Atény – Evropští politici se sice na summitu tento týden shodli, že řeckou ekonomiku nenechají padnout, k nadšení však mají Řekové daleko. Protivládní demonstrace proti úsporným opatřením dnes pokračovaly a dokonce narušily vojenskou přehlídku na počest odboje. Řecký kabinet a ekonomové tak musí hledat řešení, jak z kritické situace ven. Jednou z cest je solární energie.
Pokud si Řekové v těžkých dobách ekonomické krize nemohou na něco stěžovat, tak je to nedostatek slunečních paprsků. Slunce je v zemi u Egejského moře po celý rok tolik, že provozovatelé solárních elektráren plánují přebytečnou energii vyvážet.
„Jsme jeden z mála oborů, který navzdory současné finanční situaci roste. V roce 2020 v něm může pracovat čtyřicet až padesát tisíc lidí,“ slibuje sebevědomě ředitel Helénské asociace fotovoltaických společností Alexander Zachariou.
Za pravdu mu dávají akademici. Panos Tsakloglu, profesor ekonomie na aténské univerzitě, navrhuje, aby vláda pro návrat hospodářství do černých čísel využila odvětví, kde má Řecko konkurenční výhodu. „Turistika, lodní přeprava, zemědělství nebo solární energetika,“ vypočítává možné směry, kam v blízké budoucnosti upnout pozornost.
Odepsané dluhy jsou jenom začátek
Plány na ekonomické oživení jsou ale zatím jen na papíře. Řecko, kterému už téměř tři roky hrozí státní bankrot, musí zvýšit konkurenceschopnost, aby v budoucnu mohlo splatit aspoň část svých dluhů.
Georgie Papandreu, řecký premiér:
„Dosáhli jsme snížení dluhového břemena, které v posledních letech nesla střední třída této země. Teď můžeme obrátit list a vstoupit na cestu růstu.“
A nezáleží ani na tom, že se evropské vlády a banky dohodly na 50procentním haircutu řeckého dluhu. Poloviny splátek se totiž vzdají jen soukromí věřitelé, Řekové tak dál dluží Evropské centrální bance (ECB) a státům unie. Z břemena dlužných 360 miliard eur stále zbývají celé tři čtvrtiny.
