Průměrná sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta. Trh pociťuje dopady pandemie

Průměrná úroková sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta z dubnových 2,39 procenta, a vrátila se tak na úroveň z počátku roku 2018. Zároveň byl květen v počtu poskytnutých hypoték nejslabším květnem za posledních deset let. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

„Po úspěšném dubnu se projevil dopad koronavirové krize i na hypoteční trh. V počtu prodaných hypoték je květen 2020 s počtem 6203 kusů nejslabším květnem za posledních deset let existence Fincentrum Hypoindexu. Jen díky rekordní průměrné výši poskytnutých úvěrů 2,66 milionu korun na tom není stejně i v objemu poskytnutých úvěrů,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

Banky tak v květnu poskytly hypotéky za 16,5 miliardy korun, což je ve srovnání s dubnem pokles o 1,34 miliardy korun. Naopak ve srovnání s loňským květnem jde o čtyřprocentní nárůst. Objem hypoték je nicméně druhý nejnižší za posledních pět let.

Sazby by mohly dál klesat

Pokles úrokových sazeb by mohl pokračovat i v následujících měsících. Ceny zdrojů se totiž podle Sýkory stále drží nízko a základní úroková sazba České národní banky je od začátku května na 0,25 procenta.

„Rekordně nízkých úrokových sazeb z konce roku 2016 se zřejmě letos nedočkáme. Hypotéky sice již zlevnili i největší hypoteční hráči, úrokové sazby však stále drží nad dvouprocentní hranicí,“ uvedl. Dodal ale, že ani nižší úrokové sazby hypotečních úvěrů nemusí banky zachránit před dalším propadem objemů.

Pokles úroků se dá očekávat v dalších měsících i podle výkonné ředitelky společnosti Central Group Michaely Tomáškové, i když ne tak výrazný, zlevňovat totiž začaly už i velké banky. Upozorňuje však, že pořízení vlastního bydlení v novostavbě na hypotéku se může brzy prodražit.

„V aktuálním návrhu ministerstva financí se vedle očekávaného zrušení daně z nabytí nemovitosti vyskytuje i návrh na zrušení odpočtů úroků hypoték, a to u všech sjednaných od roku 2022. Pokud by tento návrh prošel, dostupnost nového bydlení by to výrazně omezilo. Budoucí žadatelé by totiž nově přišli na daňových úlevách až o stovky tisíc korun. Například u 30leté hypotéky by se jednalo přibližně o 16 měsíčních splátek, které nyní získají díky možnosti odpočtu zaplacených úroků z daňového základu,“ upozorňuje Tomášková.

ČSOB snížila sazby hypoték až na 2,19 procenta v rámci časově omezené akce, která běží od 18. května do 30. června. U České spořitelny je možné sjednat od konce května hypotéku s fixací na pět a osm let od 2,34 procenta. Na začátku června přistoupila ke snížení sazeb i Komerční banka, která nabízí nejlevněji tříleté a pětileté fixace, a to od 2,29 procenta.

Následně snížila sazby od 15. června Fio banka, která hypotéku s fixací na jeden rok nabízí od 1,58 procenta, s fixací na tři roky od 1,68 procenta a na pět let od 1,78 procenta. Minulý týden také snížila úrokové sazby refinancovaných hypoték Air Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 1,99 procenta.

Zlevnění nemovitostí banky nečekají

Zlevnění nemovitostí v Česku letos ani kvůli současné krizi zástupci bank nečekají.  Případný pokles se ale podle nich může týkat luxusních nemovitostí, domů, které jsou delší dobu neprodejné nebo bytů s neodpovídající cenou.

„Pokud by ceny nemovitostí poklesly, týkalo by se to především luxusních nemovitostí, kde se mohou ceny snížit o 5 až 15 procent. Na trhu se také objevila řada delší dobu neprodejných domů a bytů s cenou neodpovídající realitě, i zde může dojít k částečnému poklesu. S plošným poklesem cen ale nepočítáme,“ uvedl nedávno generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Česká ekonomika sice míří do recese, dopad na bydlení podle něj ale nebude zásadní a dlouhodobý.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku meziročně vzrostly v průměru o 10,8 procenta na 63 400 korun za metr čtvereční. Za poslední čtyři roky se zvýšily více než o polovinu. V posledním čtvrtletí loňského roku byla nejdražší Praha, kde metr čtvereční vyšel na 86 200 korun, nejlevnější naopak Ústí nad Labem s 18 100 korun za čtvereční metr.

„Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech rostly téměř nejrychleji v Evropě a v pozvolnějším růstu pokračovaly i v prvním čtvrtletí letošního roku. Přesto by ani v této chvíli neměly plošně klesnout,“ doplnil Feix.

Nový byt v Praze přijde zdejšího obyvatele na roční hrubou mzdu za 14,2 roku

Přesto se dostupnost bydlení v Praze za poslední rok mírně zlepšila, jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který pravidelně zpracovává společnost Central Group. Ovšem platí i to, že je ve srovnání  s okolními metropolemi stále nejhorší.

Z propočtů Central Group totiž plyne, že na pořízení běžného nového bytu by průměrný obyvatel Prahy musel utratit svou roční hrubou mzdu za 14,2 roku. To je sice méně než před rokem, z okolních metropolí je to ale nejdéle. Například ve Vídni na stejný byt lidé dosáhnou téměř o šest let rychleji. Navíc  ještě před pěti lety stačilo na pořízení stejné nemovitosti jen 10,1 hrubých ročních příjmů.

Index dostupnosti bydlení
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů o cenách a mzdách v jednotlivých městech

„Praha nestíhá uspokojovat dlouhodobě vysokou poptávku po novém bydlení, a to zejména kvůli zdlouhavému schvalování jakékoliv nové výstavby. Povolit nový bytový dům v Praze často trvá i deset let. To se odráží na vysokých cenách a není proto divu, že dostupnost je stále výrazně horší než u sousedních zemí,“ říká zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský. 

Ve srovnání podle počtu povolených bytů na tisíc obyvatel je na tom Praha z okolních metropolí dlouhodobě také nejhůře. Zatímco v Praze bylo toto číslo loni na hodnotě 4,9, ve Varšavě 12,5 nebo ve Vídni 10,1.

Počet povolených bytů na tisíc obyvatel
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů statistických úřadů

Za meziroční zlepšení dostupnosti bydlení může podle společnosti růst mezd, který byl rychlejší než meziroční růst cen bytů, a to o 2,8 procentního bodu. „Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze je v současnosti 45 947 korun, cena průměrného nového sedmdesátimetrového bytu v Praze pak vychází na 7 837 538 korun,“ upřesňuje.

A dodává, že loni poprvé po dlouhé době bylo povoleno přes pět tisíc bytů v bytových domech, letos i přes koronavirovou krizi je tempo povolování podobné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 39 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 19 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...