Řecké referendum by mohlo rozpoutat v eurozóně další krizi

Praha – Řecký premiér Jorgos Papandreu včera šokoval svět oznámením, že o tom, zda Řecko přijme nový záchranný balík připravený evropský partnery, budou moci Řekové rozhodnout v referendu. Vlna nevole se zvedla například v Německu, které se obává, že se Atény snaží vykroutit z dlouho hledané dohody. Své rozhořčení z kroku, který Řecko s nikým ze zahraničních partnerů nekonzultovalo, vyjádřil rovněž šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. Na zprávy o referendu negativně reagovaly také finanční trhy.

Lídři eurozóny po náročných jednáních minulý týden přiřkli Řecku druhý záchranný balík ve výši 130 miliard eur. Shodli se také na odpisu 50 procent řeckého dluhu, který se nyní pohybuje kolem 160 procent hrubého domácího produktu. Řecko má za pomoc zaplatit tvrdými úsporami, právě ty ale zvedly mezi Řeky vlnu nevole. Řekové proti utahování opasků vytrvale protestují a Papandreu musí čelit nesouhlasu i v řadách vlastních socialistů. Pro schválení úspor, které žádá Evropská unie, premiér podle svých slov potřebuje širší politickou podporu.

George Papandreou:

„Je to vrchol demokracie, velký okamžik patriotismu. Dejme konečné slovo občanům, aby oni určili kurs země.“

Svět jen lapá po dechu. O úmyslech řeckého premiéra nevěděly Downing street, kancléřství, ani Elysejský palác. 100 miliardová půjčka a rozsáhlé seškrtání dluhu měly stabilizovat Řecko i další zadlužené země, zvláště Španělsko a Itálii.

Yves Leterme, belgický premiér:

„Je to zlé překvapení. Minulý týden jsme dosáhli malé stability, teď tu máme nové otřesy.“

S plánem na referendum Papadreu narazil u Německa i finančních trhů

Papandreu se nyní dostal do kleští. Chystané referendum se nezamlouvá zahraničním partnerům Řecka a skepsi vzbudilo i u investorů. Jeden z lídrů německé vládní koalice Rainder Brüderle dnes prohlásil, že ho Papandreuovo oznámení irituje. „Zní mi to, jako kdyby se někdo snažil vykroutit z toho, na čem jsme se dohodli – zvláštní věc,“ upozornil.

Rozčarování neskrýval ani šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. „Řecký premiér toto rozhodnutí učinil, aniž by ho projednal se svými evropskými kolegy,“ podotkl Juncker v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTL Radio. "To je něco, co přináší velkou nervozitu
a dodává velkou nejistotu k už tak dost velké nejistotě. My si musíme s klidnou hlavou promyslet, co s tím budeme dělat," dodal.

Řecké ne je velmi pravděpodobné

Analytici upozorňují na to, že poslední průzkum veřejného mínění ukázal, že většina Řeků se staví k záchrannému plánu negativně. „Pokud má být referendum, můžeme rozumně dojít k závěru, že Řekové nepřijmou úsporná opatření,“ upozornil senior strategist BGC Partners Howard Wheeldon. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Pissarides upozornil, že plán na uspořádání referenda přináší další vlnu nejistoty.

Christopher Pissarides

„Je těžké odhadnout, co se stane Řecku, pokud odmítne (záchranný plán). Bude to příliš špatné pro Evropskou unii a zvláště pro eurozónu, ale bude to mnohem horší pro samotné Řecko. Pokud by v referendu řeklo 'ne', vyhlásilo by Řecko okamžitě bankrot. Nedokážu si představit, že by pak zůstalo v eurozóně.“

Obavy z plánovaného referenda má i řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Ten rovněž varoval občany, že je v sázce členství země v eurozóně. „Je to rozhodující okamžik,“ zdůraznil v pondělí. „Občané musí zodpovědět otázku: Jsme pro Evropu, eurozónu a euro?“

Řecko má potíže dostát svým závazkům, koordinovaný postup ostatních členů eurozóny ale sliboval, že Řecko se tvrdému bankrotu vyhne. Dosavadní snaha eurozóny dávala šanci na řízený bankrot, v jehož rámci by Řecko část závazků odepsalo a u části z nich by prodloužilo nebo jinak upravilo splatnost. Ekonomové se nyní obávají, že pokud by se Řecko vydalo cestou tvrdého bankrotu, stáhlo by s sebou také Itálii a Španělsko. To by pro eurozónu znamenalo vážný problém, Itálie a Španělsko totiž patří k největším zemím eurozóny. Tvrdý bankrot nelze vyloučit v případě řeckého ne ani podle Junckera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 46 mminutami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 2 hhodinami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 4 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánovčera v 15:43

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...