Protest proti Temelínu: Čtyři Rakušané na poli před elektrárnou

Kočín (Českobudějovicko) - Představitelé rakouských iniciativ dnes protestovali před Jadernou elektrárnou Temelín proti dostavbě dalších dvou výrobních bloků. Na panelech na louce prezentovali názvy 400 obcí, jejichž obyvatelé během třicetidenní připomínkovací lhůty vlivu stavby na životní prostředí vznesly přes 22 tisíc připomínek. Protest byl pouze symbolický, zúčastnili se ho čtyři zástupci Rakušanů. Zatímco Rakušanům se dostavba Temelína nezamlouvá, podle průzkumu agentury STEM ji naopak podporují téměř dvě třetiny Čechů.

Rakušané podle aktivistů jadernou energii odmítají a očekávají od svých politiků, že použijí všechny prostředky proti údajnému jadernému ohrožení. Argumentují především tím, že nikde ve světě není vyřešeno skladování vyhořelého jaderného paliva. Proti výstavbě dalších reaktorů jsou pak jednoznačným varováním jaderné katastrofy v Černobylu a Fukušimě.

„V procesu posuzování dopadů stavby na životní prostředí (EIA) k dostavbě Temelína Rakušanům vadí zejména to, že v dokumentaci není uveden konkrétní technický a technologický popis uvažovaných reaktorů, a také to, že beseda ve Vídni neměla oficiální status EIA,“ uvedl mluvčí rakouského sdružení Atomstopp Roland Egger s tím, že stanoviska veřejnosti budou tlumočit v pátek na veřejném projednávání dostavby v Českých Budějovicích.

O veřejné diskuse byl mizivý zájem

Česká strana uspořádala nedávno k dostavbě Temelína veřejné diskuse ve Vídni a Pasově. Přišlo na ně několik desítek lidí. Důvodem malého zájmu prý bylo to, že se konaly v pracovní době, složitá registrace a také to, že nebyly oficiální součástí projednávání vlivu stavby na životní prostředí. „Ty akce, které proběhly ve Vídni a Pasově, měly jen informační charakter,“ podotkl pověřenec hornorakouské vlády pro jaderná zařízení Dalibor Stráský s tím, že veřejnost má zájem spíše o akce, jejichž výstupy jsou právně závazné.

Oficiální veřejné posuzování posudku a dokumentace dostavby Temelína se bude konat v pátek ve Sportovní hale v Českých Budějovicích. Aktivně se ho zúčastní i čeští ekologičtí aktivisté. Podle Marty Heveryové ze sdružení V havarijní zóně JETE ale ministerstvo životního prostředí ve snaze vyhovět politické objednávce dělá z procesu EIA pouhou frašku.

Skepticky se k páteční akci staví také Stráský. „Myslím si, že nic nového se tam lidé nedozvědí, protože se tam zopakují informace, které byly obsahem dokumentace posuzování vlivu na životní prostředí,“ soudí.

Jihočeský hejtman dostavbu podporuje, stějně jako většina Čechů

Středočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) věří, že rozšíření Temelína bude bezpečným projektem a dostavba elektrárny bude významným přínosem pro zaměstnanost v regionu. Kraj nicméně podmiňuje zahájení stavby modernizací silniční sítě v regionu. „Protože je Temelín státním, nikoli krajským projektem, a protože stavba bude znamenat mimo jiné zvýšenou dopravní zátěž v regionu, požadujeme urychlenou dostavbu dálnice D3 a rychlostní silnice R4 včetně dokončení IV. železničního koridoru z Prahy do Českých Budějovic,“ podtrhl Zimola.

Pro dostavbu Temelína je i většina obyvatel Česka. Průzkum agentury STEM ukázal, že další rozvoj jaderné energetiky podporuje více než 60 procent Čechů. Jedním z argumentů ve prospěch jádra je obava, že energetická závislost země by představovala bezpečnostní riziko. Obavu z tohoto rizika sdílejí více než tři čtvrtiny Čechů. Stejný podíl lidí se domnívá, že Jaderná elektrárna Temelín je moderní a srovnatelná s nejlepšími elektrárnami ve světě.

Nyní probíhá zadávací řízení veřejné zakázky na dodavatele dostavby Temelína. Termín pro předložení nabídek byl stanoven na 2. července. Vítěz výběrového řízení by měl být znám do konce roku 2013. Dostavba by mohla začít v roce 2016. „Nové bloky budou moci být v provozu až 60 let. Počítáme, že nahradí nejstarší uhelné elektrárny, které budeme muset z důvodu končící životnosti v následujících letech zavřít,“ poznamenal ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.

Zájemci o dostavbu slibují „bonbonky“ i českým firmám

Zájemci o dostavbu Temelína jsou zatím tři. Patří mezi ně americko-japonský Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium MIR.1200. Všichni tři hráči slibují zapojení českých subdodavatelů. Zástupci rusko-českého konsorcia – konkrétně ruská společnost Rosatom Overseas – dnes podepsali memorandum o spolupráci se 13 českými podniky. Ti budou působit jako subdodavatelé pro dceřiné firmy Rosatomu Atomstrojexport a Gidropress v případě, že v konsorciu získá zakázku na dostavbu elektrárny. Mezi firmami, které s Rusy plánují navázat spolupráci, je například výrobce průmyslových armatur Armatury Group, výrobce ocelových nadrží a tlakových nádob Baest Machines&Structures či stavební firma PSG International.

6 minut
Rozhovor s Daliborem Stráským
Zdroj: ČT24

Pozadu nezůstávají ani další účastníci tendru na dostavbu Temelína Areva a Westinghouse, kteří také pravidelně hlásí nová partnerství s českými dodavateli. Účastníci tendru slibují českým firmám až 70procentní podíl z celkové zakázky. Mezi nezávislými odborníky ale zaznívají pochybnosti, zda jsou firmy skutečně schopny těmto slibům dostát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...