Putin nařídil omezit dovoz potravin ze zemí, které zavedly sankce

Moskva – Rusko omezí na jeden rok dovoz zemědělské produkce ze zemí, které vůči němu přijaly hospodářské sankce. Prezident Vladimir Putin už podepsal příslušný dekret. Jeho text nezmiňuje jednotlivé státy, podle informací mluvčího Ruské veterinární správy však jde mimo jiné o všechny zemědělské produkty z USA a také o ovoce a zeleninu z EU. Česka by se sankce měly týkat jakožto členské země Evropské unie.

Nahrávám video
Putinova odveta míří na zemědělce
Zdroj: ČT24

Putinův dekret, zveřejněný na webu Kremlu, „zakazuje či omezuje“ po dobu jednoho roku dovoz „jednotlivých druhů zemědělské výroby, surovin a potravin“ ze zemí, „které rozhodly o zavedení ekonomických sankcí proti ruským právnickým či fyzickým osobám anebo se k takovému rozhodnutí připojily“. Jak uvedl server ruské státní televize RT, omezení dovozu začíná platit okamžitě.

Agentura AP upozornila, že Rusko je na importu potravin ze západních zemí silně závislé. „Musí se to udělat co možná nejdůkladněji, abychom podpořili domácí výrobce a neuškodili spotřebitelům,“ nabádal vládu před přípravou opatření Putin. Kabinet by podle něj měl zajistit dostatek domácího zboží na trhu a nepřipustit prudký růst cen.

JAKÝ BUDE DOPAD NA ČESKO?

Vývoz tuzemských zemědělských komodit a potravin do Ruska v posledních letech stoupá. Podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2011 hodnoty 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun. Například jen hodnota piva činila každoročně více než půl miliardy korun.

Celkově se loni vyvezly zemědělské komodity a potraviny za 158 miliard; přes 90 % směřovalo do zemí EU. Země mimo Unii včetně Ruska tak mají na exportu podíl v řádu jednotek procent.

„Z hlediska zemědělského exportu to není zásadní. Ale hrozí tady daleko větší nepřímé dopady. V okamžiku, kdy členské státy EU nebudou schopny exportovat své zboží do Ruské federace, tak to vytvoří přetlak na unijním trhu a může dojít k výraznému snížení cen některých komodit,“ upozornil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Pokud by krok prezidenta Putina měl opravdu negativní dopad na evropský trh a na vývoj cen, tak bychom museli najít takový mechanismus, abychom zemědělcům a potravinářům dokázali pomoci,“ dodal Jurečka v rozhovoru pro Události ČT.

Že omezení dovozu evropských potravin do Ruska způsobí přetlak na trhu v osmadvacítce, si myslí i senátor a bývalý šéf Agrární komory Jan Veleba. Do Ruska podle něj ve velké míře vyváží třeba Německo nebo Polsko. „To zboží musí někde udat a první, kde to udají, bude samozřejmě trh EU,“ uvedl Veleba s tím, že lze očekávat propad farmářských cen.

Opatření reaguje na poslední kroky Evropské unie a USA. Ty od počátku srpna zpřísnily postihy, které uvalily na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Na základě rozhodnutí EU platí zákaz vývozu a dovozu zbraní a vojenského materiálu, omezen je také prodej zboží a technologií dvojího užití, pokud je jejich konečným uživatelem armáda. Protiruské sankce se týkají rovněž vývozu citlivých technologií pro průzkum a těžbu ropy a přístupu na finanční trhy. V Česku budou těmito restrikcemi zasaženy zejména zbrojní firmy (celá zpráva).

Ruská banka
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) minulý týden konstatoval, že je dobře, „že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí“. Podle českých vládních představitelů by sankce měly mít na tuzemskou ekonomiku jen omezený vliv, opozice s tím nesouhlasí (čtěte víc).

Ruská odpověď by se mohla dotknout i letecké dopravy

V Moskvě se už několik dní mluví o odvetných opatřeních. Putin například v pondělí prohlásil, že by Rusové měli vyvíjet vlastní motory pro malá letadla, a nikoliv je odebírat ze zahraničí. Zatím je na východ dodávají převážně čeští výrobci (čtěte víc). Kreml taky zmínil možnost uzavření leteckých koridorů na Sibiři, což by prodražilo lety západních dopravců mezi Evropou a Asií (celá zpráva).

Stranou nezůstal ani obchod s potravinami, který je cílem nejnovějšího opatření. Například dřívější zákaz dovážet do Ruska polská jablka vyvolal u našich severních sousedů četné reakce na sociálních sítích (čtěte víc).

KTERÉ POTRAVINY UŽ RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • UKRAJINA: mléčné produkty, džus, brambory, sójové boby, slunečnicová semínka, kukuřičná mouka a cukrovinky
  • LOTYŠSKO: prasata a vepřové maso, sušené mléko
  • LITVA: prasata a vepřové maso
  • AUSTRÁLIE: hovězí maso
  • POLSKO: vepřové maso, ovoce a zelenina
  • RUMUNSKO: hospodářská zvířata a maso
  • MOLDAVSKO: ovoce a zpracované maso

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
před 19 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 20 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
25. 4. 2026

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
25. 4. 2026

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
25. 4. 2026
Načítání...