Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová i další němečtí a evropští politici dnes přivítali souhlas německého ústavního soudu se stálým záchranným fondem eurozóny ESM a s fiskálním paktem Evropské unie. A plánuje se už také první schůzka vedení fondu. Podle šéfa ministrů financí eurozóny by se mohlo sejít už 8. října. Vyhlášení verdiktu se nicméně neobešlo bez protestů.
„Německo dnes znovu vyslalo do Evropy silný signál,“ reagovala na verdikt soudu v Karslruhe Merkelová. Ten podle ní otevřel cestu k fungování Evropského stabilizačního mechanismu, jak se záchranný fond nazývá, i smlouvy o rozpočtové odpovědnosti v EU. Tu podepsalo 25 unijních vlád vyjma Británie a Česka. „Je to dobrý den pro Německo a dobrý den pro Evropu,“ dodala kancléřka v projevu před poslanci.
I další němečtí politici vítají verdikt s nadšením
Za „moudré rozhodnutí v proevropském duchu naší ústavy“ označil verdikt ústavních soudců také německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Přivítal ho rovněž předseda spolkového sněmu Norbert Lammert i vedení obou největších opozičních stran, sociálních demokratů a Zelených, které zákony o ESM a fiskálním paktu podpořily už při schvalování v německém parlamentu na konci června.
„Toto rozhodnutí nám dovoluje udělat další krok směrem ke stabilizaci eurozóny prostřednictvím intervencí ESM. To je skvělá zpráva pro nás všechny,“ reagoval podle agentury Reuters francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Bernard Cazeneuve.
Ihned po vynesení klíčového rozsudku, který umožnil Německu připojit se k nově vznikajícímu fondu, se začalo plánovat, kdy začne fond pracovat. První schůzka vedení je otázkou několika týdnů. „Mám v úmyslu svolat zahajovací schůzku rady ESM na okraj zasedání Euroskupiny 8. října v Lucemburku,“ prohlásil Juncker. Původně měl stálý záchranný fond začít fungovat už od července, bez Německa to ale nebylo možné. Země totiž ručí za 27 procent ze 700 miliard eur, které má fond k dispozici.
Ekonomové o stálém záchranném fondu eurozóny
„Eurozóna se zbavila další překážky. Region se tak pomalu, ale jistě stabilizuje a bude méně rizikový,“ uvedl hlavní ekonom Global Equities David Thebault.
„Pokud euroval bude fungovat, tak tím, že vyvolá důvěru na finančních trzích. De facto se od něj čeká, že bude nakupovat problémové vládní dluhopisy,“ soudí ekonom Vysoké školy obchodní Pavel Nesset.
Evropský parlament Německu zatleskal
V Evropském parlamentu vyvolalo oznámení o rozhodnutí německého ústavního soudu dlouhý aplaus. „Spolkový ústavní soud stížnosti odmítl, Evropský stabilizační mechanismus je přípustný,“ ohlásil předseda parlamentu Martin Schulz, načež prý následoval téměř půlminutový potlesk. „Máme tu už první dobrou zprávu dne,“ volal do plenárního sálu předseda frakce liberálů Guy Verhofstadt.
Kritici považují podmínky soudu za nefunkční
Odpůrci eurovalu neváhali ještě v den vynesení rozsudku svolat demonstraci. Obávají se toho, že se účast na eurovalu německým daňovým poplatníkům prodraží. „Pro demokracii je to špatný den. Budeme ale bojovat dál, protože naše ústava za to stojí,“ netajilo zklamání z verdiktu občanské hnutí Více demokracie, k jehož ústavní stížnosti na ESM se připojilo přes 37 tisíc Němců, což z ní udělalo největší žalobu u ústavního soudu v dějinách Německa.
Verdikt kritizovala také německá opoziční strana Levice, která patřila rovněž mezi žalující strany. „To je hodina zrodu spojených dluhů evropských,“ prohlásil její předseda
Bernd Riexinger. Známky nesouhlasu zaznívají překvapivě také z řad vládních křesťanských demokratů. „Evropská centrální banka vkládá na německé daňové poplatníky závazek obrovského rizika, aniž by k tomu měla demokratickou legitimitu. Pokud dojde na nejhorší, manévrovací prostor německého parlamentu bude v podstatě nulový,“ varoval poslanec CDU Wolfgang Bosbach.
„Rozsudek z Karlsruhe neposouvá Evropu dál, neposouvá Německo dál, ani demokracii dál,“ soudí komentátor listu Süddeutsche Zeitung. Jako nefunkční vidí především podmínku soudu, že německé garance nesmí bez souhlasu Berlína překročit nynějších 190 miliard eur v ESM. „Sotva to bude fungovat, protože na Evropskou centrální banku poklička z Karlsruhe nesedí,“ poznamenal list s odkazem na nejnovější plán Evropské centrální banky neomezeně nakupovat dluhopisy krizí postižených států.
