Průměrná sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta. Trh pociťuje dopady pandemie

Průměrná úroková sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta z dubnových 2,39 procenta, a vrátila se tak na úroveň z počátku roku 2018. Zároveň byl květen v počtu poskytnutých hypoték nejslabším květnem za posledních deset let. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

„Po úspěšném dubnu se projevil dopad koronavirové krize i na hypoteční trh. V počtu prodaných hypoték je květen 2020 s počtem 6203 kusů nejslabším květnem za posledních deset let existence Fincentrum Hypoindexu. Jen díky rekordní průměrné výši poskytnutých úvěrů 2,66 milionu korun na tom není stejně i v objemu poskytnutých úvěrů,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

Banky tak v květnu poskytly hypotéky za 16,5 miliardy korun, což je ve srovnání s dubnem pokles o 1,34 miliardy korun. Naopak ve srovnání s loňským květnem jde o čtyřprocentní nárůst. Objem hypoték je nicméně druhý nejnižší za posledních pět let.

Sazby by mohly dál klesat

Pokles úrokových sazeb by mohl pokračovat i v následujících měsících. Ceny zdrojů se totiž podle Sýkory stále drží nízko a základní úroková sazba České národní banky je od začátku května na 0,25 procenta.

„Rekordně nízkých úrokových sazeb z konce roku 2016 se zřejmě letos nedočkáme. Hypotéky sice již zlevnili i největší hypoteční hráči, úrokové sazby však stále drží nad dvouprocentní hranicí,“ uvedl. Dodal ale, že ani nižší úrokové sazby hypotečních úvěrů nemusí banky zachránit před dalším propadem objemů.

Pokles úroků se dá očekávat v dalších měsících i podle výkonné ředitelky společnosti Central Group Michaely Tomáškové, i když ne tak výrazný, zlevňovat totiž začaly už i velké banky. Upozorňuje však, že pořízení vlastního bydlení v novostavbě na hypotéku se může brzy prodražit.

„V aktuálním návrhu ministerstva financí se vedle očekávaného zrušení daně z nabytí nemovitosti vyskytuje i návrh na zrušení odpočtů úroků hypoték, a to u všech sjednaných od roku 2022. Pokud by tento návrh prošel, dostupnost nového bydlení by to výrazně omezilo. Budoucí žadatelé by totiž nově přišli na daňových úlevách až o stovky tisíc korun. Například u 30leté hypotéky by se jednalo přibližně o 16 měsíčních splátek, které nyní získají díky možnosti odpočtu zaplacených úroků z daňového základu,“ upozorňuje Tomášková.

ČSOB snížila sazby hypoték až na 2,19 procenta v rámci časově omezené akce, která běží od 18. května do 30. června. U České spořitelny je možné sjednat od konce května hypotéku s fixací na pět a osm let od 2,34 procenta. Na začátku června přistoupila ke snížení sazeb i Komerční banka, která nabízí nejlevněji tříleté a pětileté fixace, a to od 2,29 procenta.

Následně snížila sazby od 15. června Fio banka, která hypotéku s fixací na jeden rok nabízí od 1,58 procenta, s fixací na tři roky od 1,68 procenta a na pět let od 1,78 procenta. Minulý týden také snížila úrokové sazby refinancovaných hypoték Air Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 1,99 procenta.

Zlevnění nemovitostí banky nečekají

Zlevnění nemovitostí v Česku letos ani kvůli současné krizi zástupci bank nečekají.  Případný pokles se ale podle nich může týkat luxusních nemovitostí, domů, které jsou delší dobu neprodejné nebo bytů s neodpovídající cenou.

„Pokud by ceny nemovitostí poklesly, týkalo by se to především luxusních nemovitostí, kde se mohou ceny snížit o 5 až 15 procent. Na trhu se také objevila řada delší dobu neprodejných domů a bytů s cenou neodpovídající realitě, i zde může dojít k částečnému poklesu. S plošným poklesem cen ale nepočítáme,“ uvedl nedávno generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Česká ekonomika sice míří do recese, dopad na bydlení podle něj ale nebude zásadní a dlouhodobý.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku meziročně vzrostly v průměru o 10,8 procenta na 63 400 korun za metr čtvereční. Za poslední čtyři roky se zvýšily více než o polovinu. V posledním čtvrtletí loňského roku byla nejdražší Praha, kde metr čtvereční vyšel na 86 200 korun, nejlevnější naopak Ústí nad Labem s 18 100 korun za čtvereční metr.

„Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech rostly téměř nejrychleji v Evropě a v pozvolnějším růstu pokračovaly i v prvním čtvrtletí letošního roku. Přesto by ani v této chvíli neměly plošně klesnout,“ doplnil Feix.

Nový byt v Praze přijde zdejšího obyvatele na roční hrubou mzdu za 14,2 roku

Přesto se dostupnost bydlení v Praze za poslední rok mírně zlepšila, jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který pravidelně zpracovává společnost Central Group. Ovšem platí i to, že je ve srovnání  s okolními metropolemi stále nejhorší.

Z propočtů Central Group totiž plyne, že na pořízení běžného nového bytu by průměrný obyvatel Prahy musel utratit svou roční hrubou mzdu za 14,2 roku. To je sice méně než před rokem, z okolních metropolí je to ale nejdéle. Například ve Vídni na stejný byt lidé dosáhnou téměř o šest let rychleji. Navíc  ještě před pěti lety stačilo na pořízení stejné nemovitosti jen 10,1 hrubých ročních příjmů.

Index dostupnosti bydlení
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů o cenách a mzdách v jednotlivých městech

„Praha nestíhá uspokojovat dlouhodobě vysokou poptávku po novém bydlení, a to zejména kvůli zdlouhavému schvalování jakékoliv nové výstavby. Povolit nový bytový dům v Praze často trvá i deset let. To se odráží na vysokých cenách a není proto divu, že dostupnost je stále výrazně horší než u sousedních zemí,“ říká zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský. 

Ve srovnání podle počtu povolených bytů na tisíc obyvatel je na tom Praha z okolních metropolí dlouhodobě také nejhůře. Zatímco v Praze bylo toto číslo loni na hodnotě 4,9, ve Varšavě 12,5 nebo ve Vídni 10,1.

Počet povolených bytů na tisíc obyvatel
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů statistických úřadů

Za meziroční zlepšení dostupnosti bydlení může podle společnosti růst mezd, který byl rychlejší než meziroční růst cen bytů, a to o 2,8 procentního bodu. „Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze je v současnosti 45 947 korun, cena průměrného nového sedmdesátimetrového bytu v Praze pak vychází na 7 837 538 korun,“ upřesňuje.

A dodává, že loni poprvé po dlouhé době bylo povoleno přes pět tisíc bytů v bytových domech, letos i přes koronavirovou krizi je tempo povolování podobné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...