První dálnice na dluh bude stát 3,8 miliardy

Praha – Vláda začíná hledat firmu, která na splátky postaví kus dálnice v rámci takzvaného PPP projektu, tedy modelu, ve kterém stát spolupracuje se soukromníky. Firma, která úsek dálnice postaví, bude mít pak svou část pronajatou na 30 let. Poté úsek převezme stát. První dálnicí v Česku, kterou bude spravovat soukromá firma, se má stát osmikilometrový úsek D3 u obce Bošilec. Vyjde na 3,8 miliardy a řidiči by na něj měli vyjet v roce 2016. Informuje o tom dnes server iHned.cz.

Ministerstvo dopravy už dokončilo podrobné plány, jak má vypadat první modelový projekt spolupráce soukromníků a státu při stavbě silnic. „Máme zájem vyzkoušet tento model financování na menším úseku, který je připraven, stát už vykoupil pozemky a nic nám nebrání ve stavbě, kromě nedostatku peněz,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš (VV).

Právě spolupráce státu a soukromníků, takzvané projekty PPP, jsou v současné době jediným řešením, jak začít levně a rychle stavět dálnice. I podle zprávy Národní ekonomické rady vlády jsou služby stavebních firem pro stát výrazně dražší, než když staví pro soukromý sektor. Důvod je jednoduchý: v soukromé sféře je větší konkurence, která tlačí ceny dolů.

Dálnici bude vláda splácet z mýtného

Částka, se kterou ministerstvo dopravy půjde do veřejné soutěže, je 3,8 miliardy korun. Pokud plán schválí na jaře vláda, firmy by se mohly začít hlásit už letos v létě. Ministerstvo přitom láká i zahraniční investory nebo sdružení finančníků a stavitelů.

V praxi bude první PPP projekt vypadat tak, že stát předá soukromníkovi staveniště a splácet mu začne až po zprovoznění dálnice. Po třiceti letech pak firma dálnici předá zpět státu ve stavu, v jakém ji původně dostavěla, tedy kompletně zrekonstruovanou. Peníze bude vláda soukromníkům splácet z mýtného, které se na osmikilometrovém úseku vybere. Protože tam ale neprojede tolik aut, aby mýto za 30 let náklady uhradilo, bude stát dosypávat i peníze, které se vyberou na silnicích ve zbytku republiky.

Pavel Dobeš
Zdroj: Ondřej Němec/isifa/Lidové noviny

Cena 3,8 miliardy za dálnici přitom není konečná, navýší se o inflaci. Údržba bude v režii soukromníků, výdělkem pro ně bude marže, kterou při stavbě dálnice dokáží ušetřit. „Sám investor bude mít zájem na tom, aby byla stavba co nejkvalitnější, aby ji nemusel draze udržovat,“ upozornil Dobeš.

Jiné cesty? Půjčka od Lesů a odložené platby

Ministerstvo dopravy hledá i jiné cesty, jak co nejvíce zabránit hrozícímu útlumu a konzervaci českých dopravních staveb. Podle výhledu jeho rozpočtové kapitoly totiž na výstavbu dálnic poputuje příští a následující rok vždy 48 miliard korun (letos se jedná o 66 miliard, loni byly investice do dopravních staveb 96 miliard).

Ministerstvo dopravy si proto chce vypomoct desetimiliardovou půjčkou od Lesů ČR. „S ohledem na to, že v rozpočtovém výhledu jsou právě léta 2013 a 2014 tím nejhorším, tak si myslím, že tyto finanční prostředky by velmi výrazně mohly pomoci,“ konstatoval ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) s tím, že peníze by Lesům vrátilo až po roce 2020.

Další cestou, kterou ministerstvo plánuje, jsou odložené platby stavebním společnostem, jejichž výše by měla dosáhnout až 29 miliard. Ministerstvo by pak peníze uhradilo zpětně ze zisku z mýta. „Můžeme začít pracovat na tom, abychom tento model stihli ještě před začátkem stavební sezóny roku 2012 a řada projektů se už v tomto roce začala stavět.“ Uvedl Dobeš.

6 minut
Ekonomika ČT24 o dopravních stavbách
Zdroj: ČT24

Plán odložených plateb má i podporu stavebních firem. Za poslední dva roky nebyla zahájena žádná velká stavba, pouze se dokončovaly ty rozestavěné, a jim proto chybí zakázky. „My už jsme s touto myšlenkou přišli a navrhovali jsme, aby se akce, které byly pozastaveny v minulých letech, stavěly dál a zavedly by se odložené platby,“ uvedl generální ředitel Skansky Dan Ťok. „Je to trochu komplikovanější cesta, ale jsme k ní připraveni, protože pokud se ani takovouto cestou nevydáme, tak to bude znamenat další destrukci stavebních kapacit na území České republiky,“ dodal generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...