Atény – Řecko překročí cíl rozpočtového deficitu stanovený Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem pro získání záchranného úvěru v letošním i příštím roce. Důvodem je hlubší recese, než se čekalo. Oznámilo to dnes ve svém komuniké řecké ministerstvo financí. Dvě třetiny řeckých obyvatel jsou přitom přesvědčeny o tom, že se jejich země nevyhne bankrotu. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kapa Research.
V letošním roce má rozpočtový deficit Řecka činit 8,5 procenta hrubého domácího produktu místo stanovených 7,6 procenta. V příštím roce se má schodek snížit na 6,8 procenta, pro získání pomoci od zahraničních věřitelů má však země snížit deficit až na 6,5 procenta.
Řecká vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o 5,5 procenta a v příštím roce o dvě procenta. To je v souladu s posledním odhadem MMF zveřejněným minulý měsíc. V červenci však vláda čekala, že se země příští rok vrátí k růstu.
„Do konce roku 2011 zbývají tři kritické měsíce a závěrečného odhadu deficitu 8,5 procenta HDP může být dosaženo, pokud na to státní mechanismus a občané přiměřeně zareagují,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém prohlášení.
Atény upozorňují, že nejsou schopné plnit rozpočtové cíle stanovené EU a MMF kvůli hlubšímu poklesu ekonomiky, než se čekalo. Věřitelé však dodávají, že k neplnění plánu přispívá i to, že Řecko neprosazuje podle programu potřebné strukturální reformy.
Vláda nyní čeká na uvolnění další splátky ze slíbeného záchranného úvěru. Ministr financí o víkendu uvedl, že země určitě již šestou splátku získá. Bez slíbených dalších osmi miliard eur (197,1 miliardy Kč) by se země do několika týdnů ocitla bez peněz.
Pesimismus je mezi Řeky znát, potvrzují to i výsledky průzkumu, který pro dnešní vydání týdeníku To Vima vypracovala agentura Kapa Research. Celkem 67,3 procenta lidí nevěří, že by se Řecko dokázalo vyhnout bankrotu. Většina Řeků si přitom ale přeje euro zachovat – přesně 70,5 procenta. S úspornými ekonomickými opatřeními ovšem souhlasí už jen 45,4 procenta.
Účastníkům průzkumu se nelíbí vyšší daně, snižování důchodů a zavádění nových poplatků. Například přes 75 procent dotázaných je proti nové dani z nemovitosti, která se bude platit souběžně s poplatky za elektřinu. Nicméně přes 60 procent jich je připraveno daň platit, zatímco skoro 26 procent tvrdí, že to neučiní, a to i s rizikem, že jim kvůli tomu bude odpojen proud.
