Praha - Jižní státy Evropy se stále nevymanily z krize. Řecko, Portugalsko i Kypr zatím stále hlásí problémy se zaměstnaností a nedostatek firem, které by roztočily kola ekonomiky. Peníze od mezinárodních věřitelů do vybraných zemí stále potečou. Důležitý je ale fakt, že situace se pozvolna zlepšuje a země plní, co v rámci pomoci slíbily. Kypr plní podmínky záchranného programu, takže by měl dostat dalších 1,5 miliardy eur (téměř 39 miliard korun) z dohodnuté finanční pomoci. V Portugalsku se škrtá, což vyvolává stávky místních obyvatel, a situace rozhodně není utěšená - nezaměstnaných ale ubývá. Konec finančním injekcím bohužel nehlásí Řecko - ministr financí připustil nutnost dalšího přísunu peněz.
Kypr
Velká trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) je prozatím spokojena s ozdravou veřejných financí. Kypr plní rozpočtové cíle a daří se mu i strukturální reformy. „Pracovníci dospěli k závěru, že kyperský program hospodářských změn je na správné cestě,“ píše se ve zprávě. Kypr se v březnu dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v objemu deseti miliard eur (téměř 260 miliard korun).
Restrukturalizace bankovního sektoru těžce zasáhla kyperskou ekonomiku. Předpokládá se, že hrubý domácí produkt Kypru se letos sníží o 8,7 procenta. Napřesrok se očekává pokles o dalších 3,9 procenta.
Portugalsko
Portugalsko se kvůli krizi dostalo do dluhové pasti. Země musela zažádat o zahraniční finanční pomoc v objemu 78 miliard korun. Záchranný program však skončí v polovině příštího roku.
Země v současnosti zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století. Portugalsko loni v září dostalo od věřitelů více času k dohodnutému snižování rozpočtových deficitů, protože úsporná opatření snížila příjmy z daní. I přes tento schodek věřitelé pochválili zemi za to, že se snaží zavést přísnější výdajové škrty a zvýšit daně.
V prvním čtvrtletí letošního roku se kvůli škrtům míra nezaměstnanosti vyšplhala na rekordních 17,7 procenta, bez práce bylo přes 40 procent mladých lidí do 24 let. Ve druhém čtvrtletí však nezaměstnanost po dvou letech poklesla na 16,4 procenta.
„Tato vláda nechala lidi o chlebu a vodě, prodává státní majetek za pár šupů, aby splatila dluh, který byl dohodnutý zkorumpovanými politiky ve prospěch bankéřů,“ řekl jeden z protestujících v Lisabonu Fábio Carvalho.
Řecko
Tato jižní země je už téměř proslulá problémy se svým finančním sektorem a nezaměstnaností. Stává se to tak v podstatě folklórem. Řecký ministr financí Jannis Sturnaras minulý měsíc připustil, že Řecko by mohlo potřebovat dodatečnou pomoc v objemu deseti miliard eur (přes čtvrt bilionu korun).
Kvůli ekonomické krizi v Řecku nedostává včas výplatu 1,1 milionu pracovníků v soukromém sektoru (z 1,8 milionu). Data zveřejnila hlavní řecká důchodová pojišťovna zaměstnanců soukromého sektoru (IKA). Zaměstnanci se údajně tolik bojí, že by práci mohli ztratit úplně, že bez vyplacených peněz zůstávají i několik měsíců. Je otázkou, zdali se peníze nevyplácí kvůli finančním problémům firem nebo kvůli nevoli zaměstnavatelů, kteří ví, že zaměstnanci stejně neodejdou – nemají kam.
Řecko již dostalo od Evropské unie a MMF dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur.
Příčinou problému jsou daňové úniky
Z 1 465 namátkových kontrol prováděných mezi 25. červencem a 5. srpnem tohoto roku vyplynulo, že celkem 731 firem porušovalo pravidla spojená s výběrem daní. Řecko je přitom pod tlakem ze strany Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu právě z důvodu neefektivního výběru daní a řady podvodů. Země se má v tomto ohledu snažit o nápravu.
