Recese, nepokoje, dluhy. Za vším stojí ropa

Z pohledu českého řidiče to vypadá jako dobrá zpráva – kvůli už rok klesajícím cenám ropy na světových trzích může čerpat naftu a benzin levněji. To je ale pouze jedna stránka mince. Na té druhé je poprvé od roku 2007 zadlužená Saúdská Arábie, Rusko v recesi, Kuvajt a Bahrajn po dvaceti letech míří ke schodku, ve Venezuele se rabují obchody a Ekvádor zažívá protivládní protesty. A to na trh brzy vstoupí staronový hráč Írán, který ceny ropy srazí zřejmě ještě níž.

Po pondělním propadu cen severomořské ropy Brent i americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) na nejnižší úroveň od roku 2009 se cenová hladina v úterý sice trochu stabilizovala, stále ale zůstává velmi nízko. Brent se v úterý prodával za zhruba 43,37 dolaru na barel a WTI se pohybovala kolem 39,46 dolaru.

Nicméně od začátku srpna ztrácejí obě komodity už 16 procent. Zhruba polovinu těchto ztrát utrpěly v důsledku propadajících se čínských akcií – to totiž odstartovalo výprodej na světových trzích. Ale není to pouze obava z poklesu čínského růstu, už rok tlačí ceny ropy dolů výrazný převis nabídky nad poptávkou.

Reakcí zemí OPEC ovšem není útlum těžby, ale naopak jeho zvýšení do rekordních čísel. Tímto krokem chce získat zpět podíl na trhu po silném růstu dodávek ze zemí mimo organizaci – tedy po rozmachu těžby ropy z břidlicových ložisek v USA.

(Státy Zálivu) zvolily strategii, podle které udrží vysokou produkci při nízkých cenách. Snaží se tak soupeřit s ostatními producenty.
Robin Mills
Brookings Center, Dauhá, Katar

Světoví producenti ropy tak zažívají těžké chvíle. Ve Venezuele, která je v těžbě ropy osmá na světě, dokonce probíhají hladové bouře. „Zaregistrovali jsme už 132 případů rabování nebo pokusů o něj,“ dodává tamní aktivista Marco Ponce.

Rusko? Levná ropa, sankce a slabý rubl

V Rusku se ke snižujícím příjmům z ropy přidaly ještě západní sankce, v důsledku čehož klesá hodnota rublu a tamní hospodářství sklouzlo do recese. Rubl ztratil na začátku týdne další zhruba tři procenta - dolar se na ruském trhu prodával za více než 71 rublů, a ruská měna se tak dostala velmi blízko k letošnímu minimu 71,85 rublu z konce ledna.

Kurz je na druhou stranu stále ještě daleko od rekordního minima ze závěru loňského roku, kdy se kvůli propadu cen ropy a západním sankcím proti Rusku dostal až k 80 rublům za dolar. Ještě loni v létě se přitom pohyboval kolem 33 rublů.

Za posledním pádem stojí čínské akcie

Ekonomové se shodují na tom, že za posledním poklesem cen ropy stojí informace z minulého týdne o hospodářské slabosti Číny, která v současnosti kupuje zhruba osminu světového objemu ropy. „Sledujeme Čínu, která má problémy na svém akciovém trhu. A investoři se ptají, zda jde o důkazy ekonomických problémů země,“ uvedl finanční analytik společnosti S&P Capital IQ Sam Stovall.

Mnoho analytiků se ale domnívá, že trh se nechová racionálně a že poptávka po komoditách obecně v Číně ve skutečnosti neklesá. „Pokud se podíváte na dovoz komodit do Číny za poslední měsíce, je vlastně docela silný,“ uvedl pro Wall Street Journal ekonom společnosti Capital Economics Tom Pugh. Řada lidí měla podle něj pouze přehnaná očekávání. „Jde hlavně o to, že lidé si mysleli, že Čína bude pokračovat v růstu o deset procent ročně až do nekonečna. Teď si ti lidé pouze uvědomují, že se to nestane.“

Írán a jeho ropa

I kdyby zůstala čínská poptávka po ropě stejná, trh se stejně nevyhne dalším ztrátám. Je to dáno dvěma faktory – jednak se očekává, že americké zásoby ropy opět vzrostly, a pak je zde ještě Írán, člen OPEC, který už oznámil, že po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem zvýší produkci ropy. A to opět posílilo obavy z nadměrné nabídky této suroviny na světovém trhu.

Stačí se podívat na to, co Írán nabízí. Má téměř devět procent známých zásob ropy.
Simon French
hlavní ekonom společnosti Panmure Gordon

Analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček k tomu dodává, že převis nabídky nad poptávkou může trvat ještě několik měsíců, nebo dokonce i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 3 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 19 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 22 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.