Radičová žádá omluvu Bruselu kvůli Řecku, Merkelová mírní vášně

Berlín - Slovenská premiérka Iveta Radičová žádá omluvu komisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna za jeho výroky ohledně slovenského odmítnutí půjčky pro zadlužené Řecko. Premiérka to uvedla po dnešním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se místo očekávané kritiky snažila rozbouřené vášně spíše mírnit. Obě političky spolu hovořily také o aktuálních hospodářských a finančních otázkách. Merkelová se po setkání vyslovila proti změně kritérií Paktu stability a růstu, což kvůli probíhajícím reformám požadují především některé země střední a východní Evropy včetně Slovenska. Radičová v tomto ohledu připustila, že jsou na stole důležitější otázky, mezi nimi například samotné dodržování kritérií, než jejich změny.

Merkelová dopředu avizovala, že bude se slovenskou premiérkou především osobně řešit neschválení finanční pomoci Řecku. A žhavá diskuse se dnes opravdu strhla. Radičová vyjádřila své pobouření nad kritikou z Evropské komise, podle které Bratislavě chybí solidarita s těžce zadluženým Řeckem. A z Bruselu žádá oficiální omluvu.

Olli Rehn, eurokomisař pro měnové záležitosti:

„Je to porušením závazku poskytnout dočasnou a podmíněnou finanční asistenci Řecku, který Slovensko přijalo v euroskupině.“

Kritika Radičové směřuje zejména proti komisaři Rehnovi. Ten Bratislavě kvůli odmítnutí půjčky pro Řecko vyčetl porušení eurosolidarity. „Nemá na to žádné právo. Je administrátorem a ničím víc,“ uvedla Radičová k prohlášení o narušení solidarity, které Rehn vzkázal přes mluvčího. Slovenským ne k pomoci Řecku by se na příštím zasedání v září měli zabývat ministři šestnáctičlenné eurozóny.

„Způsob, jakým se Olli Rehn, nevolený úředník z Bruselu, vyjádřil o svobodně zvolených poslancích slovenského parlamentu, byl urážlivý,“ prohlásila Radičová v rozhovoru pro dnešní vydání deníku Die Welt.

Radičová s Řeckem soucítí, pomoci mu ale nechce

„Především chci zdůraznit, že postoj Slovenské republiky není postojem, který nechce pomoct občanům kterékoliv země. Znamená, že nechceme, aby se opakoval precedens, že důležité instituce selhávají, neříkají pravdu a potom občané platí velké dávky, dluhy, peníze za nezodpovědné instituce. Já soucítím s obyvateli Řecka, ale žádám, aby instituce, které se podílely na vzniklé situaci, zaznamenaly vážné strukturální změny,“ zdůraznila Radičová v rozhovoru pro ČT24.

Komise má právo s rozhodnutím členské země nesouhlasit

Eurokomisař Rehn se kritice ze strany slovenské premiérky ohradil s tím, že chránil evropské zájmy tak, jak to má Evropská komise za úkol. "Komise respektuje slovenský parlament a jeho rozhodnutí, ale má právo s
nimi nesouhlasit,„ prohlásil Rehnův mluvčí Amadeu Altafaj. “Komise je nicméně
politickým orgánem, který se skládá z politiků, jež se politicky
vyjadřují," dodal.

Merkelová se dnes pokoušela rozmíšku mezi Radičovou a Rehnem utišit. „Oba se spolu jistě dohodnou a také budou hledat dialog,“ prohlásila kancléřka po setkání se slovenskou kolegyní. „Jsme zajedno, že Evropa je do značné míry postavena na tom, že se na sebe můžeme spolehnout,“ dodala. Také ale znovu vyjádřila politování nad rozhodnutím Slovenska vybočit z eurosolidární fronty na pomoc Řecku.

Německá kancléřka Angela Merkelová:

„Opět jsem vyjádřila lítost nad tím, že slovenský parlament nepodpořil uvolnění peněz pro Řecko. Ale zároveň vnímám jako pozitivní, že záchranný  eurofond Slováci podpořili bez problémů. Také nepochybuji o tom, že Slovensko a jeho nová vláda budou velmi spolehlivým partnerem, pokud jde o budoucí evropské záležitosti.“

Slovensko se kvůli neschválení půjčky Aténám dostalo pod palbu kritiky evropských zemí, nejsilnější výčitka však zazněla právě z německých úst. O tom, že Slovensko Řecku nepůjčí více než 800 milionů eur (přesněji 817,85 milionu eur, tedy zhruba 20,3 miliardy korun) rozhodl před 14 dny slovenský parlament. Slovensko se tak stalo jediným státem eurozóny, který nepřispěl na pomoc Řecku.

Země se ale rozhodla připojit do takzvaného záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím, které se dostanou do podobných potíží, s jakými se potýká Řecko. „Jsme účastni solidarity, pomůžeme, pokud nám budou síly stačit… Budeme solidární skze MMF a při plnění přísných kritérií,“ uvedla Radičová.

Nerozmělňujme pakt stability, varovala Merkelová

Merkelová a Radičová dnes hovořily také o dodržování Paktu stability a růstu. Jeho kritéria nyní řada zemí eurozóny kvůli špatné hospodářské situaci porušuje. Jedním z hříštíků je již zmiňováné Řecko. Na pakt ovšem útočí také země střední a východní Evropy, které požadují, aby se při výpočtu rozpočtových schodků nově zohledňovaly i náklady nutných reforem, například reformy penzijního systému či zdravotnictví.

Merkelové se to ovšem příliš nezamlouvá. Mohlo by to podle ní vést k rozmělnění paktu. „To je opak toho, čeho chceme dosáhnout,“
zdůraznila kancléřka. Že má nyní Evropa důležitější věci na práci, po jednání připustila i Radičová. Slovensko přitom bylo vedle Česka jednou ze zemí, které s návrhem změn přišly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 8 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 15 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...