Recese, nepokoje, dluhy. Za vším stojí ropa

Z pohledu českého řidiče to vypadá jako dobrá zpráva – kvůli už rok klesajícím cenám ropy na světových trzích může čerpat naftu a benzin levněji. To je ale pouze jedna stránka mince. Na té druhé je poprvé od roku 2007 zadlužená Saúdská Arábie, Rusko v recesi, Kuvajt a Bahrajn po dvaceti letech míří ke schodku, ve Venezuele se rabují obchody a Ekvádor zažívá protivládní protesty. A to na trh brzy vstoupí staronový hráč Írán, který ceny ropy srazí zřejmě ještě níž.

Po pondělním propadu cen severomořské ropy Brent i americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) na nejnižší úroveň od roku 2009 se cenová hladina v úterý sice trochu stabilizovala, stále ale zůstává velmi nízko. Brent se v úterý prodával za zhruba 43,37 dolaru na barel a WTI se pohybovala kolem 39,46 dolaru.

Nicméně od začátku srpna ztrácejí obě komodity už 16 procent. Zhruba polovinu těchto ztrát utrpěly v důsledku propadajících se čínských akcií – to totiž odstartovalo výprodej na světových trzích. Ale není to pouze obava z poklesu čínského růstu, už rok tlačí ceny ropy dolů výrazný převis nabídky nad poptávkou.

Reakcí zemí OPEC ovšem není útlum těžby, ale naopak jeho zvýšení do rekordních čísel. Tímto krokem chce získat zpět podíl na trhu po silném růstu dodávek ze zemí mimo organizaci – tedy po rozmachu těžby ropy z břidlicových ložisek v USA.

(Státy Zálivu) zvolily strategii, podle které udrží vysokou produkci při nízkých cenách. Snaží se tak soupeřit s ostatními producenty.
Robin Mills
Brookings Center, Dauhá, Katar

Světoví producenti ropy tak zažívají těžké chvíle. Ve Venezuele, která je v těžbě ropy osmá na světě, dokonce probíhají hladové bouře. „Zaregistrovali jsme už 132 případů rabování nebo pokusů o něj,“ dodává tamní aktivista Marco Ponce.

Rusko? Levná ropa, sankce a slabý rubl

V Rusku se ke snižujícím příjmům z ropy přidaly ještě západní sankce, v důsledku čehož klesá hodnota rublu a tamní hospodářství sklouzlo do recese. Rubl ztratil na začátku týdne další zhruba tři procenta - dolar se na ruském trhu prodával za více než 71 rublů, a ruská měna se tak dostala velmi blízko k letošnímu minimu 71,85 rublu z konce ledna.

Kurz je na druhou stranu stále ještě daleko od rekordního minima ze závěru loňského roku, kdy se kvůli propadu cen ropy a západním sankcím proti Rusku dostal až k 80 rublům za dolar. Ještě loni v létě se přitom pohyboval kolem 33 rublů.

Za posledním pádem stojí čínské akcie

Ekonomové se shodují na tom, že za posledním poklesem cen ropy stojí informace z minulého týdne o hospodářské slabosti Číny, která v současnosti kupuje zhruba osminu světového objemu ropy. „Sledujeme Čínu, která má problémy na svém akciovém trhu. A investoři se ptají, zda jde o důkazy ekonomických problémů země,“ uvedl finanční analytik společnosti S&P Capital IQ Sam Stovall.

Mnoho analytiků se ale domnívá, že trh se nechová racionálně a že poptávka po komoditách obecně v Číně ve skutečnosti neklesá. „Pokud se podíváte na dovoz komodit do Číny za poslední měsíce, je vlastně docela silný,“ uvedl pro Wall Street Journal ekonom společnosti Capital Economics Tom Pugh. Řada lidí měla podle něj pouze přehnaná očekávání. „Jde hlavně o to, že lidé si mysleli, že Čína bude pokračovat v růstu o deset procent ročně až do nekonečna. Teď si ti lidé pouze uvědomují, že se to nestane.“

Írán a jeho ropa

I kdyby zůstala čínská poptávka po ropě stejná, trh se stejně nevyhne dalším ztrátám. Je to dáno dvěma faktory – jednak se očekává, že americké zásoby ropy opět vzrostly, a pak je zde ještě Írán, člen OPEC, který už oznámil, že po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem zvýší produkci ropy. A to opět posílilo obavy z nadměrné nabídky této suroviny na světovém trhu.

Stačí se podívat na to, co Írán nabízí. Má téměř devět procent známých zásob ropy.
Simon French
hlavní ekonom společnosti Panmure Gordon

Analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček k tomu dodává, že převis nabídky nad poptávkou může trvat ještě několik měsíců, nebo dokonce i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 mminutami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 40 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 10 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...