Propad ruské ekonomiky došel už i do kasáren. Moskva zřejmě seškrtá výdaje na obranu

O pět procent – o tolik se letos mohly snížit ruské výdaje na obranu. Rozpočet armády přitom v posledních letech rostl v důsledku snahy prezidenta Vladimira Putina obnovit vojenskou sílu země. Plánované škrty ale ukazují, že ani ozbrojené síly nejsou imunní vůči útlumu ruské ekonomiky, píše agentura Reuters.

O pětiprocentním snížení armádního rozpočtu informovala podle agentury RIA Novosti náměstkyně ruského ministra obrany Taťána Ševcová. A pokud škrty projdou přes Vladimira Putina, půjde o největší snížení výdajů na obranu od jeho nástupu do prezidentské funkce v roce 2000.

V roce 2011 totiž Putin oznámil, že plánuje do roku 2020 vynaložit na modernizaci ruské armády 23 bilionů rublů (téměř osm bilionů korun). Význam posílení ruské armády pro Kreml podle Reuters navíc později podtrhly vojenské intervence na Ukrajině a v Sýrii.

Nyní se tedy čeká, zda návrh prezident podepíše. Pokud by skutečně došlo ke snížení rozpočtu na obranu, znamenalo by to vítězství ruského ministerstva financí, které opakovaně varovalo, že si země nemůže žádné rozsáhle výdaje na modernizaci armády dovolit.

Ropa klesá, sankce zůstávají

Ruské hospodářství stahují dolů jednak nízké ceny ropy, jednak ekonomice nepomáhají ani sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni propadl o 3,7 procenta, a zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy se světová ekonomika potýkala s globální finanční krizí.

Jenom příjmy z prodeje ropy a zemního plynu tvoří zhruba polovinu celkových příjmů do ruské státní kasy. Každý další pokles cen ropy tak rozpočet sráží níž a níž. Pokud se budou ceny ropy pohybovat letos v průměru kolem 40 dolarů za barel, měl by činit deficit státních financí podle vládních propočtů tři procenta HDP.

Škrty v obraně mohou být také reakcí na sobotní varování mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Services, která upozornila na to, že se Rusko může propadnout hlouběji do spekulativního pásma. Moody's nyní hodnotí úvěrovou spolehlivost země známkou Ba1, což je jeden stupeň pod investičním pásmem. Nově ale agentura uvedla, že umístila rating do režimu pozorování s možností jeho dalšího snížení.

„Z hodnocení agentury Moody's vyplývá, že je třeba přizpůsobit rozpočtový systém nové realitě na trhu s komoditami,“ reagoval na oznámení ruský ministr financí Anton Siluanov, který podle Reuters dodal, že vláda už připravila kroky, kterými hodlá odpovědět na současnou ekonomickou situaci – ve střednědobém horizontu chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Už v sobotu tak Siluanov mluvil o výdajových škrtech, o zvýšení spotřebních daní a o lepším výběru daní. Podle Moody's ale nemusejí tato opatření stačit. Rusko podle agentury potřebuje radikálnější reformy fiskálního systému, jako je důchodová reforma. Té se ale Rusové v brzké době nedočkají. Letos v září se totiž v Rusku konají parlamentní volby a na začátku roku 2018 pak volby prezidentské. A před volbami nebude nikdo riskovat.

Ze tří hlavních ratingových agentur, kterými jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch Ratings, má Rusko známku v investičním pásmu jen u agentury Fitch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 9 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...