Propad ruské ekonomiky došel už i do kasáren. Moskva zřejmě seškrtá výdaje na obranu

O pět procent – o tolik se letos mohly snížit ruské výdaje na obranu. Rozpočet armády přitom v posledních letech rostl v důsledku snahy prezidenta Vladimira Putina obnovit vojenskou sílu země. Plánované škrty ale ukazují, že ani ozbrojené síly nejsou imunní vůči útlumu ruské ekonomiky, píše agentura Reuters.

O pětiprocentním snížení armádního rozpočtu informovala podle agentury RIA Novosti náměstkyně ruského ministra obrany Taťána Ševcová. A pokud škrty projdou přes Vladimira Putina, půjde o největší snížení výdajů na obranu od jeho nástupu do prezidentské funkce v roce 2000.

V roce 2011 totiž Putin oznámil, že plánuje do roku 2020 vynaložit na modernizaci ruské armády 23 bilionů rublů (téměř osm bilionů korun). Význam posílení ruské armády pro Kreml podle Reuters navíc později podtrhly vojenské intervence na Ukrajině a v Sýrii.

Nyní se tedy čeká, zda návrh prezident podepíše. Pokud by skutečně došlo ke snížení rozpočtu na obranu, znamenalo by to vítězství ruského ministerstva financí, které opakovaně varovalo, že si země nemůže žádné rozsáhle výdaje na modernizaci armády dovolit.

Ropa klesá, sankce zůstávají

Ruské hospodářství stahují dolů jednak nízké ceny ropy, jednak ekonomice nepomáhají ani sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni propadl o 3,7 procenta, a zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy se světová ekonomika potýkala s globální finanční krizí.

Jenom příjmy z prodeje ropy a zemního plynu tvoří zhruba polovinu celkových příjmů do ruské státní kasy. Každý další pokles cen ropy tak rozpočet sráží níž a níž. Pokud se budou ceny ropy pohybovat letos v průměru kolem 40 dolarů za barel, měl by činit deficit státních financí podle vládních propočtů tři procenta HDP.

Škrty v obraně mohou být také reakcí na sobotní varování mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Services, která upozornila na to, že se Rusko může propadnout hlouběji do spekulativního pásma. Moody's nyní hodnotí úvěrovou spolehlivost země známkou Ba1, což je jeden stupeň pod investičním pásmem. Nově ale agentura uvedla, že umístila rating do režimu pozorování s možností jeho dalšího snížení.

„Z hodnocení agentury Moody's vyplývá, že je třeba přizpůsobit rozpočtový systém nové realitě na trhu s komoditami,“ reagoval na oznámení ruský ministr financí Anton Siluanov, který podle Reuters dodal, že vláda už připravila kroky, kterými hodlá odpovědět na současnou ekonomickou situaci – ve střednědobém horizontu chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Už v sobotu tak Siluanov mluvil o výdajových škrtech, o zvýšení spotřebních daní a o lepším výběru daní. Podle Moody's ale nemusejí tato opatření stačit. Rusko podle agentury potřebuje radikálnější reformy fiskálního systému, jako je důchodová reforma. Té se ale Rusové v brzké době nedočkají. Letos v září se totiž v Rusku konají parlamentní volby a na začátku roku 2018 pak volby prezidentské. A před volbami nebude nikdo riskovat.

Ze tří hlavních ratingových agentur, kterými jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch Ratings, má Rusko známku v investičním pásmu jen u agentury Fitch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
před 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 16 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 16 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
včera v 07:30

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026
Načítání...