Riga – Zadlužené Řecko by mělo výrazně postoupit v jednáních s věřiteli, aby si zajistilo zbývající peníze ze záchranného programu. Řekl to dnes šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem, jeden z klíčových zástupců mezinárodních věřitelů. Řecký ministr financí Janis Varufakis je přesvědčen, že jednání v posledních týdnech pokročila. Řecko je podle něj ochotné v některých reformách ustoupit. K dohodě by podle něj došlo dřív, kdyby věřitelé rozdělili výplatu peněz pro Řecko na více částí. To ale Dijsselbloem odmítl.
Řecko a jeho věřitelé v eurozóně již několik týdnů jednají o plánu reforem, který má Řecko předložit, aby mohlo dostat zbývající část pomoci z mezinárodních záchranného programu. Země se potýká s nedostatkem hotovosti a peníze by jí pomohly vyhnout se hrozícímu státním bankrotu. Jednání se ale zadrhla. Atény usilují o obecnou politickou dohodu, eurozóna ale zčásti i kvůli poklesu důvěry trvá na detailní a komplexní dohodě.
„Byla to naprosto zásadní debata,“ řekl podle agentury Reuters Dijsselbloem po dnešním setkání ministrů financí eurozóny v lotyšské metropoli Rize. „Doufali jsme, že dnes budeme mít kladné výsledky a dohodu, na jejímž základě bychom mohli učinit rozhodnutí. K tomu ale máme pořád ještě daleko,“ sdělil. Varufakis se domnívá, že jednání s evropskými partnery se v posledních týdnech zlepšila. Některé návrhy, například požadovaný zákon o zabavení majetku kvůli nesplácení hypotéky, ale dnes kritizoval.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnuté peníze přijaly Atény hospodářské reformy, v zemi se ale pak zvýšila nezaměstnanost a výrazně se snížil hrubý domácí produkt. Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur právě do zhodnocení nových reformních plánů.
Varufakis před dnešní schůzkou euroskupiny na svém internetovém blogu napsal, že Řecko v některých reformách nabídlo ústupky. Vláda je podle něj ochotna racionalizovat penzijní systém, pokračovat v částečné privatizaci státního majetku, zabývat se nesplácenými pohledávkami, vytvořit nezávislou daňovou komisi a podpořit soukromé podnikání. Eurozóna ovšem podle něj musí opustit „přístup, který selhal“.
- "Kámen sporu leží v tom, že to není řešitelná situace. Řecko chce zůstat donekonečna na kapačce zemí eurozóny a tam je paradoxní shoda zájmů – vůdci Evropy chtějí za každou cenu udržet Řecko v eurozóně nikoliv kvůli Řecku, nýbrž kvůli tomu, aby nemuseli přiznat svoje chyby," politolog Petr Robejšek.
Všeobecně se předpokládalo, že Atény dnes požadovaný seznam reforem nepředloží. Slovenský ministr financí Peter Kažimír prohlásil, že závěrečný termín pro dosažení dohody je nyní konec června. Po tomto datu totiž vyprší platnost záchranného programu. Ministři financí eurozóny se mají příště setkat 11. května v Bruselu. Několik činitelů eurozóny ale agentuře Reuters sdělilo, že dohodu ani tehdy nečekají. Řecko má následující den uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu dluh v objemu 750 milionů eur.
