Brusel - Množství průmyslových zakázek v září v eurozóně proti předcházejícímu měsíci propadlo o 3,8 procenta. V celé Evropské unii pokles činil 2,5 procenta. O svém odhadu dnes informoval Evropský statistický úřad (Eurostat). Pokles eurozóny je výraznější, než kolik očekávali analytici. Ti podle agentury Reuters předpokládali v průměru snížení o 2,5 procenta.
Podle Howarda Archera z IHS Global Insight je při pohledu na zářijové výsledky nutné brát v potaz, že průmyslové zakázky jsou z meziměsíčního hlediska velmi nestálým faktorem. Data za eurozónu jsou tak sice podle něj zklamáním, ale moc z toho nelze vyčíst. „Celkový nárůst ve třetím čtvrtletí byl stále velmi mírný,“ podotkl s tím, že naopak průzkum u nákupních manažerů vykázal v listopadu zlepšení: „Indikátory ukazují, že průmyslový sektor k růstu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí dá jen mírný příspěvek.“
Největší meziměsíční nárůst má Estonsko, největší propad Dánsko
V srpnu zakázky po revizi rostly v unijních státech platících eurem o 5,1 procenta místo odhadovaných 5,3 procenta a v celém 27členném bloku o 3,5 procenta místo předtím očekávaných 3,6 procenta. V meziročním srovnání v září průmyslových zakázek přibylo v eurozóně o 13,5 procenta a o 13,4 procenta v EU.
Největší meziměsíční nárůst za září statistici hlásí z Estonska (+ 8,5 procenta), největší propad zase z Dánska (- 27,3 procenta). V Česku propad činil 2,3 procenta, na Slovensku 1,8 procenta. V meziročních číslech si nejlépe stálo rovněž Estonsko (+52,9 procenta), na druhém pólu naopak figuruje Řecko (- 7,7 procenta).
