Praha - Evropská ekonomika stále nemá to nejhorší za sebou. Nejenže čísla za první kvartál nevypadají zrovna optimisticky, ale ani vyhlídky pro zbytek roku nejsou růžové. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dokonce snížila odhad letošního růstu ekonomik ve střední Evropě a Pobaltí na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta. Může za to jak pokračující krize eurozóny, tak i strach firem expandovat a neochota bank půjčovat jim peníze. Právě v tom ale tkví klíč, jak z toho ven.
Podle studie Raiffeisen Bank brzdí region střední a jihovýchodní Evropy hlavně nesplácené úvěry. V zemích bývalého komunistického bloku je v průměru desetina půjček od bank po splatnosti v celkové výši zhruba 135 miliard eur. Tento problém nejvíce trápí Maďarsko, Ukrajinu, Slovinsko a Balkán, kde téměř každou čvrtou půjčku někdo nesplácí. Banky se tak dalším půjčkám brání.
Vzniku této situace předcházela doba takzvaných levných půjček. Finanční domy až do roku 2008 zaplavovaly trh levnými penězi pro firmy i domácnosti. Jejich nekryté úvěry se pak velkou měrou podílely na vzniku finanční krize, kterou se dodnes nepodařilo zcela vyřešit.
Gunter Deuber, hlavní analytik Raiffeisen:
„Nesplácené úvěry v jihovýchodní Evropě, na Ukrajině, Slovensku a Maďarsku dosahují někdy dokonce 15 až 25 procent. To stále více a více zatěžuje tamní bankovní sektor a také brzdí jejich ekonomické oživení.“
V mnoha zemích tehdy banky půjčovaly domácnostem v eurech či švýcarských francích, aby se tak vyhnuly vyšším úrokovým sazbám v daných státech. Když pak lokální měny začaly oslabovat, půjčky to extrémně prodražilo a následné problémy pak zjednodušeně řečeno vedly až k poklesu ekonomiky. Nejznámější je případ Maďarska, kde nucená umoření devizových hypotečních půjček při zvýhodněných kurzech stály tamní banky stovky miliard forintů.
V Česku je situace odlišná. „U nás mají firmy relativně dobrý přístup k financování od bank. Podniky tak nemají takovou potřebu jako jinde snažit se získávat prostředky na kapitálovém trhu,“ vysvětluje analytik České spořitelny Luboš Mokráš. „Akciový kapitál je totiž v podstatě nejdražší, takže to je na jednu stranu pozitivní. Na druhou stranu to ale svědčí i o menší dravosti a agresivitě českých firem,“ dodává.
Blýská se na lepší časy?
Podle studie UniCredit Bank tvořily loni v eurozóně půjčky podnikům průměrně 48 procent hrubého národního produktu. Naopak v zemích dále na východ to bylo o poznání méně. Například v Polsku 16 procent, v Česku to bylo o trochu více, 22 procent, a třeba v Turecku dosáhly 31 procent.
Pro ekonomiku zejména v našem regionu bude nejvíce žádoucí, když bude podporovat právě malé a střední podniky. „Když vezmeme v úvahu důležitost tohoto segmentu pro ekonomiky tohoto regionu, malé a střední firmy musí být jedním z ohnisek, kterým banky při poskytování úvěrů a půjček věnují pozornost,“ jinak řečeno budou půjčovat, vysvětlil šéf útvaru strategického plánování skupiny UniCredit Aurelio Maccario.
Malé a střední podniky jsou pro ekonomiku důležité
EBRD by chtěla ve východní Evropě a dalších oblastech svého působení finančně pomáhat malým a středním podnikům. Pomohla by tím zaplnit mezeru, která vzniká kvůli omezování úvěrové aktivity komerčních bank, zdůraznil prezident EBRD Suma Chakrabarti.
Podle údajů českého ministerstva průmyslu a obchodu mají malé a střední podniky podíl na našem hrubém domácím produktu 36,2 procent a na celkovém vývozu se podílí víc než polovinou. Pracuje u nich zhruba 60 procent všech zaměstnaných lidí. Dle šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka je to ale pořád málo: „Na západ od nás je běžné, že malé a střední podniky vytváří až dvě třetiny tamních HDP.“
V to, že malé a střední podniky představují klíč k překonání hospodářské krize, věří i Evropská komise. Snaží se je tedy různým způsobem podporovat. Jejich působení má podle představitelů Evropské komise významný podíl na vytváření pracovních míst, čímž přispívají k hospodářskému růstu a snižování nezaměstnanosti. Malé a střední firmy by se měly také více obracet i na Evropskou investiční banku (EIB), která už jim v roce 2012 poskytla 13 miliard eur.
