Bratislava – Česku se podle premiéra Bohuslava Sobotky podařilo prosadit na půdě Evropské unie připomínky k protiruským sankcím. Ochráněn by měl být hlavně tuzemský strojírenský export. Rozšíření restrikcí mezitím opět kritizoval slovenský premiér Robert Fico. Tvrdí, že ty předchozí nepřispěly k ukončení konfliktu, místo toho přinesly problémy slovenským vývozcům. Konflikt na Ukrajině je podle něj geopolitickým soubojem Ruska a USA o vliv v zemi. Rusko už avizovalo, že pokud Západ schválí nové restrikce, nebude to bez důsledků. Předchozí ruská opatření pocítily hlavně evropské potravinářské firmy.
Kdo pocítí nové sankce, pokud začnou platit?
Evropská unie se v pátek dohodla na rozšíření protiruských sankcí. Dohoda má být schválena v pondělí. Podle agentury Reuters by nové sankce měly zasáhnout státem ovládané energetické firmy jako Rosněft či některé dceřiné společnosti plynařského gigantu Gazprom. Postihy budou zahrnovat také další omezení přístupu bank na evropské finanční trhy, které má Rusku ztížit financování významných infrastrukturních staveb.
Zákaz se má týkat rovněž například prodeje vyspělých technologií v energetickém sektoru, třeba těch souvisejících s výzkumem ložisek břidlicového plynu či polárních oblastí. Podle kuloárních informací se na „černé listině“ osob se zákazem vstupu do EU a se zmrazeným majetkem v působnosti unie nově ocitne 26 lidí, z toho deset představitelů separatistů a 16 Rusů.
Sobotka hlásí úspěch
„Vyjednávání o nové vlně sankcí byla úspěšná a naše požadavky se do závěrečného dokumentu podařilo prosadit. Ochránili jsme zejména export obráběcích strojů,“ konstatoval šéf české vlády.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana jsou restrikce nutné v případě, že by skutečně došlo k ruské invazi. Problém by nastal také v případě porušení příměří na východě Ukrajiny.
Kreml varuje před důsledky
Rusko už pohrozilo, že bude na rozšíření restrikcí reagovat. Podle Moskvy EU prakticky vysílá signál, že přímo podporuje „válečnou stranu v Kyjevě“. „Místo toho, aby horečně hledala způsoby, jak ublížit ekonomikám vlastních zemí a Ruska, by měla Evropská unie spíš pracovat na podpoře hospodářského oživení Donbasu,“ konstatovalo ruské ministerstvo. Na Ukrajině nyní platí příměří – právě na jeho dodržování závisí, jestli nové restrikce začnou platit.
Slovenský premiér považuje protiruské sankce za kontraproduktivní. Malé země dle jeho názoru doplácejí na geopolitický konflikt mezi USA a Ruskem. Ukrajinský velvyslanec Oleh Havaši následně prohlásil, že Fico hovoří jako „špatný soused“. „Na Ukrajině se odehrává válka a otevřená agrese vedená Ruskem proti Ukrajincům… Samozřejmě, že na Ukrajině mají své zájmy Američané, Rusové stejně jako Slovensko… Problém je v tom, jak si kdo chce svůj vliv zajistit. Z vnitřního konfliktu mezi separatisty-teroristy a ukrajinským národem se stala válka, do níž zasáhly pravidelné ruské jednotky,“ řekl Havaši. Důkazní materiály o tom prý doručil do kanceláře slovenského prezidenta i na ministerstvo zahraničí.
Slovenský premiér je proti členství Ukrajiny v NATO
Fico v televizi RTVS prohlásil, že pro svět by bylo lepší, kdyby Ukrajina nevstupovala do NATO. Její neutralita by podle něj zaručila klid a dodržování příměří. To však Slovensko ovlivnit nemůže, protože podle Fica, „když Spojené státy řeknou, že Ukrajina v NATO bude, tak bude“. Před případným vstupem do EU bude muset Ukrajina podle premiéra muset učinit zásadní a bolestná rozhodnutí.
Nové restrikce se asi Slovenska nedotknou
Připravovaná další vlna by se ale podle Fica Slovenska nemusela dotknout. Vyřešily se prý problémy jedné banky, které byly na stole i v předchozích případech a ohrozily by slovenský bankovní sektor. „Byl přijat text, který jsme předložili prostřednictvím ministerstva financí,“ sdělil premiér. Slovenské servery tuto zmínku dávají do souvislosti se slovenskou pobočkou ruské banky Sberbank.
Slovensko prý uspělo i v otázce zboží dvojího použití, tedy využitelného pro civilní i vojenské účely. Nebudou se prý schvalovat jednotlivé výrobky, ale ruské firmy, jimž toto zboží evropští výrobci nebudou moci dodávat.
Fico prohlásil, že předchozí vlny sankcí nepřispěly k ukončení konfliktu a že místo toho přinesly problémy slovenským producentům ovoce a zeleniny, potravinářským podnikům a dodavatelům důlního průmyslu. Slovensko prý proto na půdě EU otevřelo debatu o kompenzacích.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana jsou restrikce nutné v případě, že by skutečně došlo k ruské invazi. Problém by nastal také v případě porušení příměří na východě Ukrajiny.
Dopad evropských sankcí vůči Rusku, odvetných opatření Moskvy a následného ochlazení hospodářských vztahů přijde české exportéry na desítky miliard korun.
Podle odhadu státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) bude výpadek jen v pojištěném vývozu během následujícího roku 19 miliard korun. Od letošního února pak EGAP zaznamenala výpadek ve vývozu na Ukrajinu ve výši více než deseti miliard korun. Informují o tom Lidové noviny.
