Putin láká investory zpět. Nabízí „amnestii“ od finančních kontrol

Moskva – Pokud ruské firmy se zahraničním kapitálem přivedou své peníze zpět do Ruska, nikdo se nebude zajímat o to, jak ke svému jmění přišly. Vyplývá to z dnešních slov prezidenta Vladimira Putina. Pozoruhodným návrhem chce šéf Kremlu zmírnit „nadbytečnou byrokracii“ a pomoci tak Rusku vymanit se z dopadů krize i sankcí. Podle odhadů ruské podniky jen letos odvedly z domácího trhu do zahraničí více než 100 miliard dolarů.

Ruskou ekonomiku aktuálně sráží propad domácího rublu, nižší výnosy z těžby ropy i vzájemná „sankční bitva“ s Evropou. K tomu všemu tento týden Kreml smetl se stolu téměř 900miliardový projekt South Stream (ačkoliv EU spolu s Bulharskem chce dál jednat) a své nadále činí i doznívající ekonomická krize. V takových podmínkách chce Putin povzbudit jak domácí, tak zahraniční investory, a to plánem, který v dobách offshorových převodů peněz může znít více než lákavě.

Kdo svůj kapitál převede zpět do Ruska, tomu Putin svým příslibem garantuje amnestii. V praxi to znamená absolutní svobodu od úředního dohledu. Slovy ruského prezidenta firmy „dostanou pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat“.

Vladimir Putin:

„Všichni chápeme, že původ peněz je různý. Jsou různým způsobem vydělané, získané, ale my potřebujeme definitivně obrátit ten offshorový list v našich dějinách. Po událostech na Kypru naši podnikatelé pochopili, že v zahraničí jejich podnikání není chráněno a největší zárukou je právě národní jurisdikce.“

Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Astafyev Alexander

Podobně se ale Putin obrací také k zahraničním investorům. I jim chce nabídnout například daňové prázdniny a za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol. Navrhl také zmrazení daní, jejichž úroveň by tak zůstala čtyři roky na současné úrovni.

Jak ale upozorňuje moskevská analytička BBC Sarah Rainsfordová, přizvání firem s kapitálem v zahraničí „zpět do vlasti“ se může míjet účinkem. Právě domácí firmy totiž v současnosti pociťují problémy ruského trhu nejvíce za několik let. Odliv kapitálu je tak aktuálním problémem, který Ruská federace nepamatuje od krizového roku 2008. Zahraniční firmy i Rusové se po ukrajinské krizi obávají nestability a stahují se ze země ve velkém.

Ruský rubl v pozadí s Kremlem
Zdroj: Alexander Němenov/ISIFA/AFP

Ruský prezident dnes mimo jiné našel i viníky ekonomických potíží. Vládu a centrální banku požádal, aby přijaly přísná opatření proti „spekulantům“ na devizovém trhu. Ruský rubl letos klesl o zhruba 40 procent a je jednou z nejslabších měn světa. Centrální banka před zhruba měsícem přestala jeho pohyb omezovat stanoveným pásmem a tento týden poprvé v novém režimu intervenovala proti jeho propadu.

Stabilita měny přitom bývala jedním z hlavních úspěchů Putinovy vlády. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998, kdy rok před Putinovým nástupem k moci pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva. Podobný scénář probíhá i nyní. Lidé odkládají cesty do zahraničí, ceny v obchodech rostou a úspory se tenčí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna má znovu schvalovat snížení sociálních odvodů pro živnostníky

Sněmovna by v úterý měla znovu schvalovat snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu odmítl Senát. Poslance také čeká opětovné posouzení předlohy, podle níž budou výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků povinni hlásit výpadky dodávek těchto výrobků.
před 15 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 08:32

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
včera v 07:00

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
včera v 06:00

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026
Načítání...