Průzkum: Více než dvě třetiny firem schvalují sankce proti Rusku

Praha – Téměř 70 % tuzemských firem se domnívá, že postup západních států vůči Rusku je vzhledem k dění na Ukrajině správný, neboť je třeba hájit demokratické hodnoty. Vyplývá to z průzkumu, který pro agenturu ČTK uskutečnila v polovině září ČSOB. Šetření se zúčastnilo více než 500 tuzemských podniků. Polovina z nich by prý sankce ještě zpřísnila.

Průzkum ukázal, že přibližně stejný podíl firem, který schvaluje sankce, zároveň míní, že ztráty způsobené odvetnými postihy z ruské strany nejsou příliš vysoké. Většina podniků vyjádřila ochotu je podstoupit.

„Téměř 70 procent firem považuje sankce za správné opatření a zároveň se domnívá, že ekonomické ztráty Evropy nejsou příliš velké. Je zajímavé, že téměř polovina z nich by sankce dokonce přitvrdila,“ komentoval výsledky výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Firmy nemají jednotný názor na to, zda by společnosti, které v důsledku sankcí přišly o zisk, měly dostat od státu finanční kompenzaci. Mírná většina firem (55 %) s tímto opatřením nesouhlasí. Náhrady by od státu spíše požadovaly firmy, na něž mají sankce přímý vliv.

Raději než kurzarbeit by firmy snížily pojištění

Pro zavedení tzv. kurzarbeitu (podrobnosti si přečtěte zde) nebo snížení zdravotního a sociálního pojištění placeného z peněz zaměstnavatelů se nicméně vyslovily tři čtvrtiny podniků. Ke druhému jmenovanému opatření se přitom podnikatelé přiklánějí častěji.

Sankce ze strany EU cílí na kapitálový trh, vojenský průmysl, zboží dvojího užití a citlivé technologie pro těžbu ropy. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) povedou k poklesu tržeb českých firem o více než 2 miliardy korun a ohrožení 700 pracovních míst. Odvetné sankce Ruska, tedy embargo na dovoz potravin a zemědělských produktů, prý sníží tržby o 300 milionů korun a dotknu se 130 pracovních míst.

Výroba v podniku Škoda Plzeň
Zdroj: ČT24/ČTK

Ostrý nesouhlas se sankcemi už dříve vyjádřil prezident Miloš Zeman. Podle něj jsou kontraproduktivní a měly by se zrušit. S tímto poselstvím vystoupil na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Jedním ze zakladatelů akce je ruský oligarcha Vladimir Jakunin, blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina (více zde).

Nepřímé dopady sankcí v tuzemsku hlásí zejména zemědělci – na český trh podle nich míří z okolních států zelenina a ovoce původně určené na vývoz do Ruska. Pěstitelé se snaží této produkce zbavit, a proto ji nabízí za dumpingové ceny (čtěte víc). Naproti tomu strojírenské firmy zatím sankce výrazněji nepocítily, bojí se ale příštího roku (více zde).

Na opačné straně už lidé a firmy dopady západních sankcí pociťují – rubl dlouhodobě oslabuje a ceny rostou. Západní investoři navíc z Ruska odcházejí ve velkém. Centrální banka se snaží padající měnu zachránit obřími intervencemi (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...