Praha - Prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách by od roku 2015 mělo záviset pouze na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. S tímto závěrem přišla pracovní skupina pro teplárenství, kterou v listopadu 2010 zřídil ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kocourek. Ministr zdůraznil, že stát neuvažuje o prolomení limitů do roku 2014.
Kocourkova komise varovala, že by ceny tepla mohly v příštích letech kvůli nedostatku hnědého uhlí vzrůst až o 50 procent. Vláda by proto měla vyslat jasný signál k rozvoji a modernizaci zdrojů centrálního zásobování teplem, které jsou závislé na dlouhodobých smlouvách na dodávky hnědého uhlí. „Je tu problém s dodávkou kvalitního hnědého uhlí,“ prohlásil předseda pracovní komise pro teplárenství Oldřich Vojíř.
Martin Kocourek
„Neuvažujeme s prolomením limitů do roku 2014. Nicméně bychom byli rádi, kdyby institut limitů stanovovaných vládou byl nahrazen dohodou v příslušných těžebních prostorech, neboli byl odstraněn tzv. střet zájmů… Limity by byly stanovovány smluvně, formou dohody v příslušných lokalitách.“
Odborníci počítají s tím, že kvůli těžebním limitům bude teplárnám po roce 2013 chybět pět až šest milionů tun uhlí ročně. V roce 2012 pak podle Vojíře skončí dlouhodobé kontrakty devíti společnostem, v intervalu 2013 až 2019 se pak bude jednat o dalších 17 firem a v roce 2020 se pak dotkne další devítky. Do koncových cen tepla pak může zasáhnout i nový systém obchodování s povolenkami oxidu uhličitého a nová směrnice Evropské unie, dodal předseda komise.
Podle Agrární komory by minimálně polovinu hnědého uhlí, které teplárny potřebují, mohla nahradit třeba biomasa. „Vhodných hektarů je dost. Dává to momentálně číslo 600 až 700 tisíc hektarů, na kterých by mohla být úplně jiná produkce. To znamená konkrétně třeba biomasa,“ vysvětlil prezident komory Jan Veleba. Analytici ale mírní obavy z tak rychlého nárůstu ceny za teplo, jak dokládají slova analytika společnosti ENA Jiřího Gavora: „Když cena tepla bude růst asi nad 600 korun, lidi budou přecházet na zemní plyn. V případě růstu nad 800 korun i na elektřinu.“
Kritika VV: Prolomení limitů bude mít na ceny tepla v dalších letech stejný vliv jako neprolomení
Ovšem podle nestraníka za VV a předsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Milana Šťovíčka by se ani blízké prolomení limitů nemělo promítnout v ceně tepla: „I kdyby vláda prolomila limity zítra a rozhodla se vyvlastnit stovky vlastníků, stejně si myslím, že by těžba nezačala dříve než v roce 2023 a pak je celá tato úvaha komise zbytečná.“ Věci veřejné podle něj na prolomení limitů nehodlají přistoupit. Zdůraznil, že takto jednotně vystupovaly ve volebních programech všechny koaliční strany.
Ministr průmyslu a obchodu hodlá v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity vládě navrhnout co nejrychlejší odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona: „Pak bude další těžba možná jedině v případě jasné a dobrovolné dohody mezi stávajícími vlastníky a těžební společností, což umožní ukončit platnost územních ekologických limitů. Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity.“
V současnosti se z hnědého uhlí vyrábí teplo pro zhruba 1,4 milionu českých domácností. Zástupci tepláren požadují přednostní dodávky hnědého uhlí pro teplárny, těžební společnosti se tomu ale brání. „Stát by měl začít více uplatňovat svá práva vlastníka nevytěženého uhlí a zajistit preferenci dodávek hnědého uhlí do domácího teplárenství a elektroenergetiky oproti dodávkám do zahraničí,“ dodal Kocourek.
„Nezávislá“ komise
Ekologičtí zastánci se pozastavují nad výběrem komise, kterou ustanovil ministr Kocourek s cílem formulovat doporučení k dalšímu směřování teplárenského odvětví v ČR. Podle organizace Greenpeace je dokonce sestavení komise fatálním selháním ministerstva průmyslu a obchodu: „Je totiž složena z lidí, kteří dlouhodobě vystupují v zájmu těžařů a kontinuálně prosazují prolomení limitů. Po objektivnosti a nezávislosti ani stopy.“
Legendární je například výrok jednoho z členů komise, Milana Urbana (ČSSD). Za formulaci „Limity jsou pozůstatkem posttotalitní doby, kdy ještě neexistovaly základní demokratické právní principy“ získal nominaci v anketě Zelená perla. „Z odhadu vývoje spotřeby jasně vyplývá, že do budoucna nelze zajistit výrobu elektřiny a tepla bez uhlí za limity,“ vyjádřil se pak v minulosti další z členů, náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.
Za rozšíření dolů se dlouhodobě staví i předseda pracovní komise a někdejší poslanec ODS Oldřich Vojíř. Ten ještě jako člen hospodářského výboru sněmovny před dvěma lety hlásal, že předloží návrh na prolomení limitů. K tomu však nakonec nedošlo. Za „účelovou“ označil komisi i Šťovíček.
Kocourek složení komise obhajoval tím, že byla skládána nikoliv podle samotných osob, ale podle institucí, které v ní chtělo mít ministerstvo zastoupeno: „Chtěli jsme tam mít zástupce akademické a odborné sféry. Že šest z devíti lidí se mohlo vyslovit pro těžbu za limity, to vychází ze statistiky. Kdybychom tu komisi míchali jakkoliv, tak tento poměr tak bude vždycky vycházet, pokud má mít komise odborný charakter.“
Složení Kocourkovy „teplárenské“ komise
předseda: Oldřich Vojíř, bývalý poslanec ODS
tajemník: Tomáš Dušek, zaměstnanec MPO a člen ODS
členové:
Tomáš Hüner, náměstek ministra pro energetiku a průmysl
Vladimír Slivka, děkan Hornicko-geologické fakulty, VŠB-TU Ostrava
Jaromír Lederer, Výzkumný ústav anorganické chemie, Ústí n.L.
Alexej Nováček, předseda výkonné rady Teplárenské společnosti ČR
Marek Mičúch, Národohospodářská fakulta, VŠE
Jiří Schwarz, Národohospodářská fakulta, VŠE
Michal Mejstřík, Fakulta sociálních věd, UK
Milan Urban, zástupce Hospodářského výboru PSP ČR
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly přijaty už v roce 1991. Rozdělily uhelná ložiska na oblasti, kam těžaři v budoucnu smějí, a kam ne, především kvůli ekologickým dopadům a možnému bourání obcí. Kdyby limity padly, těžební oblast by se mimo jiné posunula pár set metrů od Litvínova a srovnala by se zemí obec Horní Jiřetín.
