Atény/New York – Snaha o záchranu Řecka nebankrotovou cestou je nesmyslná. Americký ekonom Allan Meltzer, za kterým si chodí pro radu ministerstvo financí USA i Světová banka, to považuje za fakt, na kterém Mezinárodní měnový fond ani Evropská unie nic nezmění. Další přední ekonomický expert, rovněž ze Spojených států, Nuriel Roubini zase upozorňuje, že snaha naordinovat Řecku přísné rozpočtové škrty by mohla vyvolat lavinový efekt, který by nakonec zemi přivedl k neřízenému bankrotu, což by mohlo být ještě horší. Opouštět eurozónu by extrémně zadlužená země podle ekonomů neměla.
„Popíráním skutečného stavu věcí už se ztratilo dost času,“ napsal v komentáři pro Financial Times Roubini, podle kterého by mohl dalšímu zhoršení situace zabránit přechod na plán B. Ten má podle Roubiniho zahrnovat restrukturalizaci řeckého dluhu, tedy řízený bankrot a dále plán fiskální konsolidace pro země stojící na periferii eurozóny, mezi které se kromě Řecka řadí například Španělsko a Portugalsko. Zároveň ale Roubini počítá také s finanční pomocí od měnového fondu a eurozóny a se snížením úrokových sazeb.
Jediné řešení: bankrot a snížení mezd
To, že samotné nalévání peněz do zadluženého Řecka nic neřeší a je jen prodlužováním smrtelné agónie, potvrzují i další ekonomové. „(EU a měnový fond) mohou ten problém prodloužit tím, že Řecku půjčí peníze, ale jinak nemohou udělat nic,“ prohlásil Meltzer. Řecko prý tak jako tak zbankrotuje, vyřeší se tím ale některé problémy země. Bankrot totiž sníží úroky a náklady na obsluhu dluhu, který již přesáhl 115 procent hrubého domácího produktu země.
Krom toho ale bude muset Řecko přistoupit k reformám. „Řecko musí snížit mzdy. Tečka. Neexistuje nic, co by Řekové mohli udělat, až na odchod z eurozóny a devalvaci, než snížit reálné mzdy,“ podotkl Meltzer. Další možností pro Řecko by byl podle něj odchod z eurozóny. Toto řešení podle něj ale nepřipadá v úvahu. Jednak by bylo velice nákladné, navíc by zadlužené Řecko muselo opustit i Evropskou unii.
Euro v ohrožení není
Řecká krize znejistila trhy a vyvolala obavy o další osud společné evropské měny či stabilitu francouzských a německých bank, jimž Athény dluží vysoké částky. Meltzer nicméně míní, že euro ohrožené není, protože důvody pro jeho existenci, mezi něž řadí především vnitřní obchod a společnou evropskou zemědělskou politiku, nepominuly.
Roubini a Meltzer nejsou jediní, kdo hovoří o nevyhnutelnosti řeckého bankrotu. Jako o jedné z možností řešení dluhové krize Řecka o něm uvažuje více ekonomů a začíná ji připouštět i část politiků. V Bruselu ale o vyhlášení platební neschopnosti Řecka nechce nikdo ani slyšet.
