Putin láká investory zpět. Nabízí „amnestii“ od finančních kontrol

Moskva – Pokud ruské firmy se zahraničním kapitálem přivedou své peníze zpět do Ruska, nikdo se nebude zajímat o to, jak ke svému jmění přišly. Vyplývá to z dnešních slov prezidenta Vladimira Putina. Pozoruhodným návrhem chce šéf Kremlu zmírnit „nadbytečnou byrokracii“ a pomoci tak Rusku vymanit se z dopadů krize i sankcí. Podle odhadů ruské podniky jen letos odvedly z domácího trhu do zahraničí více než 100 miliard dolarů.

Ruskou ekonomiku aktuálně sráží propad domácího rublu, nižší výnosy z těžby ropy i vzájemná „sankční bitva“ s Evropou. K tomu všemu tento týden Kreml smetl se stolu téměř 900miliardový projekt South Stream (ačkoliv EU spolu s Bulharskem chce dál jednat) a své nadále činí i doznívající ekonomická krize. V takových podmínkách chce Putin povzbudit jak domácí, tak zahraniční investory, a to plánem, který v dobách offshorových převodů peněz může znít více než lákavě.

Kdo svůj kapitál převede zpět do Ruska, tomu Putin svým příslibem garantuje amnestii. V praxi to znamená absolutní svobodu od úředního dohledu. Slovy ruského prezidenta firmy „dostanou pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat“.

Vladimir Putin:

„Všichni chápeme, že původ peněz je různý. Jsou různým způsobem vydělané, získané, ale my potřebujeme definitivně obrátit ten offshorový list v našich dějinách. Po událostech na Kypru naši podnikatelé pochopili, že v zahraničí jejich podnikání není chráněno a největší zárukou je právě národní jurisdikce.“

Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Astafyev Alexander

Podobně se ale Putin obrací také k zahraničním investorům. I jim chce nabídnout například daňové prázdniny a za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol. Navrhl také zmrazení daní, jejichž úroveň by tak zůstala čtyři roky na současné úrovni.

Jak ale upozorňuje moskevská analytička BBC Sarah Rainsfordová, přizvání firem s kapitálem v zahraničí „zpět do vlasti“ se může míjet účinkem. Právě domácí firmy totiž v současnosti pociťují problémy ruského trhu nejvíce za několik let. Odliv kapitálu je tak aktuálním problémem, který Ruská federace nepamatuje od krizového roku 2008. Zahraniční firmy i Rusové se po ukrajinské krizi obávají nestability a stahují se ze země ve velkém.

Ruský rubl v pozadí s Kremlem
Zdroj: Alexander Němenov/ISIFA/AFP

Ruský prezident dnes mimo jiné našel i viníky ekonomických potíží. Vládu a centrální banku požádal, aby přijaly přísná opatření proti „spekulantům“ na devizovém trhu. Ruský rubl letos klesl o zhruba 40 procent a je jednou z nejslabších měn světa. Centrální banka před zhruba měsícem přestala jeho pohyb omezovat stanoveným pásmem a tento týden poprvé v novém režimu intervenovala proti jeho propadu.

Stabilita měny přitom bývala jedním z hlavních úspěchů Putinovy vlády. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998, kdy rok před Putinovým nástupem k moci pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva. Podobný scénář probíhá i nyní. Lidé odkládají cesty do zahraničí, ceny v obchodech rostou a úspory se tenčí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 17 mminutami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 17 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...