Recese, nepokoje, dluhy. Za vším stojí ropa

Z pohledu českého řidiče to vypadá jako dobrá zpráva – kvůli už rok klesajícím cenám ropy na světových trzích může čerpat naftu a benzin levněji. To je ale pouze jedna stránka mince. Na té druhé je poprvé od roku 2007 zadlužená Saúdská Arábie, Rusko v recesi, Kuvajt a Bahrajn po dvaceti letech míří ke schodku, ve Venezuele se rabují obchody a Ekvádor zažívá protivládní protesty. A to na trh brzy vstoupí staronový hráč Írán, který ceny ropy srazí zřejmě ještě níž.

Po pondělním propadu cen severomořské ropy Brent i americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) na nejnižší úroveň od roku 2009 se cenová hladina v úterý sice trochu stabilizovala, stále ale zůstává velmi nízko. Brent se v úterý prodával za zhruba 43,37 dolaru na barel a WTI se pohybovala kolem 39,46 dolaru.

Nicméně od začátku srpna ztrácejí obě komodity už 16 procent. Zhruba polovinu těchto ztrát utrpěly v důsledku propadajících se čínských akcií – to totiž odstartovalo výprodej na světových trzích. Ale není to pouze obava z poklesu čínského růstu, už rok tlačí ceny ropy dolů výrazný převis nabídky nad poptávkou.

Reakcí zemí OPEC ovšem není útlum těžby, ale naopak jeho zvýšení do rekordních čísel. Tímto krokem chce získat zpět podíl na trhu po silném růstu dodávek ze zemí mimo organizaci – tedy po rozmachu těžby ropy z břidlicových ložisek v USA.

(Státy Zálivu) zvolily strategii, podle které udrží vysokou produkci při nízkých cenách. Snaží se tak soupeřit s ostatními producenty.
Robin Mills
Brookings Center, Dauhá, Katar

Světoví producenti ropy tak zažívají těžké chvíle. Ve Venezuele, která je v těžbě ropy osmá na světě, dokonce probíhají hladové bouře. „Zaregistrovali jsme už 132 případů rabování nebo pokusů o něj,“ dodává tamní aktivista Marco Ponce.

Rusko? Levná ropa, sankce a slabý rubl

V Rusku se ke snižujícím příjmům z ropy přidaly ještě západní sankce, v důsledku čehož klesá hodnota rublu a tamní hospodářství sklouzlo do recese. Rubl ztratil na začátku týdne další zhruba tři procenta - dolar se na ruském trhu prodával za více než 71 rublů, a ruská měna se tak dostala velmi blízko k letošnímu minimu 71,85 rublu z konce ledna.

Kurz je na druhou stranu stále ještě daleko od rekordního minima ze závěru loňského roku, kdy se kvůli propadu cen ropy a západním sankcím proti Rusku dostal až k 80 rublům za dolar. Ještě loni v létě se přitom pohyboval kolem 33 rublů.

Za posledním pádem stojí čínské akcie

Ekonomové se shodují na tom, že za posledním poklesem cen ropy stojí informace z minulého týdne o hospodářské slabosti Číny, která v současnosti kupuje zhruba osminu světového objemu ropy. „Sledujeme Čínu, která má problémy na svém akciovém trhu. A investoři se ptají, zda jde o důkazy ekonomických problémů země,“ uvedl finanční analytik společnosti S&P Capital IQ Sam Stovall.

Mnoho analytiků se ale domnívá, že trh se nechová racionálně a že poptávka po komoditách obecně v Číně ve skutečnosti neklesá. „Pokud se podíváte na dovoz komodit do Číny za poslední měsíce, je vlastně docela silný,“ uvedl pro Wall Street Journal ekonom společnosti Capital Economics Tom Pugh. Řada lidí měla podle něj pouze přehnaná očekávání. „Jde hlavně o to, že lidé si mysleli, že Čína bude pokračovat v růstu o deset procent ročně až do nekonečna. Teď si ti lidé pouze uvědomují, že se to nestane.“

Írán a jeho ropa

I kdyby zůstala čínská poptávka po ropě stejná, trh se stejně nevyhne dalším ztrátám. Je to dáno dvěma faktory – jednak se očekává, že americké zásoby ropy opět vzrostly, a pak je zde ještě Írán, člen OPEC, který už oznámil, že po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem zvýší produkci ropy. A to opět posílilo obavy z nadměrné nabídky této suroviny na světovém trhu.

Stačí se podívat na to, co Írán nabízí. Má téměř devět procent známých zásob ropy.
Simon French
hlavní ekonom společnosti Panmure Gordon

Analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček k tomu dodává, že převis nabídky nad poptávkou může trvat ještě několik měsíců, nebo dokonce i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 31 mminutami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 20 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...