Prokazování majetku: Ministerstvo navrhuje hranici 10 milionů

Praha – Pokud by hodnota neevidovaného majetku přesahovala deset milionů korun, měla by finanční správa vyzvat k prokázání jeho původu. Počítá s tím návrh zákona o prokazování původu majetku z dílny ministerstva financí. V případě, že by majitel původ majetku řádně nevysvětlil, následovalo by zdanění. Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová nicméně zdůraznila, že se nejedná o plošnou povinnost pro všechny občany ani o majetkové přiznání. Nový zákon by měl platit od roku 2016.

Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nicméně upozornil, že předložený text je zatím jen návrh. Nyní jej projedná koaliční rada a poté vláda. „Majetek, jehož hodnota neodpovídá příjmům, bude podroben zdanění, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů,“ uvedla Hornochová. Jedná se tedy o zdanění nepřiznaných příjmů, nikoliv odčerpání nelegálního majetku.

„Zabavování majetku získaného z trestné činnosti je věcí orgánů činných v trestním řízení a příslušných soudů,“ vysvětlila Hornochová. "Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce," konstatovala náměstkyně s tím, že penále může dosáhnout výše až 100 % (pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 %; u daně do 2 milionů by mělo být 20 %).

„Základním principem je identifikace majetku, který ve významné míře neodpovídá deklarovaným příjmům poplatníka, a následné dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Přitom není rozhodující, zda jde o příjmy získané legální, či nelegální cestou. Za významný je považován rozdíl alespoň 10 milionů korun,“ uvedlo ministerstvo financí.

Právě v souvislosti s daňovým přiznáním by měla finanční správa výši majetku analyzovat. Pravomoci této instituce se proto rozšíří – bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, z příjmů bude zkoumat položky zdanitelné, osvobozené od daně i nepodléhající dani. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku by nově mohly hrozit až čtyři roky vězení.

„Netýká se to slušných lidí a občanů. Týká se to někoho, kdo má obrovský majetek a čelí podezření. Je normální všude ve světě, že když finanční správa zjistí velký majetek, tak se může zeptat. Naše finanční správa se nemůže zeptat. Nemá de facto žádné kompetence ani autoritu,“ postěžoval si šéf státní kasy Babiš. Původ majetku se prokazuje například v Bulharsku, Dánsku, Maďarsku, Německu nebo Španělsku.

Odporuje to principu svobodné společnosti, soudí opozice

Opoziční TOP 09 zákon kritizuje. Vadí jí, že důkazní břemeno přejde ze státu na podezřelého. „Pokud řekneme, že důkazní břemeno je na straně podezřelého, a necháme státní moc, aby libovolně nasvítila reflektor na toho, kdo se jí líbí, nebo nelíbí, tak končí demokracie,“ varoval šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Návrh odmítl i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Představa, že by stát měl mít detailní přehled o majetku jakéhokoliv občana, je pro mě nepřijatelná. Podle mě to odporuje ideji svobodné společnosti,“ míní Skopeček. Zároveň je přesvědčen, že stát už dnes disponuje dostatečnými prostředky k tomu, aby daňové úniky postihoval.

„Možná najdeme nějaký neprokázaný majetek, ale zaplatíme za to tím, že každý, kdo má nějaký majetek, bude otravován státem, bude mu lezeno do soukromí,“ předpovídá Skopeček, podle kterého nová opatření nebudou mít významný dopad do státního rozpočtu.

Petici za přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetku rozjela před volbami Strana práv občanů, zákon dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Podle něj má jít o účinnou zbraň v boji proti ekonomické kriminalitě. Hlava státu už dříve naznačila, že hranice pro prokazování původu majetku by měla být 20 milionů. Jinak prý půjde o otravování lidí, kteří například vlastní auto a dům či větší byt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 6 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...