za čímž stálo jednorázové zdanění velkých společností.

Bundesbanka prý začíná pochybovat o plánu pomoci Řecku

Přestože statistiky naznačují, že se Řecku daří úspěšně prát s vysokými deficity, stejně bude muset dříve či později požádat o pomoc eurozónu. Kvůli špatné finanční situaci totiž Řecku rychle rostou náklady na nové úvěry, kterými financuje ty stávající a které potřebuje pro přežití. Případnou pomoc by ale mohly zvrátit údajné pochybnosti německé centrální banky o plánu pomoci Řecku.

Bundesbance se nelíbí, že pokud by Řecko skutečně pomoc chtělo využít, Německo by zřejmě muselo do Atén rovnou poslat peníze. Napsal to dnes německý list Frankfurter Rundschau. Na pomoci Řecku se koncem března dohodla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Dohoda spočívá v tom, že Řecko bude své problémy řešit samo. Pokud by se ale dostalo do tak vážných problémů, že nebude schopno si zajistit nové půjčky běžně na trhu, teprve pak by se aktivoval plán pomoci. A právě toho se centrální banka Německa teď obává. Pokud by se jí podařilo přesvědčit vládu, aby půjčku Řecku nepovolila, mohlo by to znamenat, že zadlužená země neuvidí z evropských peněz ani euro.

Frankfurter Rundschau se odvolává na interní dokumenty z Bundesbanky, kde jsou prý obavy zřejmé. Bundesbanka existenci zmíněných interních dokumentů podle agentury Reuters potvrdila, zároveň ale dodala, že to není její oficiální stanovisko. Dokumenty prý připravil expert pouze jako první reakci na uzavřenou dohodu. „Musíme si na to teprve vytvořit názor,“ reagoval mluvčí centrální banky.

Ve smlouvě z konce března je stanoveno, že pokud by se plán pomoci Řecku aktivoval, pak by jej bylo možné realizovat jen v případě, že s tím budou souhlasit všichni členové eurozóny. Řecko by totiž čerpalo jen bilaterální půjčky, část pomoci by šla od MMF. Mluvčí německého ministerstva financí ve středu řekla, že německá vláda má v dohodnuté podmínky pomoci důvěru. O žádné změně těchto podmínek prý neuvažuje.

Řecko se i nadále potýká s vážnými problémy, do nichž se dostalo hlavně kvůli vysokým dluhům a opakovanému zkreslování statistických údajů o výši svého rozpočtového schodku. Země tak ztratila důvěru investorů a má značné problémy půjčit si na trhu další peníze. Země platí více než dvakrát vyšší úroky z nových půjček než Německo.

Řecko a Evropská unie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a nynějším nízkém počtu narozených asi 3,6 miliardy korun ročně.
13:20Aktualizovánopřed 1 mminutou

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 18 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 18 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
včera v 14:53

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026
Načítání...