Recese, nepokoje, dluhy. Za vším stojí ropa

Z pohledu českého řidiče to vypadá jako dobrá zpráva – kvůli už rok klesajícím cenám ropy na světových trzích může čerpat naftu a benzin levněji. To je ale pouze jedna stránka mince. Na té druhé je poprvé od roku 2007 zadlužená Saúdská Arábie, Rusko v recesi, Kuvajt a Bahrajn po dvaceti letech míří ke schodku, ve Venezuele se rabují obchody a Ekvádor zažívá protivládní protesty. A to na trh brzy vstoupí staronový hráč Írán, který ceny ropy srazí zřejmě ještě níž.

Po pondělním propadu cen severomořské ropy Brent i americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) na nejnižší úroveň od roku 2009 se cenová hladina v úterý sice trochu stabilizovala, stále ale zůstává velmi nízko. Brent se v úterý prodával za zhruba 43,37 dolaru na barel a WTI se pohybovala kolem 39,46 dolaru.

Nicméně od začátku srpna ztrácejí obě komodity už 16 procent. Zhruba polovinu těchto ztrát utrpěly v důsledku propadajících se čínských akcií – to totiž odstartovalo výprodej na světových trzích. Ale není to pouze obava z poklesu čínského růstu, už rok tlačí ceny ropy dolů výrazný převis nabídky nad poptávkou.

Reakcí zemí OPEC ovšem není útlum těžby, ale naopak jeho zvýšení do rekordních čísel. Tímto krokem chce získat zpět podíl na trhu po silném růstu dodávek ze zemí mimo organizaci – tedy po rozmachu těžby ropy z břidlicových ložisek v USA.

(Státy Zálivu) zvolily strategii, podle které udrží vysokou produkci při nízkých cenách. Snaží se tak soupeřit s ostatními producenty.
Robin Mills
Brookings Center, Dauhá, Katar

Světoví producenti ropy tak zažívají těžké chvíle. Ve Venezuele, která je v těžbě ropy osmá na světě, dokonce probíhají hladové bouře. „Zaregistrovali jsme už 132 případů rabování nebo pokusů o něj,“ dodává tamní aktivista Marco Ponce.

Rusko? Levná ropa, sankce a slabý rubl

V Rusku se ke snižujícím příjmům z ropy přidaly ještě západní sankce, v důsledku čehož klesá hodnota rublu a tamní hospodářství sklouzlo do recese. Rubl ztratil na začátku týdne další zhruba tři procenta - dolar se na ruském trhu prodával za více než 71 rublů, a ruská měna se tak dostala velmi blízko k letošnímu minimu 71,85 rublu z konce ledna.

Kurz je na druhou stranu stále ještě daleko od rekordního minima ze závěru loňského roku, kdy se kvůli propadu cen ropy a západním sankcím proti Rusku dostal až k 80 rublům za dolar. Ještě loni v létě se přitom pohyboval kolem 33 rublů.

Za posledním pádem stojí čínské akcie

Ekonomové se shodují na tom, že za posledním poklesem cen ropy stojí informace z minulého týdne o hospodářské slabosti Číny, která v současnosti kupuje zhruba osminu světového objemu ropy. „Sledujeme Čínu, která má problémy na svém akciovém trhu. A investoři se ptají, zda jde o důkazy ekonomických problémů země,“ uvedl finanční analytik společnosti S&P Capital IQ Sam Stovall.

Mnoho analytiků se ale domnívá, že trh se nechová racionálně a že poptávka po komoditách obecně v Číně ve skutečnosti neklesá. „Pokud se podíváte na dovoz komodit do Číny za poslední měsíce, je vlastně docela silný,“ uvedl pro Wall Street Journal ekonom společnosti Capital Economics Tom Pugh. Řada lidí měla podle něj pouze přehnaná očekávání. „Jde hlavně o to, že lidé si mysleli, že Čína bude pokračovat v růstu o deset procent ročně až do nekonečna. Teď si ti lidé pouze uvědomují, že se to nestane.“

Írán a jeho ropa

I kdyby zůstala čínská poptávka po ropě stejná, trh se stejně nevyhne dalším ztrátám. Je to dáno dvěma faktory – jednak se očekává, že americké zásoby ropy opět vzrostly, a pak je zde ještě Írán, člen OPEC, který už oznámil, že po zrušení mezinárodních sankcí spojených s íránským jaderným programem zvýší produkci ropy. A to opět posílilo obavy z nadměrné nabídky této suroviny na světovém trhu.

Stačí se podívat na to, co Írán nabízí. Má téměř devět procent známých zásob ropy.
Simon French
hlavní ekonom společnosti Panmure Gordon

Analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček k tomu dodává, že převis nabídky nad poptávkou může trvat ještě několik měsíců, nebo dokonce i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...