Průměrná sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta. Trh pociťuje dopady pandemie

Průměrná úroková sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta z dubnových 2,39 procenta, a vrátila se tak na úroveň z počátku roku 2018. Zároveň byl květen v počtu poskytnutých hypoték nejslabším květnem za posledních deset let. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

„Po úspěšném dubnu se projevil dopad koronavirové krize i na hypoteční trh. V počtu prodaných hypoték je květen 2020 s počtem 6203 kusů nejslabším květnem za posledních deset let existence Fincentrum Hypoindexu. Jen díky rekordní průměrné výši poskytnutých úvěrů 2,66 milionu korun na tom není stejně i v objemu poskytnutých úvěrů,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

Banky tak v květnu poskytly hypotéky za 16,5 miliardy korun, což je ve srovnání s dubnem pokles o 1,34 miliardy korun. Naopak ve srovnání s loňským květnem jde o čtyřprocentní nárůst. Objem hypoték je nicméně druhý nejnižší za posledních pět let.

Sazby by mohly dál klesat

Pokles úrokových sazeb by mohl pokračovat i v následujících měsících. Ceny zdrojů se totiž podle Sýkory stále drží nízko a základní úroková sazba České národní banky je od začátku května na 0,25 procenta.

„Rekordně nízkých úrokových sazeb z konce roku 2016 se zřejmě letos nedočkáme. Hypotéky sice již zlevnili i největší hypoteční hráči, úrokové sazby však stále drží nad dvouprocentní hranicí,“ uvedl. Dodal ale, že ani nižší úrokové sazby hypotečních úvěrů nemusí banky zachránit před dalším propadem objemů.

Pokles úroků se dá očekávat v dalších měsících i podle výkonné ředitelky společnosti Central Group Michaely Tomáškové, i když ne tak výrazný, zlevňovat totiž začaly už i velké banky. Upozorňuje však, že pořízení vlastního bydlení v novostavbě na hypotéku se může brzy prodražit.

„V aktuálním návrhu ministerstva financí se vedle očekávaného zrušení daně z nabytí nemovitosti vyskytuje i návrh na zrušení odpočtů úroků hypoték, a to u všech sjednaných od roku 2022. Pokud by tento návrh prošel, dostupnost nového bydlení by to výrazně omezilo. Budoucí žadatelé by totiž nově přišli na daňových úlevách až o stovky tisíc korun. Například u 30leté hypotéky by se jednalo přibližně o 16 měsíčních splátek, které nyní získají díky možnosti odpočtu zaplacených úroků z daňového základu,“ upozorňuje Tomášková.

ČSOB snížila sazby hypoték až na 2,19 procenta v rámci časově omezené akce, která běží od 18. května do 30. června. U České spořitelny je možné sjednat od konce května hypotéku s fixací na pět a osm let od 2,34 procenta. Na začátku června přistoupila ke snížení sazeb i Komerční banka, která nabízí nejlevněji tříleté a pětileté fixace, a to od 2,29 procenta.

Následně snížila sazby od 15. června Fio banka, která hypotéku s fixací na jeden rok nabízí od 1,58 procenta, s fixací na tři roky od 1,68 procenta a na pět let od 1,78 procenta. Minulý týden také snížila úrokové sazby refinancovaných hypoték Air Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 1,99 procenta.

Zlevnění nemovitostí banky nečekají

Zlevnění nemovitostí v Česku letos ani kvůli současné krizi zástupci bank nečekají.  Případný pokles se ale podle nich může týkat luxusních nemovitostí, domů, které jsou delší dobu neprodejné nebo bytů s neodpovídající cenou.

„Pokud by ceny nemovitostí poklesly, týkalo by se to především luxusních nemovitostí, kde se mohou ceny snížit o 5 až 15 procent. Na trhu se také objevila řada delší dobu neprodejných domů a bytů s cenou neodpovídající realitě, i zde může dojít k částečnému poklesu. S plošným poklesem cen ale nepočítáme,“ uvedl nedávno generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Česká ekonomika sice míří do recese, dopad na bydlení podle něj ale nebude zásadní a dlouhodobý.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku meziročně vzrostly v průměru o 10,8 procenta na 63 400 korun za metr čtvereční. Za poslední čtyři roky se zvýšily více než o polovinu. V posledním čtvrtletí loňského roku byla nejdražší Praha, kde metr čtvereční vyšel na 86 200 korun, nejlevnější naopak Ústí nad Labem s 18 100 korun za čtvereční metr.

„Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech rostly téměř nejrychleji v Evropě a v pozvolnějším růstu pokračovaly i v prvním čtvrtletí letošního roku. Přesto by ani v této chvíli neměly plošně klesnout,“ doplnil Feix.

Nový byt v Praze přijde zdejšího obyvatele na roční hrubou mzdu za 14,2 roku

Přesto se dostupnost bydlení v Praze za poslední rok mírně zlepšila, jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který pravidelně zpracovává společnost Central Group. Ovšem platí i to, že je ve srovnání  s okolními metropolemi stále nejhorší.

Z propočtů Central Group totiž plyne, že na pořízení běžného nového bytu by průměrný obyvatel Prahy musel utratit svou roční hrubou mzdu za 14,2 roku. To je sice méně než před rokem, z okolních metropolí je to ale nejdéle. Například ve Vídni na stejný byt lidé dosáhnou téměř o šest let rychleji. Navíc  ještě před pěti lety stačilo na pořízení stejné nemovitosti jen 10,1 hrubých ročních příjmů.

Index dostupnosti bydlení
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů o cenách a mzdách v jednotlivých městech

„Praha nestíhá uspokojovat dlouhodobě vysokou poptávku po novém bydlení, a to zejména kvůli zdlouhavému schvalování jakékoliv nové výstavby. Povolit nový bytový dům v Praze často trvá i deset let. To se odráží na vysokých cenách a není proto divu, že dostupnost je stále výrazně horší než u sousedních zemí,“ říká zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský. 

Ve srovnání podle počtu povolených bytů na tisíc obyvatel je na tom Praha z okolních metropolí dlouhodobě také nejhůře. Zatímco v Praze bylo toto číslo loni na hodnotě 4,9, ve Varšavě 12,5 nebo ve Vídni 10,1.

Počet povolených bytů na tisíc obyvatel
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů statistických úřadů

Za meziroční zlepšení dostupnosti bydlení může podle společnosti růst mezd, který byl rychlejší než meziroční růst cen bytů, a to o 2,8 procentního bodu. „Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze je v současnosti 45 947 korun, cena průměrného nového sedmdesátimetrového bytu v Praze pak vychází na 7 837 538 korun,“ upřesňuje.

A dodává, že loni poprvé po dlouhé době bylo povoleno přes pět tisíc bytů v bytových domech, letos i přes koronavirovou krizi je tempo povolování podobné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 7 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.