Vídeň/Praha – Rakousko nevylučuje, že podá žalobu na Českou republiku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Důvodem jsou tuzemské plány postavit nové jaderné reaktory. Zatím však Vídeň čeká na to, zda česká vláda novým blokům schválí státní podporu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) avizoval, že je připraven s Rakušany jednat. První setkání se má uskutečnit počátkem června.
Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v sobotu při návštěvě Dukovan připomněl, že vládní koncepce rozvoje jaderné energetiky počítá se stavbou jednoho nového bloku v obou tuzemských jaderných elektrárnách. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by minimálně nový dukovanský blok měl financovat ČEZ jakožto provozovatel elektrárny.
I když se plány na nové reaktory na české straně teprve rodí, rakouský ministr životního prostředí Andrä Rupprechter už stačil poslat do Prahy varování – pokud česká vláda podpoří stavbu nových bloků státní pomocí, vyhrazuje si Vídeň právo Prahu žalovat u Soudního dvora Evropské unie. Rakouský ministr je přesvědčen, že pouhé oznámení záměru podat takovou žalobu by znejistilo investory. Potvrdilo se to prý v případě britských plánů na vybudování jaderné elektrárny Hinkley Point C, kde Rakousko žalobu chystá.
Zmíněnou pomocí by mohla být například garantovaná cena elektřiny vyrobené v nových jaderných zdrojích. Sobotka s Babišem se však před časem dohodli, že stát neposkytne záruky na výkupní cenu elektřiny z atomu. „Otázkou je, jakým způsobem zajistit elementární návratnost projektu. Což je samozřejmě důležité pro společnost ČEZ i pro věrohodnost tendru na dodavatele. Takže tuto debatu povedeme. Všude na světě, kde se staví jaderné elektrárny, je to ve spolupráci se státem,“ komentoval to šéf ČEZu Daniel Beneš.
Rakouští politici dávají opakovaně najevo, že by považovali státní dotace do jaderné energetiky za nepřijatelné. „Budeme vysvětlovat a budeme jednat,“ reagoval na varování ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) na Evropském jaderném fóru v Praze. S rakouským kolegou se sejde 1. června v Českém Krumlově.
Už loni zrušil státní energetický gigant tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, jelikož vláda odmítla garantovat výkupní ceny elektřiny z rozšířené elektrárny.
Rozvoj atomu podporuje i Slovensko
Do diskuse se na Evropském jaderném fóru zapojil i slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda také sází na rozvoj jaderné energie. Na Slovensku se právě dokončují dva bloky jaderné elektrárny v Mochovcích. „Tak jako my respektujeme suverénní rozhodnutí každého státu na složení energetického mixu, očekáváme, že každý bude respektovat naše suverénní rozhodnutí, jak si budeme zabezpečovat energetickou bezpečnost,“ zdůraznil Fico.
Slovensko je podle něj připravené poskytnout rakouským sousedům veškeré informace týkající se projektu. „Požadujeme na jedné straně respekt, aby bylo uznané naše právo na energetický mix, na druhé straně respektujeme právo na všechny informace,“ prohlásil Fico s tím, že „Slovensko podporovalo, podporuje a bude podporovat jadernou energetiku“.
Při tvorbě energetického mixu chce být nezávislá také česká vláda. „Česká vláda bude i nadále trvat na vlastní tvorbě energetického mixu včetně jádra. Při dalším rozvoji energetické unie se Česká republika bude zasazovat o vyvážené dodržování trojice evropských cílů, tj. bezpečnosti, cenové udržitelnosti a ochrany životního prostředí,“ uvedl Sobotka po setkání s místopředsedou Evropské komise odpovědným za energetickou unii Marošem Šefčovičem.
Kabinet minulý týden schválil aktualizaci státní energetické koncepce, ze které vyplývá, že hlavním zdrojem výroby energie v Česku bude jádro a obnovitelné zdroje. S rozvojem atomu ale nesouhlasí některé nevládní organizace jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. V pondělí oslovily Sobotku i Šefčoviče dopisem, ve kterém upozorňují na ekonomická rizika spojená s jadernou energetikou nebo problém s likvidací jaderného odpadu.
S projektem energetické unie přišel v březnu summit Evropské unie. Má zajistit bezpečnou a levnou energii pro občany i firmy, snížit evropskou závislost na dovozech plynu z Ruska a posílit evropskou pozici při sjednávání energetických kontraktů.
