Český průmysl v říjnu zrychlil meziroční růst na 3,8 procenta po zářijovém zvýšení o procento. K růstu přispěl opět hlavně automobilový průmysl, klesla naopak výroba elektřiny, zveřejnil Český statistický úřad.
Průmysl zrychlil růst, táhnou ho auta. Stavebnictví naopak letos v říjnu poprvé kleslo
Ve srovnání s předchozím měsícem byla průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 1,5 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 6,5 procenta a výrazněji rostla u zahraničních zakázek. Říjnové tržby průmyslových podniků se zvýšily o dvě procenta.
Čísla táhne nahoru tradičně automobilový průmysl. „Je důležité si uvědomit, že nejde pouze o výrobu motorových vozidel a aut jako takových, ale jedná se také o podniky, které k této výrobě dodávají komponenty – z plastů, kovů i skla,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Za celý letošní rok čeká analytik Raiffeisenbank Michal Brožka nadále růst průmyslové výroby v Česku o 5,8 procenta a v příštím roce jeho zpomalení na 4,9 procenta.
Česká republika stále potvrzuje postavení nejprůmyslovější ekonomiky EU, doplnil analytik finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Dlouhodobě je podle něj problémem českého průmyslu jeho přílišná závislost na „segmentech 20. století“, jako jsou auta či lokomotivy. „To je však věc, kterou z měsíce na měsíc vyřešit nelze,“ podotkl.
Průmyslové podniky nabíraly pracovníky
Automobilový průmysl v říjnu meziročně vzrostl o 19 procent. Vedle něj k růstu přispěla také výroba gumy, plastů a elektrických zařízení. Výroba v energetice se snížila o 12,6 procenta, pokles tedy zpomalil ze zářijových 18,6 procenta. Chemický průmysl klesl o 21 procent.
Průmyslové podniky v říjnu nabíraly nové pracovníky. Ve firmách s 50 a více
zaměstnanci se jejich počet zvýšil proti loňsku o 3,6 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o 2,5 procenta na 28 337 korun. „Česká ekonomika je silně založena na průmyslu, čili silný růst průmyslové výroby rovná se dobrá perspektiva pro zaměstnanost v průmyslu,“ dodává Jáč.
Stavebnictví přibrzdilo, více se sice stavělo, ale méně dokončilo
Stavební produkce v Česku v říjnu letos poprvé klesla. Meziročně se snížila o 1,3 procenta po zářijovém revidovaném růstu o 1,3 procenta. Dařilo se zejména inženýrskému stavitelství, jehož produkce se oproti loňskému říjnu zvýšila o 7,6 procenta.
V porovnání s loňským říjnem ale stavaři zahájili i stavbu více nových bytů, meziročně o 17,6 procenta na 2270. Dokončili jich však o téměř 17 procent méně než loni v říjnu. Naposledy stavebnictví kleslo loni v prosinci.
Počet vydaných stavebních povolení se však v říjnu 2015 meziročně zvýšil o 3,8 procenta.
Za celý rok 2015 však roste stavebnictví o 6,3 procenta. Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory to je velmi dobrý výsledek, ale je z velké části dán čerpáním evropských peněz a neodráží pravou realitní aktivitu. „Skutečný boom tedy nenastal. Oproti roku 2008 je stavební výroba stále o 18 procent nižší,“ říká Pikora. A dodává, že příští rok při očekávaném zpomalení ekonomiky stavebnictví už tak rychle rozhodně neporoste. Podle něho bude dobře, pokud se podaří udržet růst stavební výroby o čtyři procenta.
Zahraniční obchod skončil s přebytkem
Bilance zahraničního obchodu České republiky skončila v říjnu přebytkem 13,3 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o 1,2 miliardy více.
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera přinesl vývoj zahraničního obchodu překvapení, když si udržel solidní dynamiku. „Stejně jako v případě průmyslové výroby je zlepšení patrné zejména ve vývozu motorových vozidel – ty meziročně zrychlily o téměř 16 procent, což je druhý nejvyšší letošní růst,“ dodal Seidler.
Přestože v letošním roce má Česko tendenci vykazovat zvýšenou dovozní aktivitu, zahraniční obchod si drží stále slušné přebytky. „Slabší výsledky v průběhu léta (zejména srpen) byly jen výjimky z řady jinak velice solidních přebytků dosahujících měsíčně úrovně nad deset miliard Kč,“ dodala Daniela Milučká z Raiffeisenbank.
Říjnový výsledek zahraničního obchodu byl příznivě ovlivněn zejména snížením schodku bilance minerálních paliv o 5,8 miliardy korun. Pomohl mu rovněž růst přebytku obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím, nápoji a tabákem. Nepříznivě na celkovou bilanci působil pokles hodnoty exportu strojů a dopravních prostředků o 4,2 miliardy. Negativní vliv mělo i prohloubení deficitu bilance chemických výrobků o 2,7 miliardy korun.