Řecko se statečně pere s deficity, pomoc od eurozóny by přesto nemuselo dostat

Atény/Berlín – Deficit řeckého státního rozpočtu se za první čtvrtletí letošního roku meziročně snížil o 40 procent na 4,3 miliardy eur (108 miliard korun). Řecká vláda tak zatím letos plní rozpočtové cíle dohodnuté s Evropskou unií. Oznámil to dnes řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Řecko nicméně bude zřejmě potřebovat pomoc od ostatních členů eurozóny a měnového fondu, neboť mu i přes snahu země bojovat se špatným stavem veřejných financí neustále narůstají úroky, za které si může půjčit další peníze na finančních trzích. Nyní ovšem hrozí, že by se k penězům z Evropy nemuselo dostat. Německá centrální banka totiž údajně začíná pochybovat o evropském plánu pomoci.

Suma deficitu, jejíž výši dnes řecký ministr zveřejnil se týká pouze rozpočtu ústřední vlády bez fondu sociálního zabezpečení a hospodaření místních samospráv, nejde tedy o celou bilanci veřejných financí, která je směrodatná pro EU.

Přesto Řecko vidí za tímto výsledkem důvod k radosti. Deficit se v prvních třech měsících roku snížil i bez oznámených výdajových škrtů a zvýšených daní, uvedl Papakonstantinu. „Dokazuje to, že vláda bezpečně směřuje ke splnění letošního cíle 8,7 procenta HDP,“ dodal. V prvních dvou měsících roku deficit klesl meziročně dokonce o 77 procent, za čímž stálo jednorázové zdanění velkých společností.

Bundesbanka prý začíná pochybovat o plánu pomoci Řecku

Přestože statistiky naznačují, že se Řecku daří úspěšně prát s vysokými deficity, stejně bude muset dříve či později požádat o pomoc eurozónu. Kvůli špatné finanční situaci totiž Řecku rychle rostou náklady na nové úvěry, kterými financuje ty stávající a které potřebuje pro přežití. Případnou pomoc by ale mohly zvrátit údajné pochybnosti německé centrální banky o plánu pomoci Řecku.

Bundesbance se nelíbí, že pokud by Řecko skutečně pomoc chtělo využít, Německo by zřejmě muselo do Atén rovnou poslat peníze. Napsal to dnes německý list Frankfurter Rundschau. Na pomoci Řecku se koncem března dohodla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Dohoda spočívá v tom, že Řecko bude své problémy řešit samo. Pokud by se ale dostalo do tak vážných problémů, že nebude schopno si zajistit nové půjčky běžně na trhu, teprve pak by se aktivoval plán pomoci. A právě toho se centrální banka Německa teď obává. Pokud by se jí podařilo přesvědčit vládu, aby půjčku Řecku nepovolila, mohlo by to znamenat, že zadlužená země neuvidí z evropských peněz ani euro.

Frankfurter Rundschau se odvolává na interní dokumenty z Bundesbanky, kde jsou prý obavy zřejmé. Bundesbanka existenci zmíněných interních dokumentů podle agentury Reuters potvrdila, zároveň ale dodala, že to není její oficiální stanovisko. Dokumenty prý připravil expert pouze jako první reakci na uzavřenou dohodu. „Musíme si na to teprve vytvořit názor,“ reagoval mluvčí centrální banky.

Ve smlouvě z konce března je stanoveno, že pokud by se plán pomoci Řecku aktivoval, pak by jej bylo možné realizovat jen v případě, že s tím budou souhlasit všichni členové eurozóny. Řecko by totiž čerpalo jen bilaterální půjčky, část pomoci by šla od MMF. Mluvčí německého ministerstva financí ve středu řekla, že německá vláda má v dohodnuté podmínky pomoci důvěru. O žádné změně těchto podmínek prý neuvažuje.

Řecko se i nadále potýká s vážnými problémy, do nichž se dostalo hlavně kvůli vysokým dluhům a opakovanému zkreslování statistických údajů o výši svého rozpočtového schodku. Země tak ztratila důvěru investorů a má značné problémy půjčit si na trhu další peníze. Země platí více než dvakrát vyšší úroky z nových půjček než Německo.

Řecko a Evropská unie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...