Propad ruské ekonomiky došel už i do kasáren. Moskva zřejmě seškrtá výdaje na obranu

O pět procent – o tolik se letos mohly snížit ruské výdaje na obranu. Rozpočet armády přitom v posledních letech rostl v důsledku snahy prezidenta Vladimira Putina obnovit vojenskou sílu země. Plánované škrty ale ukazují, že ani ozbrojené síly nejsou imunní vůči útlumu ruské ekonomiky, píše agentura Reuters.

O pětiprocentním snížení armádního rozpočtu informovala podle agentury RIA Novosti náměstkyně ruského ministra obrany Taťána Ševcová. A pokud škrty projdou přes Vladimira Putina, půjde o největší snížení výdajů na obranu od jeho nástupu do prezidentské funkce v roce 2000.

V roce 2011 totiž Putin oznámil, že plánuje do roku 2020 vynaložit na modernizaci ruské armády 23 bilionů rublů (téměř osm bilionů korun). Význam posílení ruské armády pro Kreml podle Reuters navíc později podtrhly vojenské intervence na Ukrajině a v Sýrii.

Nyní se tedy čeká, zda návrh prezident podepíše. Pokud by skutečně došlo ke snížení rozpočtu na obranu, znamenalo by to vítězství ruského ministerstva financí, které opakovaně varovalo, že si země nemůže žádné rozsáhle výdaje na modernizaci armády dovolit.

Ropa klesá, sankce zůstávají

Ruské hospodářství stahují dolů jednak nízké ceny ropy, jednak ekonomice nepomáhají ani sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni propadl o 3,7 procenta, a zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy se světová ekonomika potýkala s globální finanční krizí.

Jenom příjmy z prodeje ropy a zemního plynu tvoří zhruba polovinu celkových příjmů do ruské státní kasy. Každý další pokles cen ropy tak rozpočet sráží níž a níž. Pokud se budou ceny ropy pohybovat letos v průměru kolem 40 dolarů za barel, měl by činit deficit státních financí podle vládních propočtů tři procenta HDP.

Škrty v obraně mohou být také reakcí na sobotní varování mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Services, která upozornila na to, že se Rusko může propadnout hlouběji do spekulativního pásma. Moody's nyní hodnotí úvěrovou spolehlivost země známkou Ba1, což je jeden stupeň pod investičním pásmem. Nově ale agentura uvedla, že umístila rating do režimu pozorování s možností jeho dalšího snížení.

„Z hodnocení agentury Moody's vyplývá, že je třeba přizpůsobit rozpočtový systém nové realitě na trhu s komoditami,“ reagoval na oznámení ruský ministr financí Anton Siluanov, který podle Reuters dodal, že vláda už připravila kroky, kterými hodlá odpovědět na současnou ekonomickou situaci – ve střednědobém horizontu chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Už v sobotu tak Siluanov mluvil o výdajových škrtech, o zvýšení spotřebních daní a o lepším výběru daní. Podle Moody's ale nemusejí tato opatření stačit. Rusko podle agentury potřebuje radikálnější reformy fiskálního systému, jako je důchodová reforma. Té se ale Rusové v brzké době nedočkají. Letos v září se totiž v Rusku konají parlamentní volby a na začátku roku 2018 pak volby prezidentské. A před volbami nebude nikdo riskovat.

Ze tří hlavních ratingových agentur, kterými jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch Ratings, má Rusko známku v investičním pásmu jen u agentury Fitch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 15 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 17 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...