Řecké referendum by mohlo rozpoutat v eurozóně další krizi

Praha – Řecký premiér Jorgos Papandreu včera šokoval svět oznámením, že o tom, zda Řecko přijme nový záchranný balík připravený evropský partnery, budou moci Řekové rozhodnout v referendu. Vlna nevole se zvedla například v Německu, které se obává, že se Atény snaží vykroutit z dlouho hledané dohody. Své rozhořčení z kroku, který Řecko s nikým ze zahraničních partnerů nekonzultovalo, vyjádřil rovněž šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. Na zprávy o referendu negativně reagovaly také finanční trhy.

Lídři eurozóny po náročných jednáních minulý týden přiřkli Řecku druhý záchranný balík ve výši 130 miliard eur. Shodli se také na odpisu 50 procent řeckého dluhu, který se nyní pohybuje kolem 160 procent hrubého domácího produktu. Řecko má za pomoc zaplatit tvrdými úsporami, právě ty ale zvedly mezi Řeky vlnu nevole. Řekové proti utahování opasků vytrvale protestují a Papandreu musí čelit nesouhlasu i v řadách vlastních socialistů. Pro schválení úspor, které žádá Evropská unie, premiér podle svých slov potřebuje širší politickou podporu.

George Papandreou:

„Je to vrchol demokracie, velký okamžik patriotismu. Dejme konečné slovo občanům, aby oni určili kurs země.“

Svět jen lapá po dechu. O úmyslech řeckého premiéra nevěděly Downing street, kancléřství, ani Elysejský palác. 100 miliardová půjčka a rozsáhlé seškrtání dluhu měly stabilizovat Řecko i další zadlužené země, zvláště Španělsko a Itálii.

Yves Leterme, belgický premiér:

„Je to zlé překvapení. Minulý týden jsme dosáhli malé stability, teď tu máme nové otřesy.“

S plánem na referendum Papadreu narazil u Německa i finančních trhů

Papandreu se nyní dostal do kleští. Chystané referendum se nezamlouvá zahraničním partnerům Řecka a skepsi vzbudilo i u investorů. Jeden z lídrů německé vládní koalice Rainder Brüderle dnes prohlásil, že ho Papandreuovo oznámení irituje. „Zní mi to, jako kdyby se někdo snažil vykroutit z toho, na čem jsme se dohodli – zvláštní věc,“ upozornil.

Rozčarování neskrýval ani šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. „Řecký premiér toto rozhodnutí učinil, aniž by ho projednal se svými evropskými kolegy,“ podotkl Juncker v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTL Radio. "To je něco, co přináší velkou nervozitu
a dodává velkou nejistotu k už tak dost velké nejistotě. My si musíme s klidnou hlavou promyslet, co s tím budeme dělat," dodal.

Řecké ne je velmi pravděpodobné

Analytici upozorňují na to, že poslední průzkum veřejného mínění ukázal, že většina Řeků se staví k záchrannému plánu negativně. „Pokud má být referendum, můžeme rozumně dojít k závěru, že Řekové nepřijmou úsporná opatření,“ upozornil senior strategist BGC Partners Howard Wheeldon. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Pissarides upozornil, že plán na uspořádání referenda přináší další vlnu nejistoty.

Christopher Pissarides

„Je těžké odhadnout, co se stane Řecku, pokud odmítne (záchranný plán). Bude to příliš špatné pro Evropskou unii a zvláště pro eurozónu, ale bude to mnohem horší pro samotné Řecko. Pokud by v referendu řeklo 'ne', vyhlásilo by Řecko okamžitě bankrot. Nedokážu si představit, že by pak zůstalo v eurozóně.“

Obavy z plánovaného referenda má i řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Ten rovněž varoval občany, že je v sázce členství země v eurozóně. „Je to rozhodující okamžik,“ zdůraznil v pondělí. „Občané musí zodpovědět otázku: Jsme pro Evropu, eurozónu a euro?“

Řecko má potíže dostát svým závazkům, koordinovaný postup ostatních členů eurozóny ale sliboval, že Řecko se tvrdému bankrotu vyhne. Dosavadní snaha eurozóny dávala šanci na řízený bankrot, v jehož rámci by Řecko část závazků odepsalo a u části z nich by prodloužilo nebo jinak upravilo splatnost. Ekonomové se nyní obávají, že pokud by se Řecko vydalo cestou tvrdého bankrotu, stáhlo by s sebou také Itálii a Španělsko. To by pro eurozónu znamenalo vážný problém, Itálie a Španělsko totiž patří k největším zemím eurozóny. Tvrdý bankrot nelze vyloučit v případě řeckého ne ani podle Junckera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 21 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...