Průměrná mzda opět klesla, tentokrát nominálně i reálně

Praha – Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí meziročně klesla o 85 korun na 24 061 korun, nominální pokles tak činil 0,4 procenta. Reálně (po odečtení inflace) se mzda snížila o 2,2 procenta. Zatímco pokles platů v reálném vyjádření analytici očekávali, snížení nominálních mezd je překvapivé – většina ekonomů totiž odhadovala růst o více než jedno procento. Lepší výsledek zaznamenaly maloobchodní tržby, které po pěti poklesech v řadě v dubnu konečně vzrostly.

Důvodem prvního poklesu nominální mzdy od roku 2001 je podle ČSÚ mimořádné vyplácení odměn již ve čtvrtém čtvrtletí loni. „Firmy vyplácely odměny dříve a nyní v hospodářství chybí. Bez tohoto vlivu by samozřejmě nominální mzdy rostly, pravděpodobně o 1,7 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Zároveň doplnila, že vliv dřívějšího vyplacení mimořádných odměn byl nejvýraznější v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se tímto způsobem průměrná mzda snížila o takřka šest tisíc korun.

Růst mezd se v blízké době očekávat nedá

Ekonomové reálný pokles mezd zdůvodňují špatným výkonem ekonomiky a s tím spojeným růstem nezaměstnanosti. „Zatímco na propad reálné mzdy jsme si už v posledním roce zvykli, to, že se snižuje průměrná mzda nominálně, vidíme poprvé,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Nepříznivá ekonomická situace podle něj letos nedovolí zaměstnavatelům nějak výrazněji mzdy navyšovat.

"Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku řada firem vyplatila dříve bonusy a prémie, aby se vyhnula vyššímu zdanění tento rok (tzv. solidární daň - pozn. red.). Tento efekt pak pravděpodobně snížil růst mezd v prvním čtvrtletí tohoto roku," komentoval čísla analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Pro celý rok očekává růst nominálních mezd o 2,2 procenta.

Medián mezd, který lépe odráží jejich rozdělení mezi lidmi, protože udává „hodnotu uprostřed“, činil za první kvartál 20 051 korun. Meziročně byl o 0,4 procenta nižší. U mužů medián činil 21 749 korun, u žen byl o více než tři a půl tisíce nižší.

Statistici upozornili, že mzdy mužů a žen v ČR jsou v mezinárodním srovnání nadstandardně rozdílné. Tento trend se projevuje již od počátku 90. let a v současné době vysoké nezaměstnanosti vede podle ČSÚ ke zvyšování sociálního napětí.

V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal pokles průměrných mezd nominálně o 0,4 procenta a reálně o 2,2 procenta. V nepodnikatelské sféře zůstala průměrná mzda nominálně na stejné úrovni jako v loňském prvním čtvrtletí, reálně se však snížila o 1,8 procenta.

Spotřebitelské ceny stouply o 1,8 procenta, objem mezd klesl o procento a počet zaměstnanců o 0,6 procenta.

Tržbám pomohl motorismus a nepotravinářské zboží

V dubnu se maloobchodní tržby bez sezonního očistění meziročně zvýšily o 1,5 procenta po březnovém revidovaném propadu o 3,5 procenta. K meziročnímu zvýšení tržeb přispěl podle ČSÚ vývoj v motoristickém segmentu, prodej nepotravinářského zboží a také vyšší počet pracovních dní – letošní duben měl o jeden pracovní den více než ten loňský.

Růst tržeb obchodů byl mírně vyšší, než analytici očekávali. „Údaje vypadají nadějněji, než jsme byli zvyklí za uplynulé měsíce, a mohou naznačovat stabilizaci poptávky domácností. Je ale také třeba varovat před přílišným optimismem,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Na tržby podle něj zapůsobil pozitivně mimo jiné opožděný nástup jara, který odložil některé výdaje domácností typicky uskutečňované v březnu, například zahrádkářské potřeby či výměnu pneumatik.

Tržby za prodej pohonných hmot stouply o 2,6 procenta a za prodej nepotravinářského zboží se zvýšily o 3,7 procenta. Naopak prodej potravin meziročně v dubnu klesl o šest procent. „Tržby za potraviny v dubnu byly částečně ovlivněny i realizací velikonočních nákupů již v předchozím měsíci,“ upřesnili statistici.

Po očištění o sezonní vlivy klesly tržby v maloobchodě v dubnu reálně meziměsíčně o 1,6 procenta a meziročně, očištěné o vliv počtu pracovních dní, se snížily o 0,2 procenta.

Podle ekonoma Petra Dufka z ČSOB maloobchod nenaznačuje zatím žádný obrat ve svém trendu. „Lidé zůstávají opatrní a citliví na výkyvy své spotřebitelské nálady, kterou mohou občas překonat jen skutečné slevy,“ vysvětlil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 6 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 8 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...